Oresta Vianueva, superžlutá studentka Mrzimoru s inventárním číslem RS – 3516, sběratelka přezdívek a trestů. Má nějakou přezdívku raději než druhou? A co tresty? Necháme ji popřemýšlet a odpovědět na pár dotazů.
Koukal jsem, že jsi studentka s hromadou přezdívek. Vzpomeneš si na všechny? Zkus mi je vyjmenovat.
Všechny? To nemůžeš po tak starém mozku chtít. Ale zkusím to. – zamyslí se – Má nejoblíbenější Buráček. Potom Pistácie, Kokos, Ořech, Vořech, Oriska, vOří, Louskáček, Těstíčko, Vlašák, Kokosák, Ořešák, Trestový maniak, kyselý hrozen. – směje se – Hm… lední medvěd, Krtek, jeden čas mi říkali i Saláme…
Která z nich se ti líbí nejvíc a proč?
Mám dva favority. Buráček a Těstíčko. Těstíčko mi začala říkat Helča a je to takové… roztomilé a neobvyklé a je to jedna z nejstraších přezdívek.
No, a potom se mi líbí Buráček. U ní ani nedokážu popsat proč. Je hezká, taková víc výstižná. Hm, možná ji mám ráda i proto, jakého má autora. – uculí se-
Která naopak nejméně?
Popravdě? Někdo by čekal Saláme, ale nejméně se mi vždycky líbila přezdívka lední medvěd.
Tvé přezdívky nejsou jediný rekord, který držíš. Slyšel jsem něco o školních trestech. Prý jak slyšíš slovo trest, roztočí se tvůj pomyslný radar a nasměruje tě správným směrem. Je to pravda?
No sakra.. to už mě máte všichni tak prokouklou? Je to pravda. Jakmile ho uslyším, jsem připravená po něm skočit. Třeba na Letním semináři můj radar nevěděl, kam mě poslat dřív.
Kolik školních trestů jsi vypracovala?
– ďábelsky se usměje – Můj poslední byl trestem č. 28.
Máš na některý extra silnou vzpomínku?
Určitě ano. A myslím, že se to týká zrovna všude známém trestu o Zen budgismu. Díky němu jsem totiž strávila nedobrovolně skoro dva týdny ve sklepení, kde byli oživlí kostlivci! – otřese se při té vzpomínce – Pořád to vidím, jako kdyby to bylo včera, kdy ke mně poprvé ti kostlivci přišli po setmění..
Pobavil tě některý tak, že by sis ho klidně zopakovala?
Pár takových bude. – zasměje se – Zdá se to jako obyčejný trest, který dostávají děti, když zlobí ve škole – napsat xkrát nějakou větu. Dal mi ho tenkrát samotný pan ředitel. A v té době jsem nevěděla, že existuje kouzlo ctrl c a ctrl v. – zasměje se – Psala jsem ho asi 3x nebo 4x, než jsem měla správný počet.
Taky mě hrozně bavily tresty uklízet v ředitelně a nabonzovat vše, co uvidím. To bylo věcí! Joo, to bych si určitě zopakovala. – nevinný výraz –
Který profesor je tvůj „trestní“ favorit?
Zbožňuju tresty od profesora Midara! – div to ze sebe nevyhrkne –
Jaký trest bys ráda dostala? Máš nějaký nesplněný sen?
Nemám. V trestech se vždycky nechávám překvapit, co si na mě který profesor vymyslí. Ale nevadil by mi nějaký trest v zakázaném oddělení, v Zapovězeném lese nebo na Ministerstvu kouzel v oddělení, kde jsou všechny vyřčené věštby. Ale to se asi nestane.
Co bys vzkázala našim čtenářům, kteří chtějí jít v tvých stopách?
Správně bych na ně měla apelovat, aby v mých stopách nešli. Školní tresty mají sloužit jako trest za něco, co provedou, aby si zapamatovali, že se to nedělá. Ale… Je to prííííma! Sbírat školní tresty a dosáhnout největšího trestance je tak uspokojivé. – usmívá se – Ať klidně jdou, ale nezkoušejte mě předběhnout. Zlý Burák číhá všude.
Doufám, že jste se pobavili a dozvěděli něco nového. Pokud ano, pak se s vámi těším u dalšího rozhovoru na shledanou!