Posezení s panem Cihličkou

| Vydáno:

Příčná ulice – nákupní tepna študovaných kouzelníků i studentů, kterou již nějaký ten čas vede pan Ernie Cihlička. Poslední dobou se před námi spíše skrýval, ale jak to vypadá, vrátil se plný elánů a snad i nových nápadů.


Rozhodla jsem se ho trošku vyzpovídat, ale byl to velký boj. Lezlo to z něj jako z chlupaté deky a ani výhrůžky týrání se nezalekl. Rozhovor proběhl formou korespondence, jelikož se se mnou pan Cihlička odmítl setkat. Mé sovy tak musely překonat nemalou vzdálenost a polovina z nich byla na pokraji svých sil, nakonec se mi ale z pana Cihličky přeci jen podařilo něco dostat.

Jak celkově hodnotíte minulý rok na Příčné ulici?

– pan Cihlička zarputile mlčí, sova u něj stále čeká, ale nakonec to vzdává a odlétá zpět do sovince –

No nic, tak to zkusíme s další otázkou. Poslední větší akcí byly „Prosincové trhy“, kdy se představily nové kousky. Jak moc se tato akce vyvedla?

– chvíle napětí, odpoví aspoň na tuto otázku? – Prosincové trhy byly vydařenou akcí, něčím úplně novým, na co hradní společnost nebyla doposud zvyklá, přilákala mnoho návštěvníků, a co je hlavní, i mnoho nakupujících. Nejprodávanějším kouskem se stala šála, Vánoční ozdobný řetěz, na místě druhém Fleutýnčin vánoční vous a na třetím místě Červené šaty vánoční skřítky, které i přes jejich cenu zakoupilo mnoho slečen a dam, prodalo se více než 30 kusů. Celkem se na Prosincových trzích prodalo přes 200 kusů všeho zboží, což hodnotím velice přívětivě.

Děkuji. Teď tu ale máme rok nový, nové možnosti a „nový“ začátek. Plánujete pro Příčnou ulici v tomto roce nějaké velké novinky či upgrade?

Víte, kolegyně, nerad bych tu začal mluvit o svých představách, co plánuji, protože by to někdo mohl brát jako hotovou věc a pak by mi bylo vyčítáno, že to či ono neproběhlo. Takže budete-li chtít vědět, co se na Příčné ulici děje, není nic jednoduššího než tam zajít a „očíhnout terén osobně“.

Občas je možné někde zaslechnout zmínky o tom, jak by tu chtěli mít studenti nějaké mazlíčky. Bude pro tento rok platit také zákaz mazlíčků, nebo se nakonec najde nějaká menší trhlinka? Popřípadě chystáte se doplnit nějaké nové plyšáky či jiné napodobeniny zvířat, aby měli studenti nějakou náhražku za živé tvory?

Nejenže by studenti rádi mazlíčky, ale také opravnu oděvů a spoustu dalších (mnohdy stoprocentně) nesplnitelných přání. Nikdy jsem nebyl proti tomu, aby studenti a ostatní hradní obyvatelé vlastnili jiná zvířata než sovy (někteří vlastní i straky), ostatně i v nováčkovském dopise se píše: „Žáci si s sebou mohou rovněž přivést sovu, NEBO kočku, NEBO žábu.“, ale i na některé věci jako jsou například mazlíčci je i Odpovědný vedoucí malý pán. Rozhodně bych ale toto téma neuzavřel nastálo, může se stát, že jednou skutečně budou moci studenti vlastnit žáby, nebo kočky. Co se náhražek v podobě plyšových kamarádů týče, nemohu nic slíbit, vše je v rukou Hračkářství „Dlouhý nos“.

Chystáte pro PU najmout nějakou pomocnou sílu? Třeba další kadeřníky? Přeci jen, chtělo by to novou krev a tím pádem i nějaký ten nový účes.

Co se týče nových pomocných sil, máte pravdu. Určitě by to nějaké nové chtělo – ale kde vzít, abych nekradl? – usměje se – Ono je moc jednoduché mluvit o tom, co všechno by se dalo udělat, ale kde se najdou lidi, kteří by byli ochotni se na tom podílet? Pokud by někdo o někom věděl, tak se může ozvat, můj sovinec je vám otevřen.

V současné době se v brigádách nezobrazuje možnost zasílat své výtvory pro PU. Bude tento přivýdělek opět zpřístupněn, nebo máte v současné době tolik návrhů, které musíte projít a schválit či neschválit?

To, že se nevypisuje brigáda, je tak trochu ze dvou důvodů. Tím prvním, méně závažným, je fakt, že jsem brigádu neautorizoval i na další rok – bez této autorizace tedy není možné ji zobrazovat. Druhým, podstatnějším důvodem, je fakt, že tato možnost nebyla tak často využívaná. Chtěl bych proto přejít na jiný systém, který tu již dříve byl a který se podle zdrojů osvědčil mnohem lépe. Oč půjde si prozatím nechám pro sebe, protože vše je teprve ve fázi příprav, ale rád bych se k tomu dostal ještě letos. Máte-li však někdo nějaký kousek, kterým se chcete pochlubit, sovinec je pro vaše návrhy otevřen.

Pomáhá vám tento způsob přivýdělku i k získávání nových návrhářů? Popřípadě chystáte se vypsat nějaký konkurz? Když se ještě pozdržíme u těch návrhářů – nechystáte se udělat nějaký seminář o navrhování/práci pro PU? Co byl měl takový správný návrhář/zájemce o místo mít, znalosti, atd. Přeci jen, třeba byste si tímto vychoval či našel nové zručné pomocníky.

Jelikož se nepovažuji za někoho, kdo ví, jak správně uchopit jehlu do ruky, jak správně jít na stíny a spoustu dalších návrhářských triků a tipů, tak se seminářů na toto téma od mé osoby nedočkáte. Od toho tu jsou jiné osoby. Navíc, pokud vím, tak návrhářský seminář již proběhl u kolegyně Niam. Něco jiného už je seminář o práci na Příčné ulici. Ten bych si již vytvořit troufl, ale problém je ten, že člověk (i kouzelník) musí mít pro tvorbu něčeho takového čas a chuť.

A konečně má poslední otázka. Chystáte se obnovit Nepravidelník, nebo nás ohromíte nějakou novou tiskovinou, kde nás budete informovat o dění na PU?

Příčný Nepravidelník byl zaveden ještě za kolegy Johna. Já jsem se původně domníval, že se k němu postupem času dostanu také, jenže za celou dobu, co jsem ve funkci, jsem nutnost jej využít nepocítil. Všechny novinky tak stíhá zachycovat Příčná vývěska (Novinky na ulici).

Děkuji za rozhovor.

Jak vidíte, občas se pan Cihlička opravdu rozpovídá, jen by bylo lepší, kdyby to bylo z očí do očí. Přeci jen je pro rozhovor lepší, když reportér vidí, jak dotyčný reaguje a podobně. No, snad příště.

Pro DV

Selena Enail Smithová

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *