Zakladatelé Bradavic měli kdysi dávno jeden vznešený cíl – pomocí čtyř kolejí dosáhnout různorodosti u studentů a zároveň jim poskytnout vzdělání šité na míru jejich vlastnostem a schopnostem.
V Havraspáru se cenil především intelekt, Nebelvírští byli předurčeni pro dobrodružství spojené s odvahou, ambice a sem tam i nějaké ty intriky ocenil Zmijozel a Mrzimor si cenil všeho zbylého a loajality. Původní myšlenka zakladatelů je však přes tisíc let stará a stejně jako vše ostatní se i naše milá škola vyvinula v sofistikovanější organizaci, kde je přání studentů to nejdůležitější. Aby ne, v koleji budou dalších několik let! Podle čeho tedy naši nováčci vybírali svou vysněnou kolej? A jak vidí jednotlivé koleje jejich ředitelky?
Zjistit záměry lososových studentů je převelice obtížná disciplína. Někteří jsou natolik tajnůstkářští, že byl u některých výběr Moudrého klobouku nejspíš překvapením i pro samotný klobouk. Denní věštec proto ještě před slavností zvolil mazaný způsob kamufláže a mezi nováčky vyslal redaktorku v lososové barvě. Než si stihli nováčci povšimnout, že jsou jejich tajemství pomalu odhalována, byl už rychlobrk hluboko v útrobách hafoňových bot a k vám ostatním se tak mohou dostat ještě hezky za tepla!
Pro rozhovor jsem si vybrala několik nejvíce viditelných lososů, dnes již čerstvě barevných, kteří se již stihli rozkoukat nejen v zákoutích Prasinek, ale i ve Velké síni (a schytat kvůli tomu i pár dýňových bomb). Ale dost řečí! Pojďme se podívat, podle čeho se naši nováčci rozhodovali a jaký způsob získávání jejich přízně na ně fungoval nejlépe – ano, teď mluvím k vám, barevní nováčkochtiví studenti! To vše v exkluzivním rozhovoru, do kterého se naší redakci podařilo nalákat dokonce i sestry v lososové barvě!
Do rozřazovací slavnosti zbývá několik dní. Už víš, do jaké koleje půjdeš?
Keira Nightbloom: No, doufám, že do Zmijozelu. Toužím po tom nosit odznáček hada, ale uvidíme, jaký osud mi Moudrý klobouk udělí.
Annie Elizabeth Harlow: No, rozhodovala jsem se mezi Havraspárem a Zmijozelem. Jakmile byl ale klobouk při ruce, zvolila jsem nakonec Zmijozel.
Leontina Střípková: Ano! Jsem tak natěšená, že jsem si už stihla půjčit ty nejkrásnější šaty na světě! Ráda bych, aby mě Moudrý klobouk přiřadil do Zmijozelu. Líbí se mi, jak jsou aktivní, přátelští a kreativní.
Archia Ness: Jsem zvědavá, ale doufám, že se dostanu do Zmijozelu nebo do Nebelvíru. Jsou to koleje, které jsem si vždy představovala jako ideální pro své osobní ambice a cíle.
Magda Vrtošivá: Ne, to ví přeci jenom Moudrý klobouk! – zazubí se –
Beatrice Ristezze a Rianar Ristezze: – Rianar se podívá na svoji sestru a obě pokrčí rameny – Do stejné?
Ať už máš rozhovor s Moudrým kloboukem za sebou, nebo tě teprve čeká, pověz mi – co je hlavní důvod pro výběr tvé vysněné koleje?
Keira Nightbloom: – nervózně si promne ruce – No, řekněme, že rodinná tradice. Co vím, nikdy nikdo z mé rodiny nechodil nikam jinam než do Zmijozelu. Pro můj rod je to velice důležité, stejně jako čistokrevnost.
Annie Elizabeth Harlow: Zmijozel jsem si vybrala, protože jsem zjistila, že je tam fajn parta a drží při sobě. Ale to samozřejmě i ostatní koleje, tím nechci nějakou kolej pohoršit, to rozhodně ne. – polekaně gestikuluje – Každopádně, celkově jsem měla ke Zmijozelu blíž.
Leontina Střípková: Včera jsem si ho zrovna nasadila, takže rozřazovací rozhovor mám za sebou. – úlevně se usměje – Bylo to příjemné i přes tu všechnu nervozitu a štiplavý zápach zatuchliny. – zasměje se – Zmijozel jsem si vybrala, protože je to u nás v rodině tradicí. Babička mi vyprávěla o svých peprných zážitcích z mládí, kdy člověk dělá všelijaké vylomeniny… A samozřejmě o přátelství, které v kolejích vznikají často na celý život. Já osobně se stihla skamarádit už také s nějakými kouzelníky. První člověk, kterého jsem na hradě poznala, byla právě zmijozelská Enol, která mě velmi zábavným způsobem postupně provedla celou svou kolejí, což mě v mém přání dostat se do Zmijozelu jen utvrdilo. Musím ale říci, že mě v jednu chvíli zviklala trochu i Freya z Nebelvíru, která mi po celou dobu pobytu na hradě velmi pomáhá!
Archia Ness: Mým hlavním důvodem pro výběr těchto dvou kolejí je, že tam jsou fajn lidi, se kterými jsem se už setkala ve Velké síni. Ať už se dostanu do jakékoli koleje, věřím, že mi poskytne prostředí, kde mohu rozvíjet své schopnosti a ambice a kde budu mít možnost dosáhnout svých dlouhodobých cílů.
Magda Vrtošivá: Dlouho jsem váhala, nakonec jsem ale poslechla své srdce. Takže žádný rozumný důvod nečekej. – usměje se –
Beatrice Ristezze a Rianar Ristezze: Kolej necháváme se sestrou na Moudrém klobouku, jediné naše přání je zůstat spolu.
Hrály při tvém rozhodování roli i originální myšlenky zakladatelů Bradavic, tedy inteligence, odvaha, loajalita a ambice?
Keira Nightbloom: Samozřejmě, jinak to ani nešlo! Ale upřímně, pokud by studenti vybírali podle myšlenek zakladatelů, každý žák chodí do všech čtyř kolejí. – usměje se – Přeci jen nikdo není 100% jen v jednom, každý máme nějaké ambice, loajalitu, odvahu a inteligenci.
Annie Elizabeth Harlow: Popravdě, originální myšlenky Bradavic, no… – odmlčí se – Pravda, že jsem to moc nečetla a spíš odklikla. Jenže když jsem zjistila, že na konci je otázka, jakou kolej preferuji, celé jsem to překopala a doufám, že mě klobouk zařadí tam, kam chci.
Leontina Střípková: Ne. – zasměje se –
Archia Ness: Upřímně, ani ne. Abych řekla pravdu, klobouk se mě ptal na takové věci, že by člověk řekl, že na každou otázku odpovídal úplně jiný člověk.
Magda Vrtošivá: Částečně se mi vsouvaly do podvědomí, ale ne natolik, abych podle toho vybírala.
Beatrice Ristezze a Rianar Ristezze: – Rianar se ujme slova – Je těžké vybrat vysněnou kolej, jelikož ideály jednotlivých kolejí neodrážejí pestrost studentů, se kterými jsme se dosud setkaly. Každý jeden vykazoval daleko více kvalit, než jak jsou charakterizovány koleje. – Beatrice přikyvuje a doplní sestru – Myslím si, že my samotné v sobě máme část z každé koleje.
Zkus mi říct jednu věc, pokud taková je, která výrazně změnila nebo nasměrovala tvé rozhodnutí (ať už pozitivně, nebo negativně)…
Keira Nightbloom: Hmmm… – zamyslí se – Myslím, že nic výrazně nezměnilo mé rozhodnutí. Jen určitě vím, že s některými studenty a profesory budu za dobře a s jinými zase ne. Ale to tak bývá. – pousměje se –
Annie Elizabeth Harlow: Úplně bych neřekla, že by mě něco nasměrovalo. Jak jsem řekla, fajn parta, super lidi. Jediné teda, co jsem nechtěla a nechci, je Nebelvír. Připadá mi, že je ho všude mnoho.
Leontina Střípková: Jak už jsem říkala, první přátelství jsem navázala s Enolou ze Zmijozelu. To, jak mě provedla svoji kolejí, neudělal nikdo z ostatních kolejí, a proto mé rozhodnutí bylo v podstatě definitivní. Ozvala se mi sovou v rámci zábavného kvízu, na jejímž konci byla příjemná odměna. Dostávala jsem různé otázky a úkoly, díky nimž jsem velmi rychle navázala další kontakty. Navíc je Zmijozel skutečně jediná kolej, která mě tak promyšleně vtáhla jak do své historie, tak současnosti. Ne že by se ale ostatní koleje nesnažily! Až tedy na jednu. U té mám bohužel pocit, že si ani nevšimla, že probíhá nováčkovský roj.
Archia Ness: Jedním z klíčových faktorů bylo setkání se studentkou Nebelvíru, která mi vyprávěla o tom, jak kolej podporuje rozvoj a dává možnost prosadit se. Ještě před registrací jsem měla jasno – Zmijozel. Ale teď… Snad to jedna z těchto dvou kolejí bude.
Magda Vrtošivá: Jedna z věcí byla například i to, jaká nálada panovala ve Velké síni. Nic konkrétního, všichni se baví se všemi, špičkují se, drží při sobě… To, co mne ovlivnilo, bylo spíš pocitové.
Beatrice Ristezze a Rianar Ristezze: Naše rozhodnutí je částečně motivováno spravedlností – nechť skončíme tam, kam se hodíme. Současně je těžké vybrat kolej, když se nám tím zavírá cesta k sounáležitosti s přáteli, které jsme si stačily na hradě vytvořit… Navíc nám slíbili, že se o nás poperou, a to si nechceme nechat ujít. – usmějí se a vytahují popcorn –
Otázka „Kde se vidíš v horizontu několika let?“ je poměrně klišé. Přesto se ale musím zeptat podobně. Co od své koleje očekáváš, a především, co ve své koleji očekáváš od sebe?
Keira Nightbloom: Teda, u těchto otázek se člověk zapotí! – zasměje se – Od své koleje očekávám, že mě naučí vše a ještě více o používání magie. Doufám, že ze mě udělá velmi dobrou, zkušenou a znalou čarodějku. Očekávám, že dodržím své předsevzetí a budu dělat vše do roztrhání těla, abych svou kolej jakkoli proslavila, pomohla jí získat školní pohár nebo jiná ocenění.
Annie Elizabeth Harlow: Za pár let bych se ráda viděla na profesorském postu, takže budu makat, abych toho dosáhla.
Leontina Střípková: Rozhodně mám v plánu se kreativně realizovat a stát se jedním z vedoucích letního tábora, který mě letos nadchl. Od své komunity očekávám maximální kolektivnost a vzájemnou podporu, protože nemám ráda, když se tvoří zlé a pomlouvačné skupinky. Zároveň i trochu té vstřícnosti vůči tomu, že ještě stále musíme fungovat i mezi mudly a Bradavice mají být hlavně zábavou, nikoli se stát další nepříjemnou povinností.
Archia Ness: Očekávám, že mi poskytne příležitosti k růstu a podporu v dosahování mých cílů. Očekávám, že budu mít přístup k vynikajícím zdrojům a podpoře, která mi pomůže realizovat mé plány. Od sebe očekávám, že budu aktivní a angažovaná, přispěji k prestiži koleje a budu se snažit o osobní i akademický růst.
Magda Vrtošivá: Od své koleje očekávám podporu. Ale věřím, že té se mi dostane! A čím pomohu já? Snad nebudu takzvaná kolejní brzda a to mi bude pro začátek stačit. – zazubí se – Jinak budu dělat, co budu moci, abychom se posouvali výš a výš!
Beatrice Ristezze a Rianar Ristezze: Chceme především získat dost magických znalostí, abychom mohly cestovat po světě a poznat mnoho nových kultur, magických tvorů a zkoumat neznámou magickou vegetaci. Taky se rády něco naučíme o lektvarech a nějakých dobrotách. – Rianar šťouchne do sestry –
A na závěr – pokud bys měl/a namíchat směs dvou tebou vysněných kolejí, jaká by to byla a proč?
Keira Nightbloom: – trochu se ošije – To je velmi záludná otázka… Jen dvou, říkáš… – přemýšlí – Myslím, že by to byla kombinace Zmijozelu a Nebelvíru. Rozhoduji se ovšem podle myšlenek zakladatelů. Je dobré mít ambice, ale musíte mít odvahu za nimi jít. Stejně tak jako je dobré mít odvahu, ji ale musíte umět využít. Samozřejmě tu můžeme polemizovat o dalších možnostech, ale takto to vidím já.
Annie Elizabeth Harlow: Namíchala bych Havraspár a Zmijozel z toho důvodu, že havraspárští studenti jsou velice inteligentní a někteří Zmijozelští jsou někdy potvory, kombinace těchto dvou kolejí musí být zajímavá. – směje se –
Leontina Střípková: Pravděpodobně Zmijozel a Havraspár. Havraspár by pro mě při rozřazování byl druhou nejoblíbenější volbou díky své neskutečně milé a chytré povaze.
Archia Ness: Pokud bych měla namíchat směs, zvolila bych určitě Zmijozel a Nebelvír. Zmijozel by přispěl svou ambicí a strategickým myšlením, zatímco Nebelvír by přidal prvek odvahy, loajality a ochoty čelit výzvám. Alespoň bych neměla dilema mezi dvěma kolejemi. – pousměje se –
Magda Vrtošivá: Na tohle nedokážu odpovědět. V každé koleji je něco důležitého a vynechat se to nesmí. Takže žádné esence nebudou! – usměje se –
Beatrice Ristezze a Rianar Ristezze: – slova se chopí Beatrice – Vybrat dvě koleje je jako pošpinit zbylé dvě. Každá přináší kladné i záporné vlastnosti. Nejde si vybrat dvě a zbylé nechat nespojeny. Myslíme, že nejlépe se doplňují Havraspár a Zmijozel jako jeden pár a Nebelvír a Mrzimor jako druhý. Na jedné straně ambiciózní a žíznící po vědomostech, na straně druhé odvážní, vlídní a loajální. – Rianar kouká a souhlasně přikyvuje –
Děkuji všem za příjemný rozhovor a těším se, až se sejdeme znovu, tentokrát už v barvě koleje!
Keira Nightbloom: Děkuji za pozvání!
Annie Elizabeth Harlow: Děkuji, že jsem ti mohla odpovědět na tyto drobné otázky a všem studentům a zaměstnancům přeji klidný a ničím nerušený školní rok. – usměje se –
Leontina Střípková: Děkuji, že jsi mě oslovila pro svůj rozhovor. Je pro mě ctí ukázat se v Denním věštci!
Archia Ness: Díky! Bylo mi potěšením! – usměje se –
Magda Vrtošivá: Taky děkuji!
Beatrice Ristezze a Rianar Ristezze: Když se nám ozvala sova z Denního věštce, byly jsme v šoku. Moc za rozhovor děkujeme!
Odpovědi nováčků už tedy známe. Jak to ale vidí současné kolejní ředitelky? Jaké jsou přednosti jejich koleje a jakých vlastností si nejvíce cení?
Arietty Liella Minette (Havraspár): Osobně Havraspár považuji za kolej plnou nadaných, kreativních, inteligentních, zvídavých a jedinečných lidí, kteří jsou vždy pro každou zábavu. Ať už jde o probírání temných či jiných hnusů na famfrpálových trénincích, lepení žvýkaček do vlasů starším spícím studentům, Candora pod sukněmi nebo třeba výběr toho nejlepšího jména pro redakční krysu, vždycky mám jistotu, že v Havraspáru dokážeme cokoliv kreativně proměnit v nezapomenutelné a zábavné momenty, na které budu s radostí vzpomínat i poté, co se hradní brány nadobro zavřou.
Jsem nesmírně hrdá na každého, kdo kdy Havraspárem prošel, neboť každý svou jedinečností přispívá k tvorbě komunity, ve které se cítím dobře, bezpečně a podporovaná v každé kreativní bláznivině, kterou si vymyslím. Oceňuji i to, že se snažíme na hradě fungovat v klidu a v rámci možností se vyhýbáme zbytečným dramatům, mám dojem, že si zkrátka chceme čas v Bradavicích především užívat. Věřím, že ať už k nám klobouk zařadí kohokoliv, má k tomu dobrý důvod a s radostí přijmeme všechny, kdo s námi mo(u)drá hradní dobrodružství budou chtít podnikat. Protože pokud můžu něco říct vcelku s jistotou, v Havraspáru se opravdu nenudíme!
Oresta McCollin Vianueva (Mrzimor): Mrzimor byl, je a bude vždycky trochu jiný. Neděláme si těžkou hlavu, ač nás to trápí, pokud se něco nepovede nebo nevyhrajeme, ba naopak si ještě ze sebe uděláme srandu. Smějeme se, bavíme se, užíváme si právě tu chvíli a dobu, kdy se všichni přijdou odreagovat od těžkého či náročného ve světě mudlů. Hog za tímhle účelem i vznikl a nám se to tuze líbí. Neřešit, kdo jsme, co jsme či co jsme byli. Máme zde místo, kde můžeme být sami sebou. Zanadávat si, postěžovat si, získat podporu i pochopení v čase, který je nám těžký nebo se nám ho nedostává.
Není nás sice mnoho, ale jsme skvělá parta s přístupem pro každou špatnost i lumpárnu. Vedeme myšlenku hlavně si užívat a bavit se! – usměje se – Těžkosti, stres i problémy máme v životě tak jako tak, proč si ještě komplikovat kouzelnický život? Z toho důvodu prostě… vybočujeme, jak se nehoníme každý rok, ale nepředvídatelně. Nemáme sice potřebu být každý rok všude vidět nebo vše získat, ač to může vypadat jinak a bylo by parádní jeden rok získat třeba všechny poháry – směje se –, ale ještě raději vidím jezevce šťastné a spokojené než uhoněné, nestíhající a ve stresu. Může se zdát, že vidět nejsme, ale vidět jsme dosti. Jen nelovíme, protože se nám to nelíbí. Máme raději, když se daný nováček rozhodne sám a svobodně.
U nás klidně můžou poslat vedení či ředitelku do krásných míst (samozřejmě že na dovolenou!) nebo si ťukat na čelo, protože udělá nějakou blbost. Maximálně se tomu zasmějí, hlava se jim neutrhne a jedeme dál. No dobře… Možná se daná osoba dostane do speciálu nebo okénka Trimemes. Ale to je vážně vše, přísahám! – směje se –
Takový je Mrzimor, kterého si cením. Jiný, ale prostě náš a já bych ho za nic na světě neměnila, ač jsem sama kdysi chtěla jinam, klobouk ovšem rozhodnul takto. – usmívá se –
Hekatea Centaurix (Nebelvír): V Nebelvíru máme hodně kreativních lidí, osobností s nejrůznějšími zájmy, pro které se snažíme vytvořit takové prostředí, aby se u nás cítili dobře a našli tu jakousi oázu po často hektickém dni u mudlů, místo, kde se mohou opět bavit a mít dětsky čistou radost z tvoření, zvlášť pastelek, a sdílet ji s ostatními. A ano, chápu, že o to se snaží všechny koleje a celý hrad. Věřím, že nováčkům dokážeme nabídnout otevřenou lví náruč, aby se mohli na hradě s radostí rozkoukávat, objevovat, tvořit.
U nováčků si pak ceníme hlavně nadšení, ochoty vyzkoušet, co hrad nabízí, a když se nestydí jít mezi nás a bavit se. U starších je to opět nadšení, ochota dál se učit – a při vypracovávání úkolů se bavit, radovat se z vlastních úspěchů, z toho, co se jim podařilo.
Maya Prinz (Zmijozel): Zmijozel je stále věrný vlastnostem, které nám přisoudil zakladatel koleje: ceníme si ambiciózních a vynalézavých lidí, kteří se drží motta „pracuj chytřeji, ne tvrději“. Jediné, co se změnilo, je, že přijímáme studenty bez ohledu na jejich (ne)kouzelnický původ.
A proč by noví studenti měli chtít právě do Zmijozelu? V koleji panuje přátelská atmosféra, a třebaže hadi nemají tlapku, kterou by mohli nabídnout ku pomoci, nenechají spolužáky ve štychu. Že jsme dobrý tým, potvrzují nejenom mnohaleté úspěchy hadí letky, ale i řada bodových pohárů a nově i ten kagíkovský. Možnost zazářit u nás dostane každý, kdo to bude opravdu chtít. V koleji pořádáme vytuněné kolejní soutěže a akce a snažíme se, aby se u nás cítil dobře každý jeden člen koleje. Každý si u nás najde safe space.
Pro Denní věštec
Meningitida Epidemica