Jak pojmenovat pocit,
kdy pro koště jsem hmát
a pohladil mu proutky,
jež měl jsem strašně rád.
Já nasedl jsem na něj
a vyřítil se ven,
bych na svém Zametáku
poslední letěl den.
Jak vylétl jsem nad komín,
já cítil se jak král,
když na mé smělé hlavě
si s vlasy vítr hrál.
Doletěl jsem v chvilce
na palouk za lesem,
kde čekal na mě bratr
se svým Nimbusem
To rychlejší je koště
a má krásnější lesk,
však zítra soví poštou
obdržím svůj Blesk.
Proto dnes naposledy
Zameták provětrám,
a za hodinu pouhou
ho do almary dám.
Však jak vždy s koncem noci
zas příjde nový den
i mé staré koště
zas dostane se ven.
To můj mladší bratr
ho rád pak vyvětrá
a jeho krátké vlásky
zas vítr provětrá.
Jak pojmenuje pocit,
kdy koště uchytí?
A jeho štastná očka
Mu úsvit rozsvítí?
Létání je vášeň,
ať v dobrém nebo zlém
a proto tento pocit
si nechám v srdci mém.