Zdravím! Jsem Abren Tenebris Zlatý a v těchto chvílích jsem již s vámi na hradě. Po úvaze jsem se rozhodl, že pro vás udělám sérii Zlatých Článků. Tato série obsahuje četné rady, zatím hlavně pro nováčky, ale také různé postřehy a rozhovory. Tento jubilejní první díl je hlavně o nováčcích. Vyzpovídal jsem primusku nebelvírské koleje, úžasnou Nerys Heliabel Ghostfieldovou, poté také skvělou prefektku Havraspáru, naši plesově oděnou Annie Reprobate, poté také zmijozelskou elegantně vtipnou a usměvavou prefektku Skaduwee Narawari Milegan a v neposlední řadě nezapomenutelnou Elizabeth Gibsonovou. Pokud chcete znát jejich odpovědi, stačí se jenom začíst do článku níže.
Dnes, při premiérovém čísle Zlatých Článků, jsem si připravil rozhovor o pěti otázkách, ale na začátek tu mám výzvu pro nováčky a také pro možná již ostřílené obyvatele hradu, kteří by chtěli být součástí těchto článků. Za prvé potřebuji nějaké moderátory, abychom se mohli společně věnovat reportážím a přinášet tyto články každý týden a s větším obsahem. A pak bych chtěl požádat všetečné nováčky, aby do mého sovince odeslali svou sovu s nabídkou, že si smím některé z nich pozvat na další várku rozhovorů. Takže, ať už jste nováček nebo ostřílený obyvatel, v obou případech mi zašlete sovu, pro moderátora s prostým textem Golden News a v případě nováčka s textem Rozhovor. Děkuji!
Čím byste nalákaly lososy do vaší koleje? Je vaše kolej něčím výjimečná?
Elizabeth Gibsonová: My nelákáme. Je na každém, aby se rozhodl, kam chce jít, a rozhodně se nemíníme s někým přetahovat či dotyčného přemlouvat. Je to jejich rozhodnutí (a klobouk do toho taky mluví). Ne že bychom je nevítali – všechny nováčky máme rádi stejně, ať chtějí, kam chtějí. Někteří k tomu dojdou, že by Mrzimor pro ně byl tím pravým, a my jsme za to rádi, ale je to jejich rozhodnutí, vyplývající většinou z toho, že zjistí, že by u nás zápasili, že někoho znají a tak.
Nerys Heliabel Ghostfieldová: Pokud bych měla odpovědně říct, jak lákáme nováčky, pak… asi je prostě nelákáme. Během léta, kdy je víc času se poznat, se buď seznámíme s lidmi osobně, nebo je třeba sem tam potěšíme nějakou drobností, milým slovem. Řekla bych, že i tak jsem se dostala do Nebelvíru před lety já, prostě jsem poznala pár lidí, kteří se mi stali blízkými, takže jsem spokojená, že mě tam klobouk zařadil. Podle mě lidé musí buď chtít sami, nebo k té volbě sami dojít, žádná kolej to za nováčka neudělá. – uvažuje nahlas –
Annie Reprobate: My nováčky do naší koleje nelákáme. Necháme je samotné, aby si naši kolej vybrali. Člověk se musí tak nějak havraspárským narodit, protože být modrý v srdíčku je to nejdůležitější.
Skaduwee Narawari Milegan: – zasměje se – Pokud nepůjdou k nám, pošlem na ně Ferdinanda! – zahihňá se – Ne že mě budeš brát vážně. Zmijozel prostě musíš mít v krvi, nejde k tomu někoho přemluvit či donutit. Znám to.
(Pozn. Ferdinand je zmijozelský kolejní bazilišek)
Co je pro vaši kolej typické?
Elizabeth Gibsonová: Příjemná atmosféra v kolejce, žlutá a černá. Co se týče zvířat, tak to je jezevec Ricky, drak (náš Soptík a ještě polodračice madam Iva a Fousek, naše krysa. Chodíme rádi do lesa, máme rádi jídlo (i když si už dáváme trochu pozor na česnek…). Většina z nás nehrotí, hlavně si to tu užíváme.
Nerys Heliabel Ghostfieldová: Typické… na to se mi bude odpovídat těžko, protože i když nás stmeluje kolej jako taková, neznamená to, že nejsme pořád individualisti táhnoucí za stejný provaz. Určitě je nám blízká soutěživost, hravost, od toho jsme taky „lvi“. Rádi si tvoříme zábavu sami, ať už během roku nebo během léta, abychom neusnuli na vavřínech. A rádi samozřejmě i společně někdy odpočíváme, bez toho by to nešlo. Řekla bych ale, že tohle může být docela dobře typické i pro ostatní koleje. Vždycky jsem měla z Nebelvíru pocit, že jsme svorná kolej plná odvážných, ale zároveň laskavých lidí. Jde ale o to, komu co sedne, mně červení kamarádi sedli před těmi pár roky, i teď.
Annie Reprobate: Myslím, že naše kolej je směsí zvrácených, vtipných a kreativních lidí, kteří jsou občas strašní lenoši, ale když je potřeba, dokážou táhnout za jeden provaz.
Skaduwee Narawari Milegan: Nebudu se nějak rozepisovat, cílevědomost, sebevědomí, láska ke koleji a Ferdinand.
Pokračujeme k další otázce. Co je vaše nejčastější kolejní téma?
Elizabeth Gibsonová: To záleží na aktuální situaci, je to různé… Během roku předměty, famfr, soutěže, o prázdninách to pak bývá takové volnější a klidnější, protože hodně lidí třeba odjíždí a tak.
Nerys Heliabel Ghostfieldová: Hm, to záleží na tom, kdy. – směje se – V létě pozdravy a hovor o prázdninách, na začátku roku třeba to, co si kdo chce zapsat, diskuze, jak byl kdo spokojený s nějakým předmětem či profesorem, zkrátka se asi přetřásá vše, o čem kdo z nás chce mluvit. Nemáme nějaké „tabu“, o kterém se nesmí nikdo zmínit. Pokec by podle mě měl být poměrně svobodný, samozřejmě v rámci slušnosti a mezilidských vztahů.
Annie Reprobate: Každá diskuze začíná tématem z okolní situace (prázdniny, B4, vyučování), která nakonec vyústí v nějaké úplně nesmyslné nebo úchylné téma.
Skaduwee Narawari Milegan: No, tak teď ke konci roku to byl pohár – usměje se –
Máte oblíbeného lososa? A co má losos udělat, abyste se ho ujaly?
Elizabeth Gibsonová: Pár lososů už mi do oka padlo, takže ano, mám. Lososů se moc neujímám, bavím se se všemi, ujímám se spíš až žlutých nováčků, jako patrončat (případně adoptivních patrončat).
Nerys Heliabel Ghostfieldová: Co se týče lososů, většinou jich pár během doby, než jsou zařazení, oslovím, předám jim nějakou drobnůstku čistě pro radost nebo pochválím jméno, pokud mě zaujali už tím. Nebo je třeba jen tak po očku sleduju. Když udělají něco, co je mi blízké nebo mě to překvapí, pak je také ráda oslovím. Ale řekla bych, že když některý losos bude sám chtít, nemusí se ostýchat. Ať se klidně ozve. Většina z nás starších ho určitě nevyžene do chladu chodeb s nadávkami, co si to dovolil. – pobaveně se usmívá –
Annie Reprobate: Mám. Kamarádku Julliane. Zatím jsem ale neměla moc čas mluvit s někým jiným. A čím by mě měli zaujmout? Hlavně musí být sami sebou.
Skaduwee Narawari Milegan: Můj oblíbený losos je na másle a nejlepší je, když si lehne na pánvičku a ani nedutá. – dostane záchvat smíchu –
Máte oblíbený předmět či profesora/profesorku?
Elizabeth Gibsonová: Oblíbených předmětů mám více, nejvíce mě za ty roky asi zaujala Zvěromagie, Lektvary, Šéfredaktorské minimum a Prefektování a primusování. Z profesorů mám pak ráda madam Niane, madam Mintaku, madam Janel a pana Fila. I když jsem byla spokojená i s více, tohle je skutečně taková špička.
Nerys Heliabel Ghostfieldová: Jsem šprt a nebojím se to přiznat. – tváří se rádoby nadutě a pak se rozesměje – Takže oblíbených předmětů mám určitě víc, stejně jako oblíbených profesorů. Jistotou jsou pro mě kvalitní výklady a osobitá jedinečnost tria sourozenců Orionisových, pak mám ráda také předměty i přístup Aki san Marino, Belatris Nithelas Malrinové, Janel Weil… Zkrátka, myslím, že jako lososové máte na výběr hodně témat i hodně různých přístupů. A jistě vám starší rádi poví o svých zkušenostech, když se zeptáte.
Annie Reprobate: Zatím jsem nenarazila na špatný předmět nebo špatného učitele. Nováčci by si měli vybírat předměty, které je budou bavit. To je většinou značka úspěchu.
Skaduwee Narawari Milegan: Já nechci ovlivňovat nováčky, oblíbené předměty i profesory mám, každý si to ale musí otestovat na vlastní kůži.
A to je prozatím vše, přátelé. Těšte se na další článek ze zlaté edice!
Podařený článek – Podařený článek, těším se na další kousky. 🙂
Pěkné – Dobře napsaný článek :o)