Rozhovor s bývalým famfrpálovým kapitánem

Nebelbrach Mechacha má trénování a splnění „povinnosti“ koleji dávno za sebou. Jak na to všechno vzpomíná? Na to jsem se svého „kolegy“ zašel zeptat k tématickým Třem košťatům!

Ahoj a díky, žes přišel. Jak na to všechno „vládnutí“ famfrpálovému mužstvu vzpomínáš? Máš dobré vzpomínky, nebo i špatné?

Nebelbrach Mechacha: Na kapitánování nebelvírského týmu vzpomínám celkově moc dobře. Byly to krásné zážitky, konec konců kdo by si ztěžoval, když jsme získali tři poháry a nejhůře skončili třetí. Musím ale říci… – zamyslí se –

Aha… Mohl bys prosím vyjmenovat ty tvé „krásné“ vzpomínky a pokud možno i špatné, jestli nějaké jsou? – usměje se –

Nebelbrach Mechacha: Že má první sezóna byla dost nepovedená. Porazili jsme sice Havraspár a Mrzimor, na zápas se Zmijozelem jsme se však sešli v hodně slabé sestavě, řada hráčů chyběla. No a dostali jsme na prdel. Rok před tím jsme se Zmijozelem prohráli nešťastně o deset bodů a najednou průšvih. Měl jsem sto chutí s tím švihnout. že má první sezóna byla dost nepovedená. – usměje se a pokračuje – Ale hned další rok jsme si to vynahradili. To jsme vyhráli o deset bodů. No a já jsem chytil zlatonku, takže paráda.

Celkově musím říct, že až na tu první sezónu jsem si vždy kapitánování užíval. Vždycky jsme pak už měli kvalitní tým s množstvím obětavých hráčů.

Áha, tak to rozhodně nebyl dobrý okamžik… Jsi ale rád, žes to tenkrát vzal? Dalo ti to nějaké zkušenosti do života? – usměje se –

Nebelbrach Mechacha: Ano, jsem rád. Famfrpál je má láska, občas na něj sice nadávám, sebral mi spoustu času, ale celkově jsem si ho vždy užíval.
Zkušenosti… Samozřejmě jsem se musel učit jednat s lidmi. Ono není zrovna jednoduché někomu říci, že nebude hrát, protože potřebujeme na hřišti kvalitnějšího hráče. Samozřejmě bylo potřeba přimět lidi, aby na hřiště přišli. U mnoha to problém nebyl, ale někteří nemají tolik času a je na kapitánovi, aby se je přece jen pokusil přesvědčit. Naštěstí jsem měl vesměs ochotný a chápající tým.

Jasan… Jak se těšíš na zápas mezi Nebelvírem a Zmijozelem?

Nebelbrach Mechacha: Hlavně jsem hodně zvědavý, přece jen se změnil systém a nevím, co od toho přesně čekat. Byl jsem se podívat na prvním utkání, ale z pozice diváka vše vypadá jinak. Vlastně kdybych teď byl kapitán, tak bych nevěděl, jak například nechat hráče nastavit atributy. Je to dnes o hodně komplikovanější než za mých časů.

Zápas se Zmijozelem byl vždy nejprestižnější. Trochu mě mrzí, že bude tak brzo a ne až na závěr sezóny, protože co jsem na hradě, pokaždé rozhodoval o zisku poháru. Ale možná se s novým kvidyčem ukáže, že do pořadí zasáhnou výrazně i další dvě koleje.

Máš nějaké zkušenosti nebo finty ohledně famfrpálu? A mohl bys je čtenářům sdělit? – přišoupne si k němu židli –

Nebelbrach Mechacha: – usměje se, když vidí, jak se novinář snaží vytáhnout z něj nebelvírskou taktiku – Spíše bych řekl, že jsem je měl. Za starého famfrpálu jsem se snažil posílit pozice odrážečů, byla to taková konzervativní taktika. A chytat zlatonku jsem chodil já, protože se mi v tom hodně dařilo. V kvidyči se ale vše mění. Myslím, že role odrážečů ještě vzrostla. Uvidíme.
Popravdě je pro mne trochu obtížné zvykat si na novinky. Za mého kapitánování byly zavedené lektvary a nikdy jsem se s nimi nesžil, vždy jsem je nechával tak trochu na náhodě. Současné změny by na mne už byly moc, jsem rád, že si s nimi musí lámat hlavu někdo jiný. – zasměje se –

Ahá… To bude asi vše! Díky za rozhovor a doufám, že se uvidíme i příště.

Nebelbrach Mechacha: Taky díky. Hezký večer. – usměje se –

Tak to vidíte! Kolega ne a ne prozradit taktiku… ale to je jiná věc. Uvidíme se příště.