Tak se vraťme ke kronice de Zirkonů. Když jsem se dokochala pohledem na první stranu s pozlaceným nadpisem (pravé zlato, nekecám!), obrátila jsem list. Kdo nikdy neslyšel šustění lidské kůže, nepochopí, proč jsem sebou trochu trhla. Kousek mi zůstal v ruce a byl to opravdu nepříjemný pocit…
Nicméně to už mě upoutal nadpis na další straně „Vznik prvního potomka naší rodiny“. Zamrazilo mě v zádech, odsunula jsem rukou vylisovanou tarantuli, která ležela mezi stránkami, a začetla jsem se do kostrbatého, téměř nečitelného písma, vyvedeného jakýmsi temně rudým inkoustem (který jsem pro jistotu blíže nezkoumala).
Náš rod je starý jako samo lidstvo. Už když na Zemi tuhly proudy tekoucího ohně a Bůh dokončoval práci, zrodil se Ďábel a konal i on své dílo. Z oblohy padaly hořící kameny a svět byl temný. Tehdy Bůh stvořil muže a ženu z hlíny a vody. Viděl to Ďábel a i on zatoužil po svých následovnících. Stvořil tedy muže a ženu z kamení a krve. První potomky slavného rodu de Zirkonů. Z těchto prvních čtyř lidí vznikl život. Dobro a zlo. Náš rod je z přímé linie…
Následovala velká zaschlá skvrna od vosku, přes kterou nešlo nic přečíst. Pokračovala jsem tedy dál, kde to šlo. Bylo tam spousta jmen, šipek, závorek, nepřehledné změti. Raději jsem přeskočila i to.
… a spojením těchto dvou posledních se obnovila přímá linie ďáblových lidí. NÁS. I když se generace znova promíchají, pokud mezi přímými rodiči potomka nebude žádný línokožec…
Pochopila jsem, že mudla.
…ďáblova linie bude trvat a vynikající vlastnosti a předpoklady budou zachovány. Vím, že už tehdy jsme dokázali skutky, nad jejichž velikostí se tají dech i srdce. Ale čisté strany byly poprvé poskvrněny mnou, Gurnigulem Zirkon, který psal krví svého nepřítele, zlovolné a zrádcovské krysy, Hunbula Krowxa.
Pokud mě doteď v zádech mrazilo, teď jsem měla pocit, že už na nich mám tenkou kru. Pod textem bylo datum, bohužel nečitelné pro to, co ho překrývalo. Chuchvalec vlasů. Zvedl se mi žaludek a rozhodla jsem se, že pro dnešek mám čtení dost. Kronika s tajemným žuchnutím zaklapla.
Zase příště, teď si dám pořádný korbel máslového ležáku…