Všiml jsem si, že je to dlouhodobý problém. Myslím si, že to není v lenosti studentů a zaměstnanců hradu, nýbrž v zákonu ošetřovny. Pokaždé, když něco napíšeme na ošetřovně, přidává nám to pár jednotek procent na zdraví. Je trochu škoda, že někteří lidé to odflakují a buď si to protečkují, propísmenkují nebo se dokonce zázračně vylečí mlčením.
Abyste věděli – v tom, že náš hrad nabízí faktor zdraví, který částečně ovlivňuje náš pobyt na hradě (povídání si s kamarády za doprovodu kucky kuck, zákaz vstupu do prasinek aj.), je naprosto úžasná věc. Vsadím se, že ze spousty projektů toto máme jen my a měli bychom si toho vážit. V jednom archivu jsem našel, že se touto problematikou zabývala naše paní profesorka Letitia te Tiba.
Vždyť nejde o tolik času, a to, že se budete uzdravovat hezkým rozpovídáním se například o tom, co vás trápí či se svěříte se svými zážitky z uplynulého dne, je báječný začátek hry nebo debaty. Já se nad tímto problémem zamyslel a níže vám chci ukázat, jak to také jde. Celý proces mi trval asi 30 sekund.
V současné době nám na ošetřovně nikdo neleží, zaplať pánu Merlinu, ale není tomu vždy. Jak se má cítit takový student, když mu tam věčně někdo běhá, vykřikuje jako porouchaná gramofonová deska a ani ho nepozdraví? Marod by si třeba rád popovídal.
Na závěr – aby se neřeklo, že kritizovat umí každý, ale sám neumí přijít s dobrým nápadem – jeden návrh předložím. Až vyjde tento článek a vy ho budete číst, napíšu i panu řediteli do kabinetu a přidám ústřižek z novin s tímto článkem.
Zaprvé by se každý mohl pokusit respektovat zákony ošetřovny a marodů v ní, a vlastně i školní řád. To znamená nespamovat. V nejhorším případě přicházím s tím návrhem, že by vývojáři těchto stránek mohli zamezit tomu, aby na ošetřovně šlo poslat například stejný příspěvek třikrát za sebou. Tím se člověku zamezí možnost užití tlačítka F5 a možná mu dojde, že dělá něco špatně a že to jde také jinak.
Druhý návrh je vymyslet soutěž, kde vyhraje ten, kdo se nejlépe choval na ošetřovně a chodil si tam povídat a léčil se přirozeně, nikoli spamem.
Na úplný konec vám přidám jednu pikantnost. Takto to dopadá, když náš pan ošetřovatel zamění léky za Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak či poplete zaklínadla.
Zamyslete se.
– Člověk si jednou potřebuje z plna hrdla zakvávat a hned je přistižen 😀
– Jinak souhlasím na jednu stranu s tím, že by bylo dobré, kdyby studenti a další návštěvníci ošetřovny zapojili trochu fantazie, nicméně třeba během západu famfrpálu je člověk rád, pokud se mu podaří vyléčit se co nejdříve a na podobné aktivity prostě nemá čas 🙂
– Neberte to osobně, mám jenom špatnou náladu zcela nesouvisející s hradním děním, výjimečně… Ale ošetřovna je jediné místo, kde se spamovat smí, dokonce je to tam žádoucí, a dokonce, světě div se, ošetřovna na spamování funguje. Zakazovat to je sice logika hodná mnohých věcí na této škole, ale je to nesmysl do nebe volající. Článek má pravdu v tom, že je (ne)dění na ošetřovně problém. Ale měnit problém který je v lidech tím, že se vypíše soutěž nebo udělá nové pravidlo, je hloupost. Kdysi dávno se na ošetřovnu uchylovaly celé skupinky lidí do ústraní, kde si mohly v klidu povídat a víc než často si zde opravdu v klidu povídaly. Že je dnes škola v tomto směru doslova a úplně tam, kam slunce nesvítí (mám namysli hluboký hvozd zakázaného lesa, nebo tak něco) je zkrátka fakt, s kterým žádná soutěž ani pravidlo nepohnou. Lidi a atmosféra prostě mizí.
– Neřekla bych, že se na ošetřovně nic neděje. 🙂
Kolikrát už jsem si tam s někým docela dobře popovídala, většinou s ležáky, kterým se pobyt na ošetřovně prodloužil o léčení roztodivných chorob, získaných bumbáním fujtajblů z apatyky . 🙂
Ale přeci jen je to místo, kam se nikomu z nás zrovna dvakrát nechce. Návštěva ošetřovny je nutnost, pokud je člověk nemocný, a takovému člověku zřídkakdy bývá do řeči, zvláště v případě, že právě probíhá famfrpálový zápas a on se snaží co nejdříve vyléčit, aby se mohl vrátit zpět na svou pozici v týmu.
Osobně nemám nic proti bezeslovnému spamu v prostorách ošetřovny, kdo rád mluví, ať mluví, ostatní ať se zařídí podle svého. 🙂
♥ – Pan profesor Žába! KVÁkózní 8D
🙂 – No abych pravdu řekla, já mám celkem nedávnou zkušenost, kdy jsem ležela na ošetřovně s pazubnicí, a pan Matt mě tam nechal do dalšího dne (nejspíš neodkladné záležitosti:D) a musím říci, že to se člověk hned cítí, jakoby na jiné časti „lodi“, tedy možná můžu říci spíše hradu:) Za to dobu, co jsem tam ležela jsem si ale hodně užila, zvlášť když se mi povedlo tam někoho natáhnout a povídat si s ním. Blbě však bylo, když někdo jen tak do rozhovoru přiběhl, „vyléčil se“ a aniž by cokoliv řekl, zase utekl…:) Ale zase je pravdou, že jsem se tam chvílemi bavila i s lidmi, se kterými se třeba normálně moc nebavím. A to ne proto, že bych nechtěla, ale právě proto, že je „nepotkám“ 😀 Ale na té ošetřovně mě to bavilo, až mě možná i mrzelo, když mě na druhý den večer pan Matt vyléčil a propustil mě směr Velká síň….:D
Takže možná bych bylo pro zvelebení ošetřovny dobré, kdyby si pacienti nějakou tu dobu na té ošetřovně poleželi, natáhli tam své kamarády a pobavili se s těmi „cizinci“. 😀
Ono jde hlavně o to, že lidi jsou nyní zvyklí tam naběhnout v rychlosti si doplnit zdraví a zas rychle pryč…:) Kdyby si lidi našli chvilku času a něco tam napsali… další by na to mohl reagovat,.. a pak další a další… Jenže je těžké reagovat na prázdné řádky, to když vidím, tak se vyléčím a jdu z ošetřovny pryč, protože vím, že i když bych tam něco napsala, tak se najde někdo, kdo to zaspamuje prázdnými řádky (a ano, stalo se mi to i když jsem se tam zrovna s někým bavila… než jsem se nadála, odpověď byla skryta cizími prázdnými řádky..:))…
No nic, já už končím, to jen tak pro vyjádření mého pohledu…:D