Proslýchá se, že jste výborná studentka. Dokonce jste na předních příčkách bodování. Je pravda, že studujete jedenáct předmětů?
No, ano, studuji jedenáct předmětů. I když to podle mě není kdovíjaký počet, hodně lidí studuje i víc předmětů, ale já mám averzi k studování předmětů, které mě nebaví, jenom kvůli bodům…
Které z nich tedy máte nejraději?
To se nedá říct. Mám ráda všechny a ten svůj nejoblíbenější prostě nemám… Ale mezi ty první patří Zvěromagie, Lektvary a předměty pana Filuse.
Máte ještě vůbec čas na nějaké jiné aktivity než psaní úkolů a sbírání bodů? Jak vás tak poslouchám, přemýšlím, jestli nemáte obraceč času, abyste stihla i psaní článků do Denního věštce.
Ale zbývá, kdyby ne, tak to nedělám. – usměje se – Psaní úkolů a sběr bodů je totiž pro mě pouze koníček, takže na něj mám pouze ten čas, co zbude. Pořád mám totiž důležitější věci – mudlovskou školu, k mudlům ještě chodím na jeden kroužek a ke koním.
Jak jste se vlastně k Dennímu věštci dostala?
No, dostala jsem se k němu přes Samičku, naši primusku, která se v kolejce ptala, kdo je často ve Velké síni. Napsala mi, že se hledá někdo, kdo by o dění tam psal, tak jsem to riskla… A vzhledem k tomu, že jsem i živá, tak to dopadlo i docela dobře. – úsměv –
Specializujete při psaní článků na nějaká témata, nebo píšete, co vám přijde pod ruku?
Spíš to, co mi přijde pod ruku, když mě něco zaujme… Nedokážu si prostě vzít brk a pergamen a říct si: „Teď napíšu tohle a tohle.“ To ne. Čekám, kdy chytím múzu, nápad, což je většinou v době, kdy něco uvidím a prostě mě to praští do očí. Pak jde psaní jedna radost…
Co nebo kdo je pro vás největší inspirací?
Nemám něco, co by mě vyloženě vždycky inspirovalo. Jsou to různé věci, náhodné a často i spontánní. Někdy mě inspiruje pohled na někoho, jindy obyčejná věta nebo třeba i cval na oblíbené klisně.
Máte pro něco slabost? „Ulítáváte“ na něčem? Sbíráte třeba žabky nebo fotky telegrafních sloupů?
No, ulítávám na různých věcech, ale na žabkách ani fotkách ne. Ulítávám hlavně na koních, ti jsou skoro moje droga. Potom mám slabost pro žlutou barvu a velký počet patrončat. – zazubí se –
Řekněte mi prosím pět slov, která vás první napadnou, když se řekne mudla.
Pět slov? Tak hlavně škola. Přeci jenom, sedím v mudl škole docela velkou část dne, a to se dá vybavit docela rychle.
Potom Ave. Je to sice čarodějka, ale potkávám ji vlastně jenom u mudlů.
Dějepis. Protože ten se u nás nevede a přitom je docela zajímavý. Přeci jenom ti mudlové byli v minulosti občas docela zábavní.
Koně. Ty se přeci jenom hledají lépe u mudlů než kouzelníků.
Čas. Nevím sice ani proč, ale u mudlů všechno trvá déle…
Věříte na mimozemšťany?
Já věřím na hodně věcí a popravdě i na ty mimozemšťany. Jenom mi jaksi nejde do hlavy představa toho, že jsou zelení a mají chapadélka. Ale tak nemůžeme být ve vesmíru sami, to by bylo mrhání prostorem…
Jak byste se chtěla zapojit do naší kouzelnické společnosti, až dostudujete?
Asi nijak, protože plánuji být věčný student. Složit si OVCE, pak si ještě pořídit KOZU a třeba i nějaké další zvířátko. Jako profesorku si totiž sama sebe představit vůbec nedokážu… A ono to otravování zbytku koleje svým hrotičstvím a bláznovstvím má své kouzlo.