Zvířecí rozhovor

Ahoj! Jsem Tasha Dewgong! Dnes jsem se podívala na zoubek několika dívkám z vyšších ročníků. Neváhejte a čtěte! Otázek je přesně 21!

Vítejte u mého prvního článku zvířecího rozhovoru! Dnes se k nám přihlásilo 5 děvčat z vyšších ročníků – Bilkis Blight, Oresta Vianueva, Patricia Baloure, Elizabeth Gibsonová a Esperanza Luisana Morgan. Níže si můžete přečíst, co na sebe prozradily.

Co říkáte na naše nové lososy?
Bilkis Blight: Nemám ráda výraz losos. Jsou to nováčci. Prosté, jednoduché, jasné. A ne o moc delší než losos. Losos je ryba a nováčci nejsou ani chladní, ani šupinatí. Snad. – rozesměje se – Ale jinak na ně nijak vyhraněný názor nemám, viděla jsem jich za ty roky už mnoho. Je ale příjemné vidět novou krev, která se smíchá s námi staršími.

Oresta Vianueva: Letošní nováčci jsou super! Je s nimi bžunda. Vypadá to na dobrý úlovek! – usměje se –

Patricia Baloure: Sú veľmi milí. Som rada, že sú v sieni ochotní komunikovať. To nebýva každý rok.

Elizabeth Gibsonová: Jsou fajn, zvídaví a milí, dobře se s nimi povídá. – pousměje se –

Esperanza Luisana Morgan: Jsou hodně zvídaví a myslím, že budou dobrou posilou do jakékoliv koleje. Vždycky se těším, až k nám příjdou. – lehce se pousměje – Hrad to vždy oživí.

Máte mezi nimi nějaké oblíbence?
Bilkis Blight: Popravdě, zatím jsem s nováčky moc nemluvila. Nebo tedy ne nějak do hloubky. Prostě ne dost na to, abych si nějakého oblíbila víc než ty ostatní.

Oresta Vianueva: Pár by se jich našlo. – mrkne –

Patricia Baloure: Obľúbenca určite nemám. Nepoznám ich až tak blízko.

Elizabeth Gibsonová: Mám jich víc. I když neprozradím koho, ještě bych si je přivlastňovala! – rozchechtá se –

Esperanza Luisana Morgan: Tak to je Ellie Hope Calden. – jemně se usmívá – Jinak nemám oblíbeného, všichni jsou super. – tváří se spokojeně –

Koho byste chtěli do koleje?
Bilkis Blight: Možná teď budu znít naivně, ale já vždy pevně věřila v to, že Moudrý klobouk ví, co dělá. Takže až budeme mít nováčky v koleji, budu vědět, že tam patří, a budu doufat, že si zvyknou a stanou se rychle členy naší červené rodiny. A to je věc, na které záleží.

Oresta Vianueva : To je složité… Ale určitě Tashu, Abrena, Nays a Cimpryštíkovic… mají super jméno – směje se –

Patricia Baloure: Všetkých. – hlasitě se rozesměje –

Elizabeth Gibsonová: Všechny! Ne, spokojím se i jen s těmi, které jsem dosud poznala a zdají se být milí. I když i těch je dost. – usměje se –

Esperanza Luisana Morgan: Tak byla bych ráda, kdyby tam šla Ellie, ale tak celkem mi to je jedno. Samozřejmě, čím víc, tím líp. – pousměje se –

Do kolikátého ročníku půjdete?
Bilkis Blight: Letos jdu do 4. ročníku rozšiřujícího studia, takže vlastně do 11. ročníku celkově.

Oresta Vianueva: Momentálně jsem v 7. ročníku rozšiřujícího studia.

Patricia Baloure: Do tretieho.

Elizabeth Gibsonová: Do pátého. – pousměje se –

Esperanza Luisana Morgan: No, zůstávám ve třeťáku. – uchichtne se –

Zkuste si vzpomenout na dobu, kdy jste byly také lososové. Jaké to bylo?
Bilkis Blight: Když jsem byla nováček (a ano, budu dále říkat nováček), rozřazovalo se do kolejí krátce po vstupu do hradu. I o velkých prázdninách, takže jsem vlastně nováček v tom smyslu, jaký nejspíš myslíš, skoro vůbec nebyla. Ale na začátku jsem se do dění v koleji moc nezapojovala, protože jsem byla ostýchavá. Se začátkem výuky se to zlepšilo.

Oresta Vianueva: Blázníš? Víš, kolik je to let? Navíc jako nováček jsem nebyla moc oblíbená… Tehdejší obyvatelstvo mě chtělo zahrabat. – směje se –

Patricia Baloure: Bolo to skvelé. Objavovať hrad ma neskutočne bavilo. A to napätie na zaraďovaní tiež.

Elizabeth Gibsonová: Uff. No, já hlavně byla losos jen asi týden, což je krátká doba, navíc jsem byla taková neaktivní… asi jsem si to mohla víc užít, stejně tak jako celý prvák, ale i tak to mělo své kouzlo a bylo to docela fajn. – pousměje se –

Esperanza Luisana Morgan: Jé, tak něco si snad budu pamatovat. – pobaveně se chechtá – Bylo to v roce 2010 v polovině srpna. Pamatuju se, že do mě hned narazila sova od havraspárské Lilien Emity Meissed a zahrnula mě otázkami. Bylo to období plné zmatků a objevování nových věcí. Pak přišlo zařazování, nebyla jsem rozhodnuta, do jaké chci koleje, popravdě mi to bylo jedno. Nakonec jsem se dostala do Mrzimoru a jsem ráda. – spokojeně se usmívá –

Dáte si někdy lososa třeba k obědu?
Bilkis Blight: Ryby obecně k jídlu moc nevyhledávám, takže příliš ne. Ale když je to dobrý kus lososa, dobře upravený, tak si ho dám. Ale rozhodně nejdu a neřeknu si: Dneska mám chuť na rybu, musím si koupit lososa… – chechtá se –

Oresta Vianueva: Nemám. Nemám ráda ryby celkově.

Patricia Baloure: Nie.

Elizabeth Gibsonová: Dám. – usmívá se –

Esperanza Luisana Morgan: Zatím jsem ho nejedla, ale může být dobrý. – pousměje se –

Dostaly jste se do vaší vysněné koleje?
Bilkis Blight: Ano, dostala jsem se přesně tam, kam jsem si přála. Nebelvír pro mě byl v době nástupu do školy jasnou volbou. A ukázal se jako správná volba – nikdy jsem ani na okamžik nezalitovala, a nikdy ani nebudu, že mě Moudrý klobouk poslal právě tam.

Oresta Vianueva: Popravdě? Ne. Chtěla jsem do Nebelvíru. Moudrý klobouk ovšem rozhodl jinak. A myslím, že nakonec rozhodl velmi moudře.

Patricia Baloure: Áno. – spokojeně se usmívá –

Elizabeth Gibsonová: Mně to bylo jedno, kam půjdu, i když jsem si byla tak nějak jistá, že to bude Mrzimor.

Esperanza Luisana Morgan: Jak už jsem říkala, bylo mi jedno, kam půjdu. – pousměje se –

Co je ve vaší koleji nejdůležitější?
Bilkis Blight: Co je u nás v koleji nejdůležitější? To nemůžu asi úplně dobře zodpovědět, protože to každý vnímá trochu jinak, řekla bych. Pro mě osobně je důležité, že se umíme semknout, táhnout za jeden provaz, povzbudit se navzájem a že jsme kamarádi. A pak je tu samozřejmě odkaz zakladatele koleje – odvaha, čest, hrdost, morální síla a smělost. Je toho hodně, čeho si na Nebelvíru vážím, ale pokud mám něco vypíchnout jako to nejdůležitější, nebude to něco, ale někdo – lidé v něm, báječní, neúnavní, kamarádští a milující, kteří ho dělají tím úžasným místem, jakým je.

Oresta Vianueva: Důvěra a přátelství.

Patricia Baloure: Čestnosť, pracovitosť a hlavne priateľstvo.

Elizabeth Gibsonová: Hm, těžká otázka… asi lidi, co v ní jsou. – spiklenecky mrkne –

Esperanza Luisana Morgan: No… – zamyslí se – Určitě je tam přátelská atmosféra, přes školní rok to jsou body, ale myslím, že to není až taková priorita.

Popište prosím svoji postavu podle charakteru.
Bilkis Blight: Moje postava? Nu, moje postava je takový můj obraz, nikdy jsem se nesnažila předstírat, že jsem úplně jiný člověk, než je místní lemra Bilkis. – uchichtne se – Ta je možná jen o trochu trpělivější a milejší, než jsem ve skutečnosti já. Člověk může těžko hodnotit sám sebe, ne? Snažím se být realista, pragmatik, člověk, který ví, co chce, a dělá to. A samozřejmě následuji kolejní odkaz – čest, síla a odvaha pro mě nejsou jen slova, skutečně v ně věřím. Nejsem žádný výkvět ctnosti – umím být podlá, cynická a sarkastická.

Oresta Vianueva: (na tuto otázku neodpověděla)

Patricia Baloure: Som veselá, optimistická, mám vždy chladnú hlavu a milujem všetky zvieratá až tak, že im dávam prednosť pred ľuďmi.

Elizabeth Gibsonová: Uch. Dříve takový blázen, prcek, který z toho postupně vyrostl. A i když občas stále blázní, dost často by si nejraději někam zalezla. Ale lidi potřebuje stále, miluje svá patrončátka a další osoby jí blízké. – usmívá se –

Esperanza Luisana Morgan: Jsem milá, kamarádská, pokud vím, tak poradím a pomůžu. – pousměje se –

O čem si v kolejce nejvíc povídáte?
Bilkis Blight: Kolejní místnost je pro nás místem, které chceme striktně udržet soukromé. Takže se nezlob, ale nemůžu ti nic říct, ani kdybych chtěla. Jakože ve skutečnosti nechci. – rozesměje se – Promiň.

Oresta Vianueva: Toho je hrozně moc.. Často se v tom i ztrácíme. Jak napsal Dun ve svém článku… přiložit ucho k našim dveřím, tak ho hned děsivě odtáhneš, jaké tam bude rušno. – mrkne –

Patricia Baloure: To neide tak povedať… Preberáme tam tisícky vecí a každá je iná.

Elizabeth Gibsonová: To je různé. Podle toho, co se děje, kolikátého je a tak. – usmívá se –

Esperanza Luisana Morgan: Liší se to podle toho, co je aktuální, OM, body, výpravy, různé soutěže, kolejní akce.

Těšíte se na apríla?
Bilkis Blight: Apríl je daleko. – pobaveně se směje – Takže o něm nepřemýšlím. A když si to tak uvědomím, je tu vždycky děsivý blázinec, takže se ani nemám nač těšit. – chechtá se –

Oresta Vianueva: Ani moc ne… vždycky se nachytám na ty nejpitomější fórky. – směje se –

Patricia Baloure: Áno. – chechtá se –

Elizabeth Gibsonová: Apríla? To je snad až za dlouho, ne? – pousměje se –

Esperanza Luisana Morgan: Na apríla se moc těším. – usmívá se –

Co si pro vás připravil apríl minule?
Bilkis Blight: Minulý apríl, ehm… To jsme byli všichni slepice a kohouti? Nejsem si jistá, já se tady tou dobou totiž zásadně snažím nevyskytovat. – směje se –

Oresta Vianueva: Tak kromě každoroční změny barev (připadám si vždycky jak nerozhodný chameleon nebo jako chameleon po schůzce s Rosmertou, jak mi přeskakují barvy) si na nic dalšího nepamatuji.. Už mi to totiž splývá.

Patricia Baloure: Všetci sme menili farby, miestnosti neboli tam, kde mali byť. A proste jeden veľký chaos.

Elizabeth Gibsonová: Myslím, že se měnily barvy jmen. A předminule bylo růžové pozadí, což vzhledem k našemu famfr tréninku bylo hotové peklo!

Esperanza Luisana Morgan: Bohužel jsem ho nestihla. – tváří se smutně – Snad se letos zadaří. – optimisticky se pousměje –

Kolik žetonů na pouti už jste utratily?
Bilkis Blight: Utratila jsem 7 žetonů, abych si vystřelila jednu růži. A zbytek jsem rozdala. – směje se –

Oresta Vianueva: Skoro žádný… Já je jako každé léto rozdávám nováčkům, protože ti neměli jak je získat.

Patricia Baloure: Všetky. – tváří se rozverně –

Elizabeth Gibsonová: Uch, 80? Já žetony hlavně rozdávala. – usmívá se –

Esperanza Luisana Morgan: Zatím 24.

Kdo byl váš patron? Měly jste nějaké slavné patronče?
Bilkis Blight: Můj patron byl kdysi dávno velevážený profesor Filius Orionis. Jemu vděčím vlastně za všechno, co jsem v koleji dokázala, protože byl skvělým vzorem. – s úsměvem vzpomíná – Patrončat jsem za ta léta vystřídala hodně, to letošní bohužel skončilo dřív, než začalo. Ale je jich tu několik, na která jsem stále velmi hrdá! – hrdě se pousměje –

Oresta Vianueva: Momentálně je to Ciaran. Je to zlatý svěřenec. Moc hodný kluk. – usměje se –

Patricia Baloure: Moja patrónka je Vea Sophie Williams a moje patrónča je Katie Goodwinnová.

Elizabeth Gibsonová: Za patronku mám nedávno obnovenou Samanthu Am Chainless. A jako patrončata mám: Abadaskara, (ž)Elvu, Annie, Veu, Becky. Kathlin je v mrazáku a Micky s Judith jsou smazané.

Esperanza Luisana Morgan: Nemám patronče. – konstatuje smutně – Žádala jsem si už od druháku, ale vždycky se mi stalo, že se mi patrončátko vůbec neozvalo a vymazalo se. – ve tváři má zachmuřený výraz – A pokud jde o Patronku, tak jsem v prváku získala Ywu od Roztodivných. – pousměje se –

Kdo je pro vás nejlepší profesor na škole?
Bilkis Blight: Heh, nejlepší profesor se hodnotí těžko. Řeknu jednoho a dalším to bude líto. Ale když to vezmu za sebe a své oblíbené profesory, musím určitě jmenovat naše hvězdné trio – sl. Bete, p. Fila a sl. Minti, pak sl. Nianku, sl. Ansí a mohla bych takhle pokračovat, až bych vyjmenovala všechny, protože všichni jsou moc dobří. – usmívá se –

Oresta Vianueva: Nemám jen jednoho. Každý má v sobě něco. Nikoho ale pro jistotu neupřesním… Ještě by mi zhoršili známku, kdyby se tam někdo nedostal. – směje se –

Patricia Baloure: Dúfam, že sa nikto neurazí, ale netajím sa tým, že mám najradšej madam Betelgeuse Orionis a madam Mintaku Orionis.

Elizabeth Gibsonová: Těch je hodně! Nelze říci, který je ten nejlepší, každý má něco do sebe.

Esperanza Luisana Morgan: Nejlepšího profesora nemám, ale měla jsem ráda mdm. Ansí (Psychologie) a mdm. Elle (Magická italština).

Vyrazíte letos na zájezd s C.A. PART?
Bilkis Blight: Letos jedu na skautský tábor, přemluvila mě sl. Aki. Takže si první týden v srpnu pěkně odpočinu, pokud ovšem nezapomenu, že někam jedu, a nezmeškám přenášedlo. – chechtá se –

Oresta Vianueva: Jasně! Letos konečně pojedu do Japonska. – mrkne –

Patricia Baloure: Áno, prvý krát idem od C.A.PARTu priamo na Merlinove more.

Elizabeth Gibsonová: Zapsala, pojedu do Japonska. – usmívá se –

Esperanza Luisana Morgan: Zatím ne a ani se nezapíšu. Musím si vydělat na výuku a na nějaký potřebný věci, takže soutěžuju a soutěžuju. – směje se –

Sbíráte něco? Třeba sovy?
Bilkis Blight: Vesměs toho moc nesbírám, až na fazolky v jámě. No, a žabky, samozřejmě, žabky nemůžu opominout. A taky by se dalo říct, že mám ve skříni slušnou zásobu šatů, což evokuje sbírku, ale sbírka to není. Sov mám dost, ale není to tak, že bych je kupovala, spíš je dostávám.

Oresta Vianueva: Normálně bych řekla sovy a žáby, ale… já sbírám školní tresty. – usměje se –

Patricia Baloure: Zbieram galeónky do mrzimorskej pokladne. – pousmeje sa – Ale teraz vážne… Zbieram Chumáčiky (česky Kluběnky).

Elizabeth Gibsonová: Nic nesbírám. Snad jen patrončátka. – uchechtne se –

Esperanza Luisana Morgan: Jestli něco sbíráme? Body! – ďábelsky se chechtá –

Jakých soutěží se nejraději účastníte?
Bilkis Blight: Soutěže mám ráda hlavně vyhledávací, třeba hledání slov, názvů a podobně. Pak zeměpisné soutěže a soutěže, kde se můžu něco naučit. Pak asi kreslení, i když jsem na to moc líná. Z psacích a povídkových soutěží zcela jistě vedou drabble soutěže a zbytek je podle času a nálady.

Oresta Vianueva: Lehkých. – směje se –

Patricia Baloure: Závisí to od nálady, ale mám rada hlavne logické alebo niečím neobyčajné súťaže. Nepohrdnem ani spisovateľskými a básnickými kúskami.

Elizabeth Gibsonová: Povídkových, pokud jsou dobře ohodnoceny. Potom drabble a logické soutěže, počítání a tak. – pousměje se –

Esperanza Luisana Morgan: Mám ráda psací soutěže (drabble, básničky…) a nejvíce soutěže typu Hledáme slova.

Jaká chováte zvířátka?
Bilkis Blight: Tady na hradě mám hroznýše jménem Egon. Občas děsí nováčky a spolužáky, když uteče z terária v pokoji a vydá se na prohlídku hradu. Doma mám psa a křečka. Donedávna jsem měla ještě papouška a gekončíka, ale oba mě bohužel opustili.

Oresta Vianueva: Páni! Kdybych ti měla vyjměnovat vše, co máme v kolejce… budu tu ještě do zítra. – směje se –

Patricia Baloure: Mám mačku a papagája. Ich fotky môžeš nájsť v mojom čarostave.

Elizabeth Gibsonová: Mám 11 sov. U mudlů pak máme doma dvě kočky a jednoho psa. – usměje se –

Esperanza Luisana Morgan: Ehm, myška Fousek, dráček soptík, jezevec Ricky. – vyjmenuje s úsměvem –

Jaké zvíře máte nejvíc rády?
Bilkis Blight: To je těžké, já mám vlastně ráda všechna zvířata, kromě hmyzu a pavouků. Ale nejradši mám asi kočky, psy, ještěry a hady. Náš pes bohužel kočky loví, takže teď žádnou mít nemůžu, hady nesnáší mamka a gekončík nedávno zemřel…

Oresta Vianueva: Tak samozřejmě pana kolejního. – mrkne – Ale ne… samozřejmě, že jezevce. – pochechtává se –

Patricia Baloure: Tigre a opice. – usmívá se –

Elizabeth Gibsonová: Koně a kočky. Sovy taky. – zazubí se –

Esperanza Luisana Morgan: Jezevce. – odpoví s úsměvem –