Jak jsme čekali na registraci aneb když lososi táhnou

| Vydáno:

Návštěvní místnost, po celý školní rok klidná a tichá, se nejméně týden před registrací změní v hlučný prostor plný napětí.
Než se na vývěsce ukázalo přesné datum otevření registrace, nováčci alias lososi chodili pouze nakukovat a kontrolovat. Ale jak bylo datum jisté, běželi do svých mudlovských příbytků pro termosky, spacáky, ba dokonce i stany. Kdo se nevešel do altánu před hradní bránou, zakempil pod jedním ze stromů.

Spolu s datem registrace se návštěvní místnost zaplnila k prasknutí. Část lososů barvitě diskutovala o tom, jak asi musí hrad vypadat zevnitř. Ostatní seděli ve svých spacácích s očima podlitýma, cumlajíc jedno ze svých per.

Den otevření registrace byl dlouhý, občas sice někdo někde zahlédl stín pláště pana Řídícího, ale ten „pravý čas“ přišel až po odbytí desáté.

Jakmile všichni zaslechli mohutný hvizd hůlky pana ředitele, na jehož povel se brána rozevřela (i když jen do registrační budovy), nastal mezi lososy zmatek. Kdo našel něco na psaní, plaval k bráně. Tam se lososi cpali, div se neušlapali.

Mohu se chlubit tím, že jsem jedna z těch, co ve zdraví přežili a to jen díky tomu, že jsem běžela k okénku „Obnovit postavu.“

Tímto chci poděkovat všem drahým profesorům a studentům, kteří nám krátili chvíli a nosili zbytky z kuchyně. Děkujeme!

Dodatek dopravního zpravodaje: Další kolony provozu před hradem očekávejme během vpuštěním lososů do hradu.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *