Ráno jsem se probudil zmáčený studeným potem a s neobvykle těžkou hlavou.
Chvíli mi trvalo vrátit se do reality. Musím se jít honem opláchnout a protřít si oči.
Byla to velmi nepříjemná noc. Sny, které se mi honily hlavou, nemohu rozhodně označit za příjemné. Spíše jako začínající noční můry.
Ve snu jsem se procházel po ztemnělém kamenitém břehu rozbouřené řeky.
Kousek od břehu stála polorozpadlá, značně zchátralá chatrč.Před chatrčí se zjevoval a mizel kříž s pokroucenými rameny, ze kterých odkapávala krev.
Krev při dotyku s půdou mizela, aby se po chvíli zhmotnila nad chatrčí a jejíž stékající potůčky brzy zahalily celé zdi.
Bylo to velmi deprimující.
V tom snu jsem přistoupil k ruině chatrče a snažil se projít dovnitř v místě, kde jsem tušil dveře.
Nemohl jsem se tam dostat. Když jsem to zkusil, podruhé zhmotnila se v otvoru dveří vybledlá tvář starého unaveného muže. Stékající krev se mu jako zázrakem vyhnula.
Lekl jsem se a ustoupil o dva koky zpět. Sáhl jsem podvědomě po hůlce, ale ta v kapse mého nočního úboru nebyla. „Sakra!“
Zaklel jsem a chtěl jsem se obrátit na útěk.
Když v tom tvář pronesla hlubokým a jakkoli mi to v té chvíli připadalo nepravděpodobné i zcela uklidňujícím hlasem: „Neboj se, můj chlapče, jsem tvůj strýc Richard z Darkwoodu a neublížím ti.“
Tvář se odmlčela, a pokud si dobře pamatuji, smutně se na mne usmála. „Nemohu tě ale zatím pustit dál. Nikdo kromě mého právoplatného dospělého dědice nemůže beztrestně projít těmito dveřmi a nikdo by také se zdravou kůží neodešel.“
Ty se však ničeho takového nemusíš obávat. Za pár hodin dosáhněš plnoletosti. Přijď na můj pohřeb a po něm se rozhodneš, zda přijmeš mé podmínky a s nimi i dědictví.“
Chtěl jsem se svého strýce zeptat, na spoustu věcí, ale on rychle pokračoval v mluvení.
„Odejdi nyní, Morty a pozdravuj babičku. Dnes už nebudu rušit Tvůj spánek.“
Byl to opravdu velmi neklidný sen. Nebyl jsem si jistý, jestli se mi to opravdu jen zdálo, nebo zda jsem se nějakým způsobem astrálně nepřemístil?
Co mi přinese příští sen? Nevím jestli to chci vědět, ale na druhou stranu mám možnost poodhalit rodinné tajemství o trochu víc.
Musím to říct babičce. Mamce ale raději ne.
Vstal jsem z postele a převlékl se z pyžama do krátkých kalhot a tílka. Vyšel jsem z pokoje a zamířil rovnou do koupelny. Opláchl jsem si obličej, ruce a vyčistil zuby.
Když jsem skončil s ranní hygienou, bylo něco po půl osmé. Pravý čas na snídani! Měl jsem po této neklidné noci opravdu velký hlad.
Sešel jsem po schodišti a vstoupil do kuchyně. Snídani jsem měl kupodivu připravenou na stole. Velký hrnek horkého kakaa bude pro mě jistě tím nejlepším.
Usedl jsem tedy ke stolu a malinko srknul kakaa. Vzal jsem si z ošatky chleba a rozvážně zakrojil. Ukrojený krajíc pomazal máslem a medem. Pak už jsem si jen půl hodiny mlsně pomlaskával a debužíroval.
Čerstvé a lahodné jídlo mne vždy uklidní a pocit sytosti vlije do mých žil novou životní sílu.
Po snídani jsem po sobě umyl nádobí a vydal se navštívit babičku do jejího pokoje.
Vyšel jsem vzhůru po schodech a zahnul doleva k hostinskému pokoji.
Zaklepal jsem a po chvíli zdvořilého čekání vstoupil.
pokračování příště