Podivuhodná vánoční nadílka – rozhovor

| Vydáno:

Vánoce byly letos ve jménu neotřelých buksíků a puppolepetálů. Jak jste si na ně zvykli, jak se vám líbí, co na nich oceňujete a co naopak ne? Více se dočtete v tomto článku.


O vánočních svátcích jsem vás seznámila s dárkovou nadílkou a s jednotlivými plyšáky a strašidýlky. Nyní bych vás ráda seznámila s názorem několika odvážlivců, kteří neprchli hned, jakmile zahlédli můj fanatický lesk v oku a rychlobrk v ruce. Jak se studentky Annie Reprobate, Alba Jacquelin, Hekatea Centaurix a Eineann Mag Lasair na naše „vánoční nadělení“ dívají? A co si o něm myslí madam Aki san Marino?

Předně děkuji, že jste si na moje všetečné otázky udělaly čas. Jak jste byly spokojené s letošní vánoční nadílkou? Zdají se vám naše nové přátelské hračky zajímavé, nebo byste spíš uvítaly něco jiného? Co říkáte na poněkud strašidelně orientované ladění letošních vánočních dárků? – zvědavě čeká na první odpovědi –
Annie Reprobate: Dárečky jsou krásné a moc se mi líbí. Muselo dát velkou práci je vyrobit a vážím si takového dárečku. Určitě mě moc potěšil a každý z nich je unikátní. Nejradši bych chtěla úplně všechny!
Alba Jacquelin: Letošní dárky byly fantastické. Moc se mi líbily. Byl to netradiční a hlavně originální dárek a myslím si, že sem perfektně pasuje.
Hekatea Centaurix: Přiznávám, že nadšení se u mě dostavovalo tak trošičku ve vlnách. Nejdřív jsem byla uchvácená, když jsem viděla některé z už rozbalených buksíků. Pak mé nadšení trošičku ochladlo, když jsem zahlédla i hračky, které mě na první pohled zas až tolik neokouzlily, z řady Puppolepetálů. Ze strašidelně orientovaného ladění jsem nadšená, obdivuji nápaditost tvůrců, zvlášť u buksíků… jsou mými letošními favority. – unešeně se usmívá – Jemnější kouzlo Puppolepetálů jsem chvíli objevovala, ale pak si mě získali také. Je neuvěřitelné, že o letošních Vánocích vznikly hned dvě řady dárků – a tak rozdílné.
Eineann Mag Lasair: No, pár jich je hezky udělaných. Na druhou stranu mi zas některé připadají udělané „za pět minut Vánoce“ a nelíbí se mi.
Aki san Marino: Jsem naprosto spokojená s letošní nadílkou! Obě série jsou velice pěkné. Pro mě jsou Buksíci poněkud… Jak to říct – příliš intenzivně barevní, ale věřím, že si získají srdce majitelů. K outfitu mnoha mladých kouzelníků ladí naprosto perfektně! Strašidelně orientované? Hm, ani bych neřekla. Mně se opravdu líbí!

Co jste vy osobně našly v balíčku a jaké byly vaše první dojmy z dárku?
Annie Reprobate: V balíčku jsem našla Nosatého buksíka a když jsem ho poprvé uviděla, byla jsem nadšená! Zbožňuju hračky a tenhle plyšáček je takový ňuňatý. – začne ho Nerys dávat před obličej, aby viděla, jak je buksík krásný –
Alba Jacquelin: Já jsem dostala kočku, takže takové méně strašidelné zvířátko. Ale mně se líbila. První dojmy… byla jsem hodně překvapená. Myslela jsem, že dostaneme sovičky. Ale nápad se mi velmi líbil, i dárek samotný.
Hekatea Centaurix: Polštářovníček. A i když to ode mě není hezké, mým prvním dojmem bylo velké zklamání. Tolik jsem si přála buksíka! Takřka kteréhokoli! – zatváří se smutně – Krásy svého Polštářovníčka jsem objevovala postupně a velice pomalu… nejdřív jsem mu uznala hezké barvy, něžnost v projevu… jak hezky ladí k Fleutýnčině róbě… ale to růžové srdce! To jsem dlouho nedokázala „překousnout“.
Eineann Mag Lasair: Já jsem měla v balíčku zabaleného Šereméďu a byla jsem ráda, je to právě jedna z těch málo hraček, jež se mi líbily.
Aki san Marino: Fleutýnka asi četla má tajná přání a přinesla mi kočičičočku. První dojmy byly… No smíšené. Přišla mi tak zbědovaná, až mi jí bylo líto. A možná i proto mě tak chytila za srdce.

– pokyvuje Annie na souhlas, že Nosatý buksík je roztomilost sama a pokračuje v kladení otázek – Pořídily jste si od té doby i nějakou jinou hračku z vánoční série? Pokud ano, co vás k tomu motivovalo?
Annie Reprobate: Nepořídila. Bohužel nemám moc času je shánět, ale kdyby se jich někdo chtěl zbavit a dát mi je, tak můj sovinec je otevřený! – usměje se –
Alba Jacquelin: Nepořídila, protože kočičku jsem vyměnila za kolejního kebuláčka. A mám ho tam pořád. (pozn. red. u postavičky)
Hekatea Centaurix: Ano, pořídila. Darem jsem dostala zeleného buksíka (Nosatého, můj favorit na první pohled!), koupila jsem si fialového (Střapatého) a nedávno i Kámenosaura – ta jeho mávající pacička je prostě neodolatelná! A k tomu ten bezelstný výraz – áách. – okouzleně se usmívá – Pokud někde narazím na modrého Buksíka dvou světů, pravděpodobně budu schopná psích kusů, abych ho získala… A totéž nejspíš platí i u červeného Rohatého. Co mě k tomu motivovalo? Vždyť jsou táák úchvatní! Kdo by je nechtěl?
Eineann Mag Lasair: Mhm, nepořídila. – usmívá se –
Aki san Marino: Já jsem na Příčné objevila Kámenosaura – už je můj. – tváří se jako šťastný andělíček – A doufám, že třeba ještě narazím na Strašipytlíka. Jsou jedním slovem kouzelní a pokud je někdo nechce, ráda jim poskytnu útočiště.

Už na Štědrý den se u Vetešníka objevovaly některé z dárkových plyšáčků. Co myslíte, že k tomu mohlo jejich majitele přimět? Mohli mít důvod k nespokojenosti?
Annie Reprobate: Důvod k nespokojenosti určitě mít nemohli! Myslím, že k prodeji je donutila vlastní lenost. Je lehčí rozprodat svůj majetek než udělat nějakou soutěž za srpce. Jednou toho prodeje budou určitě litovat.
Alba Jacquelin: Je to dost dobře možné. Ne každému se jeho hračka mohla líbit. Nesmíme zapomínat, že co student, to jiná osobnost a nelze se zavděčit všem.
Hekatea Centaurix: Myslím, že spíš než nespokojenost se tu mohla projevit snaha vyzískat na poslední chvíli ještě nějaké srpečky, třeba na dárky pro přátele… Tím, že u tohoto dárku není přímo znám konkrétní dárce, je asi snazší ho prodat, člověk se nemusí cítit tolik nevděčně vůči dárci…
Eineann Mag Lasair: Tak… mně se kromě Šeremédi, toho strašidla a Kočičičočky nic nelíbí, jakože vůbec. Ale asi bych to radši někomu dala, kdo by to chtěl, než bych to prodala Vetešníkovi. Inu… nevím, možná bych si to i tak nechala kvůli sběratelské hodnotě. Každopádně chápu, že to někdo prodá, když se mu to nelíbí. Nevím, jakou to má (jestli vůbec nějakou) prodejní cenu, to jsem nezkoumala, ale každý srpec dobrý. – vědoucně se směje –
Aki san Marino: To je o očekávání. Někdo má představu o tom, co by rád dostal, asi se Fleutýnka některým netrefila do noty. – pokrčí rameny –

A poslední otázka, co byste si osobně přály dostat k Vánocům příští rok?
Annie Reprobate: Já mám ráda překvapení, takže si nebudu přát nic určitého. Jsem si jistá, že mě nadchne cokoliv, co pod stromečkem najdu. – mrkne –
Alba Jacquelin: Nechám se překvapit. Věřím, že to bude opět něco tak pěkného jako letos.
Hekatea Centaurix: Naprosto nedokážu říct. Stejně jako neumím vzájemně porovnat sovu/zlatonosku a hračku. V tomto směru představuji opravdu problém – nevím, co chci, ale moc ráda se nechám překvapit. – usměje se –
Eineann Mag Lasair: Nejspíš sovišššššky!
Aki san Marino: Nemám vyhraněné přání. Těším se na jakýkoliv milý dárek! – usmívá se –

Co člověk, to jiný pohled na věc. Pokud byste se i vy ostatní chtěli vyjádřit k letošní nadílce, co se vám na ní líbí, co ne, co byste si přáli příští rok, není nic snazšího než zanechat tu komentář s vaším názorem. – pousměje se – Já velice děkuji zpovídané pětici za ochotu a čas a také vám všem za pozornost.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *