Celý ples probíhal v Učebně v severní věži. Madam Hollkin si vzala na starost výzdobu s tombolou a já obstaral komorní soubor a takové ty řeči okolo. Ani vám nebudu vykládat, kolik s tím bylo starostí. Hlavně s tombolou, ve které se sešlo na 75 cen! To vše byly dary od profesorů, kterým bych tímto ještě jednou rád poděkoval za obětavost. Hlavně Tajfunové kimono a Malá lesní víla byly ceny opravdu skvostné!
Ale k věci – celý ples začal podle plánu v šest hodin. To víte, já jsem vždy přesný, ale jelikož jsme počítali s tím, že ne všichni budou tak dochvilní, zahájil jsem slavnost proslovem, ale hlavní vyhlašování přišlo na řadu až o půl sedmé. Mezitím se shromáždili soutěžící, pro které jsme vyhradili speciální stůl. Odkudsi se vynořila barokní kapela a hrála nám k tanci. Samozřejmě jsem s nimi měl domluvený repertoár. Hráli tak akorát, abych si mohl zatančit svoje oblíbené tance jako je courante, gigue, sarabande a tak dále. Dokonce jsem si střihl i taneční sólo, ale dost o mně…
Po příjemném občerstvení a chvilce zábavy přešli jsme k hlavnímu bodu večera – vyhlašování výsledků renesančního turnaje a zveřejnění mého žáka. Počal jsem samosebou od konce. Rozloučil jsem se s milými tvářemi vašich studentů, kteří žel nebyli tak nadaní jako můj učeň, ale přesto na ně budu vzpomínat jako na své přátele. Byli to Rivola Rosehill, Elysion Blackmoorová, Oresta Vianueva, Bilkis Blight, Alba Jacquelin, Michael Jones a pomyslně bramborová NaSaŠí Jackson. Těmto studentům jsme s madam Hollkin poblahopřáli a předali jim ode mě dopis na rozloučenou a poukázku na nějaké to finanční přilepšení ke studiu.
Jako na olympiádě jsem pokračoval ve vyhlášení třech celkově nejlepších, nejrenesančnějších osobností turnaje. První oceněnou byla Marylin Cuthbert, velice vytrvalá soutěžící nadána nespočtem talentů. Navíc neváhala a přihlásila se jako jediný zaměstnanec. Potřásli jsme jí s madam Hollkin rukou s řádnou gratulací. Na památku dostala ode mě bonzbloček a Výrečka střapatého, aby mi mohla kdykoliv napsat. Zamáčkl jsem slzu a jal jsem se vyhlašovat dál.
Další soutěžící vyzbrojenou všemi možnými talenty byla červená Nerys Heliabel Ghostfieldová. Velice milá a oblíbená studentka, která v turnaji několikrát překvapila. Bohužel nebyla na slavnosti osobně, tak za ni naše gratulace a dary převzal její kamarád. Opět jsem jí napsal pár vět na rozloučenou do bonzbločku a daroval jí Sovu nenápadnou, abych měl jistotu, že bude mít po kom poslat dopis pro mě.
A můj učeň? Tím se stal student koleje moudré, havraspárské, Justin Angel Sane, který několikrát prokázal, že zvládne nejen na koštěti se prohánět, ale i do ruky štětec vzít či pěknou píseň složit. Opravdu renesanční člověk! Právem si zasloužil naše gratulace a bouřlivý potlesk. Na památku jsem mu dal bonzbloček s instrukcemi k naší první hodině. Pro snadnější domluvu mezi námi dostal darem moji Sovu králičí, která mě vždy najde.
Jen co jsem oznámil jméno svého učně, přišla na řadu tombola. Tu měla na starost madam Hollkin. Celkem bylo v tombole 75 cen. Lístků se prodalo 89, v oběhu jich ovšem bylo 146. Hodně losů se rozdalo – každý profesor, který něco daroval do tomboly, obratem dostal několik losů s číslem. Ani soutěžící nevyšli naprázdno a každý dostal jeden lístek, zbylé losy se prodaly za 2 srpce zájemcům z hradu. Celkově tedy tombola vydělala 178 srpců. Z toho jsme koupili pegrameny s věnováním, bonzbločky a sovy pro soutěžící. Příspěvky ke studiu nám proplatil Denní věštec. 
Ceny se losovaly až do pozdních večerních hodin a poté byla slavnost ukončena. Madam Hollkin měla ještě v záloze nějakou společnou zábavu, ale nebylo jí moc dobře, tak se po tombole omluvila a odešla na své lůžko.
Ještě bych chtěl poděkovat naší tajné porotě ve které byl za červené Ignacius Horák, modré zastupoval David Lopez, žluté Timothy Heath a zelené Amelie Green Rorrs. Děkujeme za jejich hodnocení a jsme rádi, že nám s tímto turnajem pomohli.
A tím to končí, milí přátelé. Jsem rád, že jste mě na hradě tak hezky přijali a třeba vás ještě někdy navštívím. Do té doby pilně studujte a buďte hodní na své profesory!
Váš
Leonardo da Maginci