Buchty vod Mekáče

Baj DOLOHOV

(Sloh pana Dolohova je nekorekturovatelný.)

No tak jako jo no ukecali ste mě. Téeda jako nečekal bych že čtenáří Deňáku budou tak žhavý do kuňken a že budu
mít takovej vohlas.

Tak jako jó, ten se dal čekat ale stejně žejo. Já už psát nechtěl, protože si řikam že fakt nejni
pravděmožný že bych našel další karty, ale v redakci u Oráka se stavěl tén, no jak von se to menuje? abych se s nim
jako spojil. Nóó, takovej ten s tim bravurnim kozim ménem, no dyť víte! Jak von se jenom menuje? Ho šicky znáte.

Teda jako já fakt nemam na ména paměť. No tén, už vim: Mek Bráv. Nó, tak ten pak za mnou přišel že abych se k němu
přišel podívat, že zbírá fešný baby. No řikam si hergot, to je ale koníček, to snad ještě nikoho nenapadlo, ten kluk má ale
pot čepicí! To mu schvaluju! No co vám mám povidat, hnal sem se k němu do Godrikáče jako šílenej, div sem si hnáty
nepřehnátal, cestou sem na sebe v běhu ještě cáknul trochu toho dedorantu, přičís sem si kohouta, jako co dybych
u ňáký z tý jeho zbírky zabodoval, žejo? Vřítim se dovnitř a tam – prosim NIKDO! Prej má ty svý roštěnky jenom na
kartičkách! Tak jako pěkný, pěkný, ale sklamanej sem byl, to teda jo, to vám povim!

Bohužel tim moje sklamání nekončilo. Vono se s Mekáčem moc dobře nespolupracuje. Jako vokázal mi je, to jó, ale
nechtěl pučit. Řikam mu, ať mi je pučí. A von že ne. Řikam vole, co blbneš, ti je vrátim ne? A von že ne. Řikam že je
potřebuju v Deňáku namnožit do tisku. A von že ne. Řikam, že se mu za ně zaručim a budu je hlídat vlastnim tělem. A
von že ne. Že na MOJE tělo mi prdí. No dohoda s nim jak s natvrdlym. Ale jako kartičky měl pěkný, to jó. Bylo hnet vidět
že do bahna je nehází. Měl je jako z ažůru. Snad jenom předek kartiček byl všude takovej vochmatanej, ale zadek každý
zářil čistotou, jak by to člověk u zadků ani nečekal.

Dneska Vám ukážu jenom 2 kuňkny a i to byl horor z Mekáče dostat. Musí vám to stačit. První je mínus štyrka, Meropa
Gauntová. No já to jako vidim že je ta kartička nekvalitní. Jako nejsem blbej ne? Ale co jako sem měl dělat když von jí
držel a nechtěl pustit?! Řikam mu hele vole neblbni. Klídek. S týdle stejně nic mít nebudeš. Ta je stejně na mudly. I ty
sviště byste spolu taky měli krápek problémový. A navíc už je stejně dávno mrtvá. Nic. Držel jí jako klíště. Tak sem si
musel udělat kopču na místě. A co asitak uděláte takhle na koleni za kvalitku žejo? Vyšlo to blbě, to vidim taky. Chudák
Merča je taková ňáká vycmrndlá, bez barvy, karta taky mohla bejt lepší, celý je to takový rozzrněný a nevostrý, no
nakopnul bych ho. Akorát ten midalón zůstal v barvě. Holt vitál, to se nezapře.

Druhá strana karty taky višla blbě. Kvalita stejně děsná, navíc jak sme se vo to tahali tak se ty písmenka ňák celý šouply
nebo co. Ale stejňák šicky víte vo co de, ne? Prostě klasická Merča.

Ale jako fakt mě štve, dyž vidim jak to blbě vyšlo. Takhle to prostě nejde. Sice čtenáři Deňáku jako můžou bejt rádi i za
todle, to jó ale todle je fakticky šupácká práce a já sem profík.

Dyž jsme se začali rvát vo další kartu šel sem na to už fikaně. To já zasejc jo dyž to jináč nejde. Jako blbej fakt nejsem. Dyž
von tu kartu zase chytil a že Alču nedá a nepomohly žádný nadávky a já už další neznal, tak sem vzal pilku abych tu jeho
pracku vod tý kartičky vodělil. A bylo! Mekáč začal řvát jako dyž ho na nože berou, že to nemůžu, že Lektička je jeho, že
mu jí nemůžu přeříznout. Pchá, prejže nemůžu. Ale rači mi jí dal a já si jí moch v klidu dotáhnout do Deňáku na množení.
Teda řeknu Vám takhle v pohodlíčku se to dělalo úplně jináč než na koleni s Merčou.

Tak abych to nezdržoval žejo: Alča Carovová.

Hernajs to se mi to ale povedlo co? To je ale kvalitka! To je baba! Já mam tydle vivinutý rát. Podle mýho voka má Alča
aspoň desítkyu. A takový je vona číslo. Řácky záporácký.

Podle druhý strany vidíte že vobě ty dnešní buchetky maj evidentně na mudly dost rozdílnej názor.

Jó a jesli ty co maj bedýnky teď kroutěj čudlykem, aby naladily zvuk tak to byste mě rozesmáli. No to ste padlý na hlavu
ne? Zvuk sem z něj už fakticky jako nevydolohoval. Karty sou teda jako bez zvuku ančto zvuk jináč maj. Jesli teda jako
zvuk chcete, běžte si za Mekáčem sami a zmiňte se ať pučí. To až uslyší, tak zaručeně ňákej zvuk začne vydávat. Tak ten
berte jako živoucí vozvučení karet, nó.

A hele čtenáříčci, jako za Mekáčem byste jít mohli jako vopravdu. Von totiž tůtáč má eště další roštěnky na kartách, ale
já se s nim fakticky už hádat nebudu. Mam jenom jedny nervy zato jako dost vostrý pěsti. Takže buď pěkně zvednete
xxxxxx (pan Dolohov míní, že by uvítal vaši pomoc) nebo nic dalšího už neuvidíte! Laskavě toho krkouna přesvěčte
ať pučí! Určo krká eště ňáký. Ale já už za nim sám nejdu. Kdo chce vidět, musí holt napsat Mekáčovi do kabinetu a
orodovat! Liný kuře nehrabe nebo jak je to přísloví vo koláčích.

Díkes

Norbert Dolohov