Jak jste se o naší škole dozvěděly?
Jenovéfa Eulálie Cymprištíková: Moje sestra tu kdysi měla postavu, to jsem ale byla opravdu jen malé děcko, co sotva dokázalo napsat kloudnou větu. (Což mi občas dělá problémy i dnes.) Sestra už dávno skrz práci nestíhá podobné dobrovolné „zabíjení času“. Ale z nějakého důvodu jsem si na tu stránku vzpomněla a ač jsem tomu nedávala moc šancí, svěřila jsem se s plánem zkusit se sem registrovat Rinali. S její velkou podporou jsme tedy tady.
Katalína Tailová: Od mé kamarádky z reálného světa.
Tasha Dewgong: Na Hog jsem se dostala brouzdáním po netu. – usměje se –
Co jste udělaly jako první, když jste poprvé vstoupily do školy?
Jenovéfa Eulálie Cymprištíková: Naprosto nadšeně jsem se vrhla do Ďáblovy jámy. A tím vrhla myslím, že jsem opravdu spadla. A padám a padám dál. Byla to jedna z mála věcí, co jsem si z účtu své sestry pamatovala, ona jako dospělá dáma na podobné hříčky tolik nebyla a mě jako dítě to zcela pohltilo, což platí dodnes.
Katalína Tailová: Šla jsem do Velké síně.
Tasha Dewgong: Udělala jsem si postavu , koupila si hadříky a šla prozkoumat hrad.
Jak se vám zde líbí a co tu děláte nejčastěji?
Jenovéfa Eulálie Cymprištíková: Myslím, že už z mých prvních kroků je jasné, že mým nejoblíbenějším místem je Ďáblova jáma, ale samozřejmě se mi tu líbí mnoho věcí. Soutěže, Velká síň a jako každé dámě nákupy v Příčné ulici. Nadchly mě čarostavy postav, myslím, že o nich hodně vypovídají.
Katalína Tailová: Je to tu fajn a nejčastěji jsem v Ďáblově jámě.
Tasha Dewgong: Líbí se mi tu moc. – velký úsměv – Nejčastěji dělám rozhovory a soutěže, abych si vydělala nějaký ten galeon.
Děláte soutěže? Jestli ano, tak jaké nejčastěji?
Jenovéfa Eulálie Cymprištíková: Soutěže dělám jen opravdu omezeně. Vím, že je lepší prodat co nejvíce svého umu, o tom to přeci tady je, ale bojím se, že kdybych se do toho vrhla přesně tímto způsobem, přestane mě to tu rychle bavit. Já si to tu chci především užít.
Katalína Tailová: Dělám nejčastěji početní soutěže. Mám moc ráda matematiku. – usměje se –
Tasha Dewgong: Dělám všechny kromě kreslících.
Našly jste si tu už nějaké kamarády?
Jenovéfa Eulálie Cymprištíková: Kamarády tu samozřejmě mám, ale ani zdaleka to tu není tak snadné jako na jiných stránkách. Občas se mi zdá, že na mě lidé nereagují, protože mě neznají nebo jim od pohledu nepřijdu zajímavá. To jiní možná jsou a možná to tak je dobře. Nejsem tu kvůli navazování kontaktů s extrovertními divňáky z internetu, možná jsem staromódní, ale mám ráda vstřícné a upřímné lidi, co si správně stanoví hranice.
Katalína Tailová: Ano, pár jich tu už mám.
Tasha Dewgong: Jasně. Mary Sedláčkovou, Annie Sami Criss a mnoho dalších. – usmívá se –
Do jaké koleje byste chtěly být zařazené?
Jenovéfa Eulálie Cymprištíková: Všichni o tom tolik a tolik mluví. Proč vlastně tolik záleží na vlastní volbě? Vždyť potom by kolejní vlastnosti nebo charakteristiky postrádaly smysl. Já bych radši nechala vše na moudrém klobouku, určitě pozná lépe než já, kde mi bude nejlépe.
Katalína Tailová: Do Havraspáru nebo do Nebelvíru.
Tasha Dewgong: Do Mrzimoru, popřípadě do Nebelvíru.
Na jaké předměty plánujete chodit?
Jenovéfa Eulálie Cymprištíková: O tom jsem přemýšlela jen velmi málo, výběr bývá velký. Nejspíš nepůjdu do žádného z těch rychle zaplněných, populárních tříd, radši bych do nějaké téměř prázdné a snad zajímavé jen pro zasvěcené. Mám ráda specializovaná a velmi úzká témata, možná na nich neumí každý kouzlit, ale působí na mě více individuálně, to je jejich kouzlo.
Katalína Tailová: Na Kouzelnické počty, Kouzelnickou angličtinu pro začátečníky a možná i na Kouzelnickou němčinu a na Psychologii.
Tasha Dewgong: Hmmm… – zapřemýšlí – Tak já bych chtěla na Bystrozorství a na Zvěromagii a popřípadě ještě na něco.
Tak, to byla první část mých rozhovorů s lososy. Příští týden se můžete těšit na další část!