Od svatého Munga přišla dobrá zpráva. Zlatoslav Lockhart se po několika letech pomalu, ale jistě zotavuje ze svého zranění. Vše nasvědčuje tomu, že se mu vrací paměť, a tak se zdá, že se náš známý kouzelník vrací přesně tak, jak ho známe. Více už v jeho vánočním dopise.Čas Vánoc se opět přiblížil a vy, milí fanoušci, mě stále chodíte navštěvovat do Nemocnice svatého Munga, kde se nadále zotavuji ze zranění, které jsem utrpěl při záchraně pana Harryho Pottera. Nelituji tohoto činu, který mě sice připravil o podstatnou část života, zachránil jsem totiž jiné lidské životy a to mě hřeje víc než peřiny na mém nemocničním lůžku. Dobrá zpráva je, že se mi trošku vrátila paměť. Nevděčím za to vlastně ani tak lékouzelníkům jako spíš sám sobě. Tou nejlepší léčbou pro mě byla kniha, kterou jistě všichni máte doma ve svých knihovnách, Mé kouzelné já. Dočetl jsem se tam o sobě tolik fascinujících věcí a to mi pomohlo, abych si vzpomněl, kdo vlastně jsem. A tak vám, moji milí, můžu poslat alespoň prostřednictvím Denního věštce tento můj vánoční pozdrav. Vím, že velká většina z vás by se se mnou nejraději sešla osobně, zcela vám rozumím, ale u Munga nejsou zvyklí na takovéto velké návštěvy.
Dlouho jsem přemýšlel, co pro vás může být lepší zprávou než to, že se můj zdravotní stav zlepšil, a nemohl jsem na nic přijít. Chvíli mě tedy mrzelo, že jsem vám to nejlepší prozradil hned na začátku, ale jinak to nešlo. Naštěstí jsem ale přišel ještě na něco, co vám udělá radost! Dám vám všem jednu radu k nezaplacení.
Ještě nevíte, co dáte svým blízkým k Vánocům? Že už mají Mé kouzelné já, Výlety s vlkodlaky nebo Cestování s upíry? Ano, to je dobře! Přesto jim můžete dát vaše vlastní kouzelné já. Rozumím, že se to asi těžko chápe, ale nadělte vašim nejbližším sebe. Darujte jim svůj čas, kouzelný úsměv, obětí a pochopení. Zkuste malé krůčky, stejně jako já, když jsem onehdy zachránil Harryho Pottera před baziliškem. Samozřejmě nemusíte hned všem ve svém okolí zachraňovat život. Pro začátek bude stačit, když o život nikoho nepřipravíte. Potlačte na chvíli to nutkání chrstnout někomu do obličeje sklenici vánočního punče a raději si vzpomeňte na můj kouzelný úsměv z obálky Týdeníku čarodějek. Zkuste ten úsměv také. Jistěže se vám nepovede tak jako mně, ale nebojujete se smrtonoškou (viz kniha Souboj se smrtonoškou). Také vás může uklidnit fakt, že vaši příbuzní, které doma musíte trpět, brzy odjedou, vydržte to, jako jsem vydržel já (viz kniha Čtrnáct dní s čarodějnicemi). Procházka také člověku udělá dobře. Na chvíli si vyčistíte hlavu, pokocháte se krásami zimní přírody a přijdete na jiné myšlenky (viz kniha Toulky s trolly).
Co je nejdůležitější, to je upřímnost. Vše musí jít od srdce a musí být upřímné. Tak jako jsem já dával srdce do každého slova svých knih a upřímně se s vámi, moji milí čtenáři, dělil o své zážitky. I vy prosím zkuste na chvíli zahodit staré sváry a nesváry. Nehádejte se, jestli do bramborového salátu přidat ještě jednu lžíci majonézy, nebo už to takto stačí. Máte možnost být všichni spolu. Když už nevyřešíte všechny problémy, alespoň si nevytvářejte nové. To nechte na mě. Já zvládnu vše. Co však nezvládnu, je být o Vánocích se svými blízkými. Tedy s Vámi všemi. Proto si prosím užijte přítomnost vaší rodiny a přátel i za mě. Pamatujte, že tohle je dar, který je mi odepřen, protože svatý Mung má přísný návštěvní řád.
Na úplný závěr mi ještě jednou dovolte popřát vám všem krásné vánoční svátky. Budu se těšit na vaše dopisy stejně jako vy na mé autogramy a novou knihu, kterou právě chystám.
Zlatavé Vánoce vám všem přeje
váš Zlatoslav Lockhart