Nová šéfredaktorka má ráda medovinu!

Niane z Libelusie je jednou z těch osob, které jsou pro hradní redaktorské dění osobností s megagalaktickým O. No ono není divu, vždyť do Lví Tlapou nastoupila ve svém prvním ročníku a ujala se ho jako šéfredaktorka v témže roce! Lví Tlapou se řídilo jejími zvěromážskými tlapkami dlouhých šest let, kdy se rozhodla jej přenechat Kirsten Woodové.

Niane z Libelusie tedy pochází původně z Nebelvíru a bývala pro kolej velkou oporou. Ono se vlastně stačí podívat na to, že si odnesla řád Godrika Nebelvíra již v Létě 2009! K tomu se za svého působení vrhla na mezikolejní soutěže a v nich rozhodně nedělala svému jménu ostudu! Spolu s dalšími třemi se nejprve v roce 2009 vrhla na Bradavickou čtyřku, ve které sice skončil červený tým třetí, ale určitě to není žádná ostuda, jejich úkoly jsou totiž velmi povedené (v prohlédnutí na nebelvírském webu). V roce 2012 se zúčastnila prozatím posledního 7boje, kde se ukázala jako velmi kreativní, neboť v kreativních částech byla druhá a celkově byla třetí, a to i přes počáteční velkou penalizaci!

Svá studentská léta ukončila v Zimě 2013, kdy absolvovala OVCE z Bystrozorství a stala se novopečenou fialkou. Okamžitě po prvním zkušebním roce byla inspektorkou výuky označena za velice schopnou a byl jí uznán profesorský titul (tedy povýšení z mladšího profesora).

No a jak se Niane z Libelusie dívá na svou novou funkci? Co pro ni znamená a co pro ni obětuje? Čtěte níže a vše se dozvíte!

Ještě jednou Vám, slečno, gratuluji k nové funkci. Mnozí studenti si zajisté pamatují Vaši červenou kariéru, kde jste obstarávala Lví Tlapou, a to dlouhých šest let. Bývalo to pro LT dobré období a mnozí na něj vzpomínají s láskou. Jaký Vy osobně máte pocit, když jste právě přešla k tomu nejprestižnějšímu redaktorskému místu na hradě?
Niane z Libelusie > Děkuji Vám! – usměje se – Nejprestižnější „redaktorské“ místo na hradě ještě nebylo obsazeno, to Vás ujišťuji. – mrkne – Dostane ho ten nejlepší redaktor. Vyslouží si kancelář hned vedle mé… – pobaveně se zašklebí – Co se týká toho šéfredaktorského místa – to je prestižní vždycky a není žádné „nej“. Jak se ale cítím? – zamyslí se – Na rozhraní, tak se cítím. Uvidíme, co bude dál.

No jistě, no jistě… – plácne se do čela, že to zase pomotal – Nyní jste věhlasná hlavně díky svému předmětu pro začínající, pokračující šéfredaktory, na který se přihlásili i ti, kteří nikdy neměli naději v tomto směru, protože z nich rostou šéfredaktoři i z jako redaktorů… – zachrchlá a do toho nenápadně řekne – já. – urovná si oblečení a vrátí se k otázce – Právě studenti z Vašich prvních dvou tříd jsou Vámi oblažováni denně v KNP a tam jste též sdělila to, že se Vám moc nezdá být profesorkou Šéfredaktorského minima a zároveň dělat šéfredaktorku DV, pročpak jste nakonec změnila názor? Nebo jste nakonec podlehla smutným očím některých případných redaktorů?

Niane z Libelusie > Pastilku? – nabídne panu McCollinovi bonbón proti „já-kašli“ – Proč jsem změnila názor… To je moc dobrý dotaz. Víte, myslím si, že jsem dlouho nenacházela klíč k tomu, jak to udělat. Jak neztratit důvěru svých studentů, kteří ve svých úkolech nechávají volně plynout nejrůznější nápady a plány mým směrem… Také jsem si nevěděla rady se svým zaměřením na kolejní časopisy. Nyní si myslím, že jsem našla cestu.

Ta Vaše odpověď je taková tajemná, že se v tom radši nebudu rýpat. – usměje se na slečnu a začne z jiného soudku – A já Vás chytil, aniž byste se mohla ještě stačit zabydlet v redakci, takže – jakou redakci očekáváte?
Niane z Libelusie > To je hodně těžký dotaz… Já vůbec nevím, co mě čeká, opravdu! – dušuje se –

A jak to čekáte s redaktory? Aktuálně tam budete mít minimálně dva ze svých bývalých „poddaných“ ze Lví Tlapou, tedy držitele Řádu Ostrého brku z loňského roku – Nebelbracha Mechachu a pak teda jako mne. Berete to jako výhodu, že už ty dva znáte? A čekáte příval dalších červených? Či svých studentů?
Niane z Libelusie > Ach… Vy se pouštíte na tenký led! Nebo spíš – Vy mě vysíláte na tenký led! – zabodne do pana Olivera prst – Vylovíte mě, když to pode mnou praskne? – směje se – Teď ale vážně! To je žinantní dotaz! – chvíli přemýšlí, jak odpovědět – Lidé se vyvíjí, redaktoři jsou vesměs taky lidé, takže co bylo před pár lety, už dnes nemusí být pravda. Čekají mě týdny seznamování s redaktory, s jejich povahami, schopnostmi… Je to běh na dlouhou trať, ale je klíčový. – na chvíli se odmlčí a znova se zamyslí – Víte, myslím si, že je možné, že se v redakci objeví mí studenti. Vždycky mi byli oporou. A já, když někoho podporuji, budu ho následovat třeba na konec světa. Myslím si, že to mají stejně. Přesto však bych si přála, aby důvodem, proč budou lidé přicházet do Denního věštce, nebyla šéfredaktorka, ale Denní věštec jako takový. Hlavně pak ale touha postavit most mezi břehem hradní a kolejní novinařiny.

Vy máte ale odpovědi! – brk mu jenom sviští, aby si všechno poznamenal – Takže Vy nám tu chcete udělat tak trochu revoluci, že ano? Doteď se občas porovnávalo DV s kolejními časopisy, či si snad dokonce konkurovali, a Vy tomuto chcete utnout tipec, že? Jak na to chcete jít?
Niane z Libelusie > Revoluci? Ale ne! – zasměje se – Podívejte se! – začne před pana McCollina pokládat kolejní časopisy – Tři roky stavím dům. Od základu. Aby byl pevný, aby nějak vypadal. A víte, co mu chybí? Střecha. Tak tady je! – položí před něj Denní věštec – To není revoluce, to je logika. Kolejní časopisy a Denní věštec si nemusí být nutně konkurencí. Myslím si, že teď je ten správný čas dokázat, že to jde i jinak. – nadšeně zamáchá novinami –

To se mi moc líbí jako nápad a konečně i chápu, jak jste to myslela! – mrkne na slečnu – A jak Vy na tom budete sama s psaním článků? Hodláte sama vydávat články často, abyste byla svým redaktorům inspirací? Nebo jen když budete mít chuť nějaký napsat?
Niane z Libelusie > V žádném případě! Přece své redaktory nezastíním! – nasadí teatrální pohoršený výraz, pak ale vybuchne smíchy – Teď ale vážně. Ano, jistěže budu psát. A nejen pro Denní věštec. Jsem pořád profesorkou Šemíku a tak trochu patřím všem časopisům. Můj slib v tomto stále platí.

Takže chápu dobře, že Šemík pro Vás bude stále nejvyšší prioritou? Takové to, čeho se prostě nikdy nezbavíte?
Niane z Libelusie > To jsem neřekla. – zamává Agathě prstem před nosem – Všechno, co dělám, dělám, protože chci, a dávám do toho všechno. – napije se a pokračuje – Pro mě je jedinou prioritou celý ten mumraj lidí kolem časopisu, pro mě je prioritou ten výsledek. Není to Denní věštec, není to Šemík, … je to pořád jeden a ten samý boj – předložit čtenáři dobrý výtisk, mít spokojené redaktory a pocit dobře odvedené práce.

Tak to bude určitě! – mrkne na slečnu – A teď Vám tedy přeji mnoho úspěchů do Vaší nové funkce. a hlavně mnoho schopných redaktorů. – usměje se – Děkuji za rozhovor.
Niane z Libelusie > Prosím, prosím. Já děkuji za hezké dotazy! – zářivě se usměje na pana Olivera – A napište to hezky bez chyb…

No co myslíte, nebude Denní věštec ve skvělých rukách?