Před pár dny se hradem začala šířit upoutávka v podobě pozvánek oznamujících, že 23. března se od 19. hodin uskuteční vyhlášení vítězů Osovnosti. Heslo do komnaty bylo tradiční soví „hůůůů“.
Kdo přišel – a že se tam sešlo poměrně dost studentů všech barev – mohl obdivovat nadýchané a upravené sovy čekající na pohodlných bidýlkách i historický koutek, kde se dalo nahlédnout do prací sov a jejich majitelů skrze všech 6 kol soutěže. Studenti většinou volili ležérní oblečení pro všední den, přeci jen, dalo se čekat, že některé sovy to psychicky neunesou a ze samé radosti se uvolní až nezdravým způsobem pro naše školní stejnokroje. Když už se objevily všechny soutěžící sovy a místnost byla naplněná štěbetáním i ruchem, organizátoři se ujali slova. Nejprve hovořila Lilien Emity Meissed a vyzdvihla snahu a odvahu každé ze sov. Dále se společně s ostatními organizátory, Kirsten Woodovou, Jamesem Watfarem a Oliverem McCollinem ujali rituálu, aby společně s ostatními přítomnými do místnosti přivolali ducha prastaré první poštovní sovy. Vše se zdařilo a bylo radost pohledět na pramáti našich poštovních sov, jak se stříbřitě dme hrdostí na své mladé následovkyně. Než se ale přešlo k oceňování a mohutným salvám potlesku, James majitele soutěžících sov prověřil několika úkoly orientovanými na rychlost, bystrost, inteligenci… Zkrátka na to, co musí zvládat každá z poštovních sov. Poté, co si mladí kouzelníci dolámaly své hlavy nad řešením úkolů, přešlo se k vyhlášení.
Celkem sedmnáctkrát zazněl potlesk, neboť všechny sovy se staly svým způsobem vítězkami. Jsem si jistá, že o přesném pořadí tu ještě bude podrobnější článek, já jen zmíním, že na nejvyšším bidýlku se mohly usadit hned dvě ptačí pošťačky, sova Another Owl In The Wall a straka Spontánnost. Obě se radovaly a gratulovaly také svým spolusoutěžícím, protože všechny zúčastněné sovy si to náramně užily, bez ohledu na výsledek. Můžeme si z nich vzít příklad, jak bratrsky se sovy umí chovat. Poté se opět soutěžilo. A když už se čarodějové rozhodli večírek rozpustit, sovy si uspořádaly (to je ryze tajná informace) v horním patře sovince velkolepý mejdan. Prý se tam hodně jedlo, na dračku šly hlavně Waverickovy kulišácké kapsičky a Hlodavčí zámotky, vypylo se nepočetně mističek pramenité vody a dokonce i jeden máslový ležák! Hodně se houkalo, štěbetalo a dokonce tančilo. Sovy to prostě pojaly po svém – velkolepě! Nezbývá než doufat, že to dnes ani jediná z nich neodnesla nevolností a že si tuto soutěž časem všichni na hradě třeba zopakujeme v dalším ročníku.
Nerys Heliabel Ghostfieldová