Nambr van!

Baj DOLOHOV
(text pana Dolohova je zcela nekorekturovatelný, leč seškrtávatelný, pozn. šéfr.)

Tak jak sem byl tudle se Sofčou na tom randeti, tak mně nedala. Přectavte si to! No fakt ne! A to sem loudil co to šlo. No jako co se dá dělat? I takový věci se stávaj. Neměli by ale dějou se. No svět se z toho nezboří, ale je to fakt jako vopruz. Mohla mně jí aspoň vokázat, žejo? No šický byste na ní byly zvědavý, žejo? Každej by se rád podival. Moch sem v Deňáku votisnout další kuňknu, ale to jenom kdyby ňákou měla, dá rozum. No nemá, nedá, to je fakt na pytel.

Ale stejnak. Kdoví, co by mě vokázala. Teď už je vám snad všem jasný, proč
sem tu její kuňknu dal jenom pod tajnej čudlik a nevokazoval sem jí v Deňáku.
Protože takovej masakr se prostě ukazovat nedá. Dyž tu kuňknu Sofča vytáhla,
tak jsem se normálně strachy posxxxx (pan Dolohov byl opravdu hodně
vyděšený). Jako nejsem srabus, žejo, ale co je moc, to je hodně. Někerý ty
dnešní baby jsou prostě fakt drsně brutální. Se Sofčou sem se ale pak nemusel
zasejc bát vracet se noční Vobrtlou dom. Šak se nám taky divný týpci rači klidili
z cesty. Asi Sofču už znaj a nechtěli riskovat kejhák s rambem. Doprovodila
mě až ke dveřim, tak byla hodná. Chtěl sem jí zato pozvat na skleničku, ale
vona že sklo nerada. Ani zbírku motýlů vidět nechtěla. Interesnila by jí prej
jenom zbírka kuňken a to už občíhla všecko, co mam. Ale poradila mě, abych se
zastavil za jejich kolejní, že ta prý určo taky něco má. Ale že prej nemam říkat,
kdo jí na ní dal ucho, že by jí prej šéfka zabila. Aha. To sem asi neměl řikat, co?
Tak soráč Sofčo, já ti pak koupim věneček.

Za tou Letkou sem byl. No kroutila se jak kdyby byla ze Zmijáku. Že to prej
kecám, a kdo mi to řek, že vona by nikdá nic zápornýho neměla a co si to vo
ní myslim. Znáte tydlencty řečičky. Já taky. Tak sem jí rovnou řek hele vole,
neblbni, to nejni žádná vostuda, za to se nemusíš stydět, já nikomu neřeknu,
že tu kuňknu mam vod tebe. Aha. Tak to sem asi taky neměl řikat, co? Že prej
by jí to zničilo pověst. Ty baby toho nadělaj, co? No tak má pověst teď trochu
šmrncnutou záporácstym. Je to víc sexy Letko, věř skušenýmu!

Ale abych zasejc dlouho nepindal. Vod Letky mám pučenou kuňknu se
záporáckem numerem mínus 12. Je to bejvalej študák z Mrzíku. Umřel. Nojo,
blbý, no. Neměl na ten turnaj chodit, dyž věci hnedka řeší takhle. Se mu turnaj
moc nepoved a určo z toho pak měl zkaženej celej večír. Ale vyplatilo se mu
to. Sice umřel, ale zasejc získal nesmrtelnost. Co jiný by za to dali. Slyšel sem
vo takovejch. A žádnej kerej má nesmrtelnost, nemůže bejt moc klaďáckej.
Letka tvrdila, že si tudle záporáckou kuňknu pořídila jenom proto, že je na ní
významnej študák Mrzíku. Pchá! Prejže rejže! To ať věší na nos holubum. Dyž
sem viděl, jaký na něj dělá voči, tak mě to bylo přehledně. Letka si ho prej
dokonce zvávávala vobčas k sobě na kafíčko. Ale vod toho musela upustit. Kafe
von nikdy nechtěl, zato jí dycky vysál pár vovcí. V tomdlenctom je von děsnej.
Taky řikala, že se hodně změnil, vod tý doby co je po smrti. Prej s nim dřív
bejvala větší sranda, teď jí prej vobčas pije krev.

Mínus dvanáctka je tedy Cedrik Diggory:

Že ty Mrziholky ale letěj na zakrvácený chlapi, co? Tohodle ale je možný aspoň
vokázat, narozdíl vod toho, co přitáhla Sofča. Čovek se tý Letce nemůže divit,
že se na Cedra zlobí, dyž von si nebere servítky ani u posvátnýho jezevce. No
neřikejte, todle klaďáci nedělaj. Asi sem měl říct, že by si dnešní reportage
neměli číst outlocitný Mrzíci, ale už bude asi pozdě, už to máte přečteno. No
co no! Můžu já snad zato, jak se vyklubal ten vod vás? Hele jako na mě to
neházejte.

Myslel sem si, že Vám dneska budu moct předhodit jenom tudlenctu jednu
kuňknu, páč sem víc neschrastil, ale přišla za mnou Zelča a dostal sem hnedka
pěknou sodu. Normálně mi řekla, že sem pitomej, co prej somruju záporácký
karty u amatérů, co nemaj. Proč prej nepřídu za ní, dyž mi musí bejt jasný, že
když je to záporácký, že to má vona. No tak to tedy sem jí řek hele vole, kdybys
taky četla Deňák dyž článek vyjde, tak bys věděla, že sem somroval u všech
vobecně. Ale dyž ty si článku všimneš až když si do novin balíš sváču a to už
je prošlej jak pěší zóna, tak za to fakticky nemůžu. Ale pučila mi. Sice jenom
jednu kuňknu, ale celej sem roztál. No podivejte se:

…

Nechte mě eště chvílí tát.

…

A popadnout dech.

…

Šmarjá pano, číhněte se zatim třeba na druhou stranu a dejte mně teď chvíli
pokoj!

…

Ách…..

…

Óch….

…

Éch….

…

Sama madam zakladatelka záporácký sérky!! Myslim, že ségry Grejovi se asi
samou láskou zrovinka nežerou. No bode. Dyž jedna je takováhle šťabajzna a
druhá taková vochechule. Teda ale lízt žáby po ní nemusej. Fůj!

Poslyš Zelčo, myslel sem, že mínus jednička bude tutáč Sála Zmijozelů. Nejni.
Hm. Čim vono to bude?
Alexandra na toto prestižní číslo umístila logicky sebe. Ona je majitelkou
série.

Takže vona se má za důležitějšího, než je sám guru Sála?
Z těch tvých zkratek jmen se jednomu dělá špatně. Orionisi, kde jste sehnal
takového primitiva?! Samozřejmě se nepovažuje za důležitější osobu, než byl
ctihodný pan Salazar. Ten je vyobrazen na top kartičce, kterou sběratel získá,
když nashromáždí celou desítku.

Jako na stříbrný kuňkně?
Slovo „kuňkna“ je něco příšerného. Jsou to kartičky čokoládových žabek.
Stříbrné karty mají oficiální čokoládovny, záporná série je luxusnější, ta má
karty zlaté. Na všech zlatých kartách je vyobrazen Salazar, protože nikdo není
na světě důležitější.

Ani maminka?
Ani ta ne.

Na všech zlatejch je to samý? Furt jeden a ten samej ksicht?
Orionisi, vyveďte toho blba! Jinak ano, na všech zlatých kartách je Salazar.
V záporné sérii se hodnotí, kdo má více Salazarů.

Pěkná volovina. A jaký číslo má Ty-víš-kdo?
Číslo, které se neříká.

No tak Díkes. A to je pro dnešek všechno.

Norbert Dolohov

Vlasně nejni! Eště jednou gratulíruju ceři Dvence, jak byla šikovná a našla
čudlik pod Vorlojem. Někerý cérečky maj prostě pod kloboukem. Fakt jako
klobouk dolů, dyž sem viděl ty zemědělský dýlky a šířky, tak sem na to čuměl
jako vejr. Todle bych já nenašel a to fakt hloupej nejsem. Kuňkna bude udělaná
prej co to pude. Máš se Dvenčo ňák pěkně vohodit a až budeš tak houkni „u-už“.
Aby ti to seklo a nebylas třeba rozcuchaná jako rorejs.