Řády jsou nedílnou součástí světa kouzel. Ten ho má, ta ho má, ten nějaký uděluje, ten se na udílení podílí. Jak to tedy s řády vidí redaktor Denního věštce? Přečtěte si to právě zde!
V minulém článku jste byli obeznámeni s jednotlivými řády, kdo je udílí a komu jsou určeny. Snažil jsem se v něm co možná nejvíce objektivně popsat stav, jak to s nimi je. Pod článkem byl vyvěšen komentář, který žádal úvahu na toto téma a tak vám ji hodlám přinést právě zde. Předesílám však, že to může být značně subjektivní. A ještě maličké upozornění, v tomto článku nebudu rozvádět Řád Bradavice, Řád Velké Bradavice a Merlinův řád I. třídy a také ocenění Absolvent, Snaživec, Vítěz B4 a Vítěz Sedmiboje.
Který řád by se dal považovat za nejvíc férový? Toť zapeklitá otázka! Většina řádů je udílená jen jednou osobou. Ta si sice může nechat poradit, ale také nemusí. Pak jsou další dva řády, které udílí větší skupina lidí. Z teoretického hlediska by se dalo říci, že nejférovějším bude Osobnost Hogwarts. Jedná se o ocenění, které se uděluje na základě celohradní ankety.
To je ale zároveň ta potíž. Osobnost Hogwarts tak může být částečně spíš o oblíbenosti než o opravdových zásluhách. Z tohoto důvodu bych jako ten nej řád vzal Vox Scholaris, řád udělovaný studenty profesorům za výuku. O řádu se hlasuje ve Studentské radě, kde by měla být zaručena objektivita i hlas kolejí.
Jaký řád by byl naopak tím nejméně férovým? Jednoznačně by to měl být jeden z těch, které jsou udělovány pouze jednou osobou. Takových řádů je víc. Za ty objektivnější by se daly považovat řády od inspektorky výuky a supervizora soutěží. Oba dva hodnotí prakticky jen to, na co mají svůj admin, a podle toho, co by měli kontrolovat. Tyto dva řády tedy považujme za částečně férové. Ocenění studenta kolejním ředitelem je taky více méně fér, neboť by měl kolejní ředitel mít přehled o své koleji a hlavně by se měl na jejím chodu podílet a dávat pozor na průběh jejího vedení. Tyto řády tedy též považujme za férové.
Který řád nám zbyl, to snad ani nemusím vypisovat. Je to Řád ostrého brka. Jedná se o snad nejvíce diskutovaný řád poslední doby. Tento řád je udělován šéfredaktorem Denního věštce za přispění kouzelnickému tisku. To je právě ten problém! Zopakuji to samé, co jsem naznačil posledně. Většina šéfredaktorů DV nebere v potaz, jakou práci si dá jejich redaktor v kolejním časopise. Je to věc neméně důležitá. Jistě, nikdy by asi s čistým svědomím nepřijal tento řád jen za šéfredaktorování kolejního časopisu, ale stejně tak by jej neměl s naprosto čistým svědomím přijmout člověk, který jen píše do Denního věštce, protože se zúčastnil jen toho „důležitějšího“.
Tento řád přináší obrovská úskalí. Nejlepší možností pro vyřešení této situace by měla být (alespoň minimální) konzultace oceňovatele i s jinými šéfredaktory. A rozhodně by si měl šéfredaktor Denního věštce dát tu práci s mapováním kolejních časopisů. Dát si práci rozhodně se čtením článků, které vydávají, aby bylo ocenění udělené nejen za kvantitu, ale především za kvalitu.
Jak jsou na tom s férovostí zbylé řády? Každý je férový jen do určité hranice. Nikdy se nedostaneme do stavu, kdy bude každý řád na 100 % fér. Ale u většiny se s tím dá alespoň trochu něco udělat.
Osobnost Hogwarts se nedá nikterak předělat. Pro mnoho studentů bude hradní „modlou“ člověk v jejich koleji, který jim pomáhá, dělá, co může, aby pomohl koleji stát pevně na nohou a je ve své koleji jednoznačnou ikonou. Jenže kolem a dokola pro hrad jako takový tolik věcí neudělal, nemyslíte?
Pro jiného studenta zase může být takovým člověkem profesor, kterého mají na předmět a který jim pomohl se otevřít a vypracovat se. Byl skvělý v mnoha ohledech a hlavně jeho komentáře byly naprosto k věci. Či to pro něj může být profesor, který vévodí v počtu vyučovaných předmětů. Jeho komentáře jsou sice strohé, ale má přece kvantum předmětů, tak tomu věnuje větší čas!
Tohle je asi ten největší problém tohoto řádu. Ovšem zároveň je to i ta největší výhoda! Právě toto subjektivní vnímání jednotlivých osob nám může sestavit širší desítku, ze které se pak vybírá jeden. Právě toto vnímání udělá tento řád podstatně zajímavějším a nevyzpytatelnějším. Stačí si vzpomenout na loňský rok, kdy bylo prakticky jisté, že vyhraje buď Mintaka Orionis, nebo Larrie Larstonová. Jenže byla otázka, pro kterou ze slečen se bude hlasovat více. Přesně o této napínavosti hovořím!
Ceny zakladatelů jsou v tomhle ještě komplikovanější! Někomu stačí, aby si s dotyčným člověkem jenom povídal a už je schopen se divit, že z něj není primus. Jiný zase ocení velký bodový přínos a je jedno, kolik dalšího toho dotyčný v koleji udělá. Jinému zase bude jedno, jestli dotyčného někdy viděl, či zda nesbírá trolly, hlavní je to, že má nějakou funkci.
Jak moc by tedy pomohlo kolejnímu řediteli, kdyby se ptal svých studentů? Získá akorát tak větší rozptyl hlasů, ale zase by získal více názorů. Merlinužel by jej to mohlo spíše zmást než mu to pomoci. Představte si, že jste kolejním ředitelem. Váš prefekt se na hrad sotva dostaví a když už přijde, dostaví se jen pro to, aby si pokafral ve Velké síni. Pro kolej nic neudělal, poslední měsíc a poslední termín dostal 2 trolly. A světe div se, dorazí vám hlas právě pro něj! Samozřejmě by to asi pomohlo překonat osobní problémy s dotyčnými lidmi, když by dostal kolejní informace o vnímání ostatních, ale to je snad jediné pozitivum. Ačkoliv některým to vyhovovat určitě může.
Co se tedy zeptat alespoň kolejního vedení? To by určitě pomohlo získat trochu větší rozptyl. Víc hlav víc ví! Jenže často pořád můžete zabřednout do osobních sympatií a antipatií. V ideálním případě by žádný nenominoval sebe (protože právě vysoké kolejní posty si nejčastěji brousí zoubky na cenu zakladatele), ale pořád by tam radši viděl třeba své patronče, které si piplal, než někoho jiného. Pořád by tam radši viděl svého kamaráda, ač toho neudělal tolik, než člověka, se kterým vychází jen proto, že musí, i když ten toho pro kolej udělal kvantum. Je sice pravda, že na tyto posty by se měli dostat lidé, co dokáží jednat bez ohledu na subjektivní náklonnost k jedincům, ale jistě to není vždycky snadné. Ale zase lepší se zeptat alespoň této hrstky, než pak být bez jediné opory.
Picatrixův řád s Řádem kouzelného pera bývají úzce spjaté právě s oceňovateli. Nový inspektor si přinese nové vnímání a žebříček důležitosti. Nastupující supervizor si změní věci podle svého, aby mu vyhovovaly. Nikde se moc nezmiňuje, podle jakých kritérií přesně jsou právě tyto dva řády udíleny a tak se rozhodně nedá radit, co by se na tom dalo zlepšit. Zde bude vždy záležet jen a pouze na jedné osobě. Nedá se do toho zahrnout nikdo jiný a vnímání někoho dalšího, protože by to rázem změnilo smysl udělení těchto řádů.
Jako poslední mi tu zbyl řád Spiritus Magicus. Je to další z řádů, které uděluje Studentská rada. Jenže v tomto případě se má jednat o řád, který se uděluje za kouzelnickou atmosféru. Tento řád se udílí nejčastěji těm, kteří organizují velká celoškolní klání. Je to z prostého důvodu, každé toto klání ovlivní kouzelnickou atmosféru a přinese ozvláštnění do našeho hradu. To si jistě ocenění zaslouží.
Za poslední roky se navíc dal panu Ronaldovi za jeho neutuchající aktivitu při utváření nových částí hradu a zvelebování starých částí. To ve mně vyvolalo určité otázky. Největší pak bude určitá pochybnost nad udělením „tak brzy“, neboť profesoru Elénérovi tento řád nikdy udělen nebyl, ačkoliv řediteloval po převážnou část existence školy. Za tu dobu zvelebil hrad do téměř současné podoby a pracoval na něm dnem i nocí. Nikdy se netěšil z obdržení tohoto řádu, který by uznal jeho práci. Pan Ronald si řád bezpochyby zaslouží, ale obdržet jej za tu „chvíli“, po jakou prozatím dělá zástupce a ministerského pracovníka, je dost zavádějící, když se podíváme právě na pana ředitele.
Z tohoto důvodu je tento řád celkově dost zvláštní. Každý svou troškou přispívá do mlýna kouzelnické atmosféry (když se zrovna nepřiběhne do Velké síně podělit o své mudlovské strasti). Jak se tedy může spravedlivě rozhodnout, kdo přispěl nejvíc? A nedělá to dotyčný vlastně jen v rámci svých povinností? Tento řád přináší více otázek než odpovědí a více spekulací než jasných standardů.
Snad jsem nikoho tímto článkem neuspal. A pokud ano, přeji dobrou noc. Pokud máte nějaký návrh či nápad, nebojte se o ně podělit, protože přijmout konstruktivní postřehy jistě zvládá každý, kdo má v rukou takovou váhu, jako je udělování řádu.
Pro Denní věštec
Oliver McCollin
Menší údiv –
Jsem ráda, že se tady podobný článek objevil, pěkné shrnutí napsané někým, kdo o těch řádech něco ví, byť s některými částmi Tvé úvahy úplně nesouhlasím.
Co mě asi překvapilo nejvíc, je zpochybnění řádu p. Ronalda, zvlášť, když je to řád udělovaný Studentskou radou, což podle té Tvé úvahy svědčí o větší objektivitě. Mám pocit, že ještě když jsem byla v SR já, udělení řádu p. řediteli se řešilo. Snad už pak později nikomu nevytanul na mysli, protože v té době už nebyl na hradě tolik vidět. Pokud si ale tohle myslí více studentů SR, nevidím žádnou překážku v tom udělit řád třeba zpětně, když je to tak nespravedlivé.
Já ten řád p. Ronaldovi přeju, však rychlost, s jakou se ten rok vypořádával s problémy obyvatel hradu, a s jakou ho měnil, byla taky astronomická. Ze Zimy 2014 bych spíše zpochybňovala jiný řád, ale jasně, je to dost subjektivní, jak říkáš sám v článku.
Re: Menší údiv – Ale tos mne spíš špatně pochopila! =D já nezpochybnil zásluhy pana Ronalda, ale zpochybnil jsem udání tak najednou, ačkoliv předtím za podobné věci nikdo tento řád nedostal, ač jej zasluhoval 🙂 to je spíš jen špatně napsáno, že to takhle vyznívá 🙂
– Já bych byl pro zavedení neřádů. Někdy by se sakra hodily.
Jinak článek dost obsáhlý a na můj vkus místy subjektivně laděný, ale rád jsem si jej přečetl. :o)
Názor – Já souhlasím ve všem s Oliverem. Má pravdu. Mně třeba osobně mrzí, že není i řád pro nováčky a nebo nějaké další řády pro studenty. Přeci jen. Studenti jsou to co ženou školu kupředu.
Z mého pohledu… – Když tak přemýšlím nad slovy pana Olivera… Dle mého je časové hledisko jen jedním z kritérií a pro mě asi nejméně podstatné. U tohoto řádu (a možná vlastně u každého) je pro mne prioritní kvantita a hlavně kvalita, nikoli, za jak dlouho bylo vykonané vykonáno. Něco totiž podle mne nejde srovnávat… Například – kdo si zaslouží řád víc: ten, kdo v Denním věštci uspořádá celoměsíční organizačně náročné a úspěšné klání úplně sám, nebo někdo, kdo dva školní roky třeba…pravidelně dělal korektury a ilustroval, i když nebyl vystaven stresům, časové náročnosti atd., ale na druhé straně podával pravidelný dlouhodobý výkon? (Prosím pěkně, tím nechci naznačit, že v takovém poměru práce pana ředitele a kolegy Ronalda je, je to jen příklad. +mrkne+) Jsme schopni v takové případě říct, kdo udělal tedy víc a kdo sis řád víc zaslouží? +usměje se+
– No on řád ostrého brku dlouho uděloval pan ředitel. A Osobnost Hog o té oblíbenosti přece jen je, si myslím. Kdo si vůbec bere letos OH na triko?