Ďáblova jáma

| Vydáno:
Tak jsem se zase jednou odebral do Ďáblovy jámy…

Blíží se Vánoce, přijedou trollové a fazolky by se hodily. Jasně, nejen fazolky, ono jednoho potěší, když dostane malou odměnu. A může to klidně být i jen pár svrčků. Jenže jsem prošel jámou desetkrát a nic. Dvacetkrát a nic. První úspěch jsem zaznamenal po třiadvacátém průchodu. Jedna fazolka. Druhou fazolku jsem dostal po dalších osmnácti průchodech. Konečná bilance: šedesát průchodů a čtyři fazolky.

Mírně znechucený jsem odešel pryč. S trochou nostalgie jsem zavzpomínal na dobu, kdy jsem jako student prvního ročníku v jámě nacházel krom fazolek a srpečků i šémy, šťávu z osidla a dokonce sem tam i bylinku. Jako pohádku jsem pak poslouchal vyprávění starších studentů, že se tam kdysi dala najít čokoládová žabka (dokonce snad i stříbrná!), bomba hnojůvka a fazolek tolik, že ve Velké síni nebyla o zábavu nouze.

Dnes je to jen zbožným přáním všech studentů. Jáma je den ze dne lakomější. Když si po půlhodině snažení odnášíte pár fazolek, jste šťastní. Když se na vás štěstí culí jako divé, máte v dlaních dokonce šém. A když se vám podaří jámu obrat o šťávu z osidla, připadáte si jako Bůh.

Mnohokrát jsme na toto téma diskutovali ve VS a přemýšleli jsme, proč se z Ďáblovy jámy stal takový Harpagon. Že by za to mohlo občasné obchodování s ďábelským artiklem U Chytráka? To snad ne! Jáma by měla sloužit studentům jako jedno z míst, kam si chodí odpočinout od úkolů a povinností. Kam se chodí pobavit a… přiznejme si to, něco málo i vyhrát. A proč ne? Každá výhra motivuje. Nicméně pobyt v Ďáblově jámě poslední dobou hořkne. Nebaví nás tam chodit tak, jako dřív. Vždyť nasbírat fazolky na magíka je dnes téměř nadlidský úkol.

Kdo z nás má při všech školních a mimoškolních povinnostech čas trávit hodiny a hodiny procházením jámou, aby si pak odnesl hrstku fazolek? Nechtělo by to nějaký zásah shůry? Jinak totiž za pár měsíců budeme novým prvákům kreslit na pergamen, jak vypadala Bertíkova fazolka, aby si ji vůbec uměli představit. Na vlastní oči ji už totiž nejspíš neuvidí…

Komentáře

  1. svatá to pravda – tak tento článek mi opravdu mluví z duše. Já už jsem v Jámě nebyla dlouho a to z toho důvodu, protože nic nedávala. Měl by s tím někdo něco udělat 🙂

  2. – Já s fazolkami v jámě problém nemám. Zatím jsem vypozoroval, že čím víc lidí v dané chvíli plení jámu, tím častěji padá odměna. Takže možná bude dobré zorganizovat pár zátahů 🙂

  3. Zákeřný krkoun – Z ďábla se opravdu poslední dobou stává krkoun. Dřív se mi dařilo za deset průchodů ukořistit alespoň dvě fazolky, dnes je to cca jedna fazolka za třicet průchodů. Nedávno se mi sice podařilo ukořistit bylinku, ale předtím následovalo dlouhé období, kdy mě ďábel z jámy vykopával ještě dříve, než jsem vůbec stačila udělat krok – jen tak, aniž bych zkazila slovo…
    Prostě řekl „Vejdi,“ a pak mě shodil, a to dokonce několikrát po sobě.
    Tenhle nepříjemný zlozvyk mu vydržel ještě několik dní! Kdyby alespoň byla nějaká možnost mu to oplatit, mrzákovi! 😀

  4. – No jo, fazolky nejsou za tři uhodnutá slova nebo rovnou úplně zadarmo, hrůza, změnit 😀 ….

  5. Fazolky – Ja som dnes asi 20x prešla jamou a získala som 5 fazuliek. Asi má diabol rád prvákov 😀

  6. dodatek – Článek není prvoplánově zaměřen ne fazolky, i když se tam o nich mluví, ani na to, že bychom je snad chtěli dostávat zadara (Jamesi), má poukázat na fakt, že ďábelský artikl se postupně snižuje.
    Že to, co měli šanci najít v Jámě studenti dřív, dnes už neplatí. A to, co v ní nacházíme dnes my, už studenti za rok za dva mohou považovat za stejnou báj, jako my stříbrné žabky.

  7. – Já se teda nepamatuju, že by tam někdy šla najít stříbrná žabka. Ani jsem neslyšela o nikom, kdo by ji tam našel. A je fakt, že teď už moc jámou neprocházím, ale snad krom mých prvních prázdnin (ale to můžu mít zkreslené trochu) a možná prvních dvou ročníků (také tak, „staré dobré časy“, znáte to…) beru za smůlu, ale víceméně docela normální, že mám plnou stránku průchodů bez pokladu.
    A když už poklad, tak fazolky (občas svrčky), ony první prázdniny možná byly trochu častější šémy a při „uvedení bylinek“ mi taky přišly trochu početnější než kdykoliv poté, ale, ehm, tak dokonalou paměť fakt nemám, taky to může být tím, že jsem tam denně trávila x hodin, což už teď ani náhodou nedělám.
    Naprostá většina mých průchodů je z doby dřívější a za těch cca nevímkoliktisíc teď mám (něco přes 15000 určitě) jsem dostala všehovšudy 3 žabky (myslím). Takže pokud tam teď někdo nenajde žádnou, přijde mi to normální. 4 poklady za 60 průchodů mi přijde trochu smolné (já jsem zvyklá tak na poklad za 10-12 průchodů v průměru, ale někdy je to horší, jindy lepší), ale nic tak příšerného, že by to měla být tragédie nebo tak. =)

  8. zvláštní pocit – Mám dojem, že si Jáma byla přečíst ten článek, protože včera ke mě byla neobyčejně štědrá. To už jsem nezažil několik měsíců…
    Asi budu muset psát častěji a na různá témata… ;o))

  9. Hm – Mám stejný názor, jako autor článku. V prvním ročníku jsem dokonce dělala statistiku a vyšlo mi, že v průměru za každých 10 průchodů lze dostat menší odměnu. Teď stejná statistika vychází na 30 průchodů a s mnohem nižšími odměnami.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *