Rozhovor s Oliverem McCollinem

Oliver McCollin (jinak také Olí, Olík či Oliva) patří rozhodně k těm nebelvírským studentům, které nepřehlédnete, ani kdybyste chtěli (a že by to tedy byla škoda!). Je takřka všude, kde se něco děje, nikdy nezkazí žádnou legraci, a zároveň ho můžete najít v první desítce nejsvědomitějších bodosběračů. Když si ho – jakožto olivu – přidáte do svého pití, pár doušky vám vyprázdní sklenici do poslední kapky. Jaký je jeho recept na dobrou náladu? Jaké má plány a kvůli čemu by madam Bete spadla z astronomické věže?

Olivera McCollina jistě není třeba představovat, někdy se zdá, že zná každého obyvatele našeho hradu… A tedy že každý zná i jeho. Ale přesto mi jen v krátkosti (a rozhodně ne v úplnosti) dovolte uvést, kdo to vlastně kývl na moji žádost o rozhovor: nebelvírský prefekt, držitel vůbec prvních letos udělených bodů a několika unikátních magíků, vítěz Mozečkované v nebelvírské olympiádě 2012, druhý v Terčíkované a celkově bronzový nebelvírský olympionik, nositel Nebelvírského zlatého lva, Nebelvírského pláště a Nebelvírské čelenky s rubínem, redaktor Lví tlapou, autor pěti článků Denního věštce, spoluorganizátor Osovnosti a Velkého letního dobrodružství, autor loňské kolejní nováčkovské soutěže a letošní celoročky, nebelvírský nováček (zima 2012), třetí nejsnaživější nebelvírský bodosběrač v posledních dvou hogletech a především skvělý člověk, který si vás během pár minut úplně a naprosto získá.

Pro milé slovo nejde nikdy daleko a dobrou náladu kolem sebe rozdává plnými hrstmi. I tento rozhovor má tak trochu jako trest za dobrý skutek. Přišel navzdory termínovému víkendu s úsměvem na tváři, hůlkou v ruce a Prohnaným kebuláčkem u nohou.

Ahoj, Olí. Nelituješ teď tak trochu, že jsi mi poslal klíčky od Sklepení? Mohl jsi mít čas volný pro své úkoly a ne pro ty moje.

Ahoj. Ale v pohodě, já to nějak zvládnu s tím. – zasměje se –

Podle čeho ses vlastně rozhodl, že sovky s klíčky pošleš za mnou?

Tak, vybral jsem si červené druháky, co jsou aktivnější – usměje se – Své má i Mike a Sophi.

K průzkumu sklepení a soubojům neodmyslitelně patří také hůlka. A i když víme, že je to hůlka, která si vybírá svého kouzelníka, i on má do výběru jistě co mluvit. Čím tě zaujala ta tvá, bubuingová s chlupem z ocasu drsnochvosta?

Mno, asi tím, že když se teď léčím, nevyléčím si jen jednu energii, ale rovnou tři. – zasměje se – Moje původní hůlka byla cypřišová hůlka s chlupem psa. S tou hůlkou jsem v Soubojovém klubu začínal a vlastnil jsem ji i předtím. Stále ji u sebe mám a nikdy ji nikam nedám! I když teď ji používám jen výjimečně, protože má bubuingová je užitečnější. – zasměje se – Jako správný kouzelník mám ještě třetí hůlku, ambruinovou s žíní jednorožce. – mrkne –

Tři je rozhodně magické číslo. Hůlku sis tedy vybíral podle jejích schopností. Nezalekl ses chlupu z drsnochvosta? Říká se, že statek, na který se vkrade, musí čelit jedné pohromě za druhou.

– zasměje – Rozhodně lepší chlup z drsnochvosta, než abych tam měl zhmotnělý paprsek. – zasměje se znovu – Já naopak byl rád, protože jsem tím rozšířil svou sbírku jader z tvorů: chlup psa, žíně jednorožce a chlup z drsnochvosta. – usměje se zálibně –

– při zmínce o magických tvorech mi sklouzne pohled na Kebuláčka – U nohou ti poslušně sedí Prohnaný kebuláček. Prozradíš, čím tě zaujal?

Svým názvem. – zasměje se – Dostal jsem jej od odcházející Jess, která mi tehdy řekla, že by ke mně skvěle ladil… A… Asi taky ladí. – zasměje se –

Ladíte krásně, nejen jménem. – mrkne na barevný soulad – Kromě sklepení a soubojového klubu tě můžeme vídat také na koštěti. Na letecké ploše jsi nalétal 56 terčíků, na nebelymipiádě sis odnesl stříbro z Terčíkované, jsi mistrovským střelcem, brankářem i odražečem, trénuješ se na pozici chytače. Jaké máš v tomto směru další ambice?

Mno… Mým snem od nástupu je stát se famfrpálovým kapitánem. – zasní se – Samozřejmě bych to chtěl dotáhnout na mistrovského chytače a jednou si třeba i chytit zlatonku. – zasměje se – A také bych chtěl přelétnout 60 terčíků, ale to mi prostě nejde. – posmutní –

– při nezvyklém pohledu na Olíka bez úsměvu raději rychle změní téma – Jsi teď druhým rokem prefekt. Neošoupal se ti mezitím tvůj odznáček?

Odznáček denně leštím pro případ, kdyby mi ho madam Bete chtěla sebrat a dát někomu schopnějšímu. – mrkne –

Loni jsi v kolejce organizoval nováčkovskou soutěž a letos celoročku. Jaký mezi nimi jako „vymýšleč“ vidíš rozdíl? A v čem se liší od takového Velkého letního dobrodružství nebo Osovnosti?

Rozdíl celoročky a nováčkovky je hlavně v tom, že nováčky se člověk snaží trochu začlenit, nemůže po nich chtít nějaké moc větší věci, aby se nevyděsili. Celoročka by zase měla bavit stejně toho, kdo je tu prvním nebo druhým rokem, i člověka, který je tu už let xy. A rozdíl od Osovnosti a Dobrodružství je ten, že když tě něco napadne, nemáš to moc s kým konzultovat… Tedy já jsem typický příklad věčného prudiče, takže prudím jak Nerys, tak madam Bete. – zasměje se – Prostě, když něco nevím, tak se zeptám. – mrkne – Ale je to něco úplně jiného, ta zodpovědnost leží prakticky jen na tobě.

Když už tu padlo Nerysino jméno… Prefektský odznak jsi přebíral po ní, že? Brousíš si hůlku i na post primuse?

– směje se, až se za břicho popadá – Já a primus? By musela madam Bete spadnout z astronomické věže skrz testrálí stáj až na famfrpálové hřiště. – mrkne – To by to dopadlo. Tedy rozhodně ne, nebyl by ze mne dobrý primus. – usměje se –

Tak tedy jiné plány. Při nástupu na hrad jsi uvedl, že až vyrosteš, chtěl bys učit. Platí to stále?

Platí, platí. – mrkne a poklepe na svůj deníček – Moje budoucnost je samozřejmě v rukou inspektora výuky, zda se mu bude líbit můj styl výuky a tak… Ale rozhodně bych chtěl. – usměje se –

– koukne na deníček očividně plný nápadů – Máš už svůj vysněný předmět?

Mám. – usměje se – Ale je v tom jeden háček, musím se optati určité profesorky, zda ten nápad požehná, protože tak trochu spadá do její kompetence. – usměje se –

Škoda že by bylo neprofesionální, kdyby se o tom dozvěděla z jiné strany než od tebe. Obrátíme tedy list. – nalistuje další stránku – Jako nováček jsi měl v plánu (kdybys měl sto galeonů) pořídit si kompletní famfrpálovou výstroj, mladší sovy a uniformu, která by nebyla na rozpadnutí. To vše už máš. Jak bys na stogaleonovou otázku odpověděl dnes?

Pořád nemám vše FK, jak bych chtěl – zasměje se – A kdyby padla teď, tak bych si těch 100 G nechal, protože jsem začal šetřit na baráček v GD, který bych si chtěl jako fialový pořídit. – usměje se –

Zfialovění tedy plánuješ co nejdříve? Nebo až si našetříš na domeček a do té doby zůstaneš v rozšířeném studiu?

Mno… To se uvidí. – mrkne – Záleží na okolnostech. – usměje se –

Zůstaneme tedy zatím u tvého studentského života. Když jsi začínal, zapsal sis čtyři předměty a tvrdil jsi, že tě baví všechny, ale nejvíc (o chlup) tě baví Péče o kouzelné tvory. Letos máš 21 předmětů – máš mezi nimi svého favorita? A především: jak to stíháš?

Ehm… Pár nejasností… – usměje se – Začal jsem se třemi předměty, Péčí, Počty a Přeměňováním. Astrologii jsem si přidal, protože jsem chtěl zkusit něco od madam Mintí, když jsem měl pana Fila a madam Bete. – zasměje se – A letos mám předmětů 22… – mrkne – Mno a favorita… Péče stále vládne, ale k ní se přidává i Teorie famfrpálu, Šéfredaktorské minimum a Kryptologie – přemýšlí – Ale to je vyloženě jen takový hrot! Kdyby mě ty předměty nebavily, tak je nestuduju. – zasměje se – A jak je stíhám? No… nestíhám! Mudlové jsou nějací zaujatí, tak stíhám méně, než bych chtěl… – usměje se –

– píše si poznámku pro sebe: Nauč se počítat! – Nestíháš? V tom případě dokážeš uštvaný výraz v obličeji skvěle skrývat! Kdykoli tě potkám, usmíváš se a sršíš energií. Máš na to nějaký recept?

On člověk nemůže moc aplikovat větu „Když ti někdo život ničí, usměj se a dej mu tyčí“. Tak si to aspoň říkám v hlavě, představím si to… Mno a zkus se pak nesmát. – zasměje se – Ne, já se držím anglického „Fake it, till you make it“… Český ekvivalent se hledá těžko, ale prostě tak dlouho jsem předstíral, že jsem veselý, až jsem se veselým stal. – zasměje se –

To zní zajímavě. Co tě vlastně přivedlo na Hog? Hledal jsi útočiště před mudly?

To se špatně vysvětluje. – usměje se – Ale asi ano… Jako takové odreagování. – znovu se usměje – Já beru i ty předměty jako odreagování.

Dobře, raději tedy zpět k nezávažnějším otázkám. – nechá se odlákat od příliš osobního tématu – Podle tvého návrhu se bude jmenovat magík za uklizení 600 sovích exkrementů. Prozradíš, na který svůj návrh si jsi nejpyšnější?

Mno, asi právě na tento. – zasměje se – Mě tak napadlo, že když se říká Zaneřáděno, proč by nebylo Odneřáděno. – mrkne – Jinak asi nic moc… Já spíš umím vymyslet, za co by se měl nový magík udělat, než abych mu cpal název. – usměje se –

Návrh na úplně nového magíka? Je některý z těch navrhovaných tvým želízkem?

Tak mým želízkem byl návrh na naučení všech kouzel v soubojáku, jenže ten neprošel. – pokrčí rameny – Ale pak mám ještě takové, kterým věřím, na získání počtu zkušeností ve sklepení. – usměje se – Pokud tedy projde přes radu. – mrkne –

Budu držet palce. A poslední otázka, než zamíříš zpět ke svým úkolům. – usměje se – Můžeš se pochlubit několika speciálními magíky. Vzpomeneš si ještě, za co jsi je získal? Třeba Jackieho Chana nebo Čertovu nevěstu? Který z nich máš nejraději?

– směje se – Tak kontext si pamatuju u všech. – mrkne – A které mám nejradši? Asi Herce k pohledání a Měkoučký polštářek. – zasměje se – Ti byli super. – směje se ještě víc – Jackieho vysvětlovat nebudu, ztratil by pak na tajemnosti. – mrkne – Ale Čertova nevěsta je jednoduchá: do Velké síně načučoval čert a já na něj mrkal, až si mne ukradl do pytle a pak mne vrátil jako svoji nevěstu. – zasměje se –

Čertova nevěsta je skutečná? Žádná metafora? – směje se při představě Olíka jako Čertovy nevěsty – Dobře, co ten Měkoučký polštářek?

Teď jestli je to publikovatelné. – zasměje se – Prostě mám takový Okrasný Tukový Prstenec, a když jsme se s Lilčou (Lilien Emity Meissed) a slečnou Monnimírou koukali na film, obě se na mě svalily… A… Leželo se jim pohodlně. – zasměje se při vzpomínce –

Myslím, že je to publikovatelné a moc milé. – usměje se – Moc děkuji za tvůj čas. Chtěl bys ještě na závěr něco dodat k situaci, kdy ses jako oliva ocitl ve skleničce s pitím a vyprázdnil jsi ji?

Mm… třeba: Necpěte olivy do skleniček! Není jim to příjemné! – zasměje se –

Tak jste to slyšeli, milí čtenáři. Usmívejte se a bude vám lépe. A nepokoušejte se konzumovat naše červené olivy!

Hekatea Centaurix