UNC 2024: Nominace v odborných kategoriích

Jak už jistě víme, a nováčci se brzy dozvědí, máme pět odborných kategorií, ve kterých mohou šéfredaktoři nominovat. Jedenáctý ročník UNC s sebou však přináší drobné změny: kategorie budou jen čtyři. Letos neuvidíme ve hře Umělecký počin. Na které se tedy můžeme těšit?

Debutant roku
V této kategorii si nominaci vysloužili redaktoři, kteří v roce 2024 vydali své úplně první dílko, a přesto se stali pro redakci výraznou posilou díky svým nápadům, článkům i neviditelné práci na pozadí časopisu.

Projekt roku
Že je těžké přijít s něčím zábavným, zajímavým či poučným, a přesto originálním? To rozhodně ano! Tato kategorie tak patří všem projektům, soutěžím a akcím, které něčím vybočují z řady a úspěšně se zapsaly do dějin školy.

Neviditelná tvář časopisu
Práce pro časopis neznamená vždy míti brk v ruce. Je tam spousta práce, která je možná na první pohled neviditelná, ale pro hladký běh naprosto nezbytná. Tato kategorie nám má tyto jedince odhalit a ocenit jejich tvrdou a neúnavnou práci.

Šéfredaktor roku
Pokud redaktoři mají mnoho práce, šéfredaktor o to víc. Starat se o běh celé redakce je velmi časově i mentálně náročné. Mnozí tak nespí, nejedí, jen aby vše fungovalo. Tato kategorie má tak ocenit toho, kdo ve vedení prokazuje skvělou práci a časopis pod jeho vedením jen vzkvétá.

Druhou z novinek uvidíme v odborné porotě, která bude nominované hodnotit. Letos totiž nebude zasedat porotců devět, nýbrž deset. A kteřípak to jsou? Uvidíme zde tváře nové i porotce ostřílené, kteří už párkrát zasedali.
Nebudeme více napínat, odbornou porotu pro rok 2024 tvoří:

Ashley Watfar (Corvinus Declaratio)
Amanda Wright (Denní věštec)
Michelle Corbin (Hadí král)
Niobé Taíny (Lví tlapou)
Eillen McFir Elat (Sub Salix)
Olivia Wines (Žlutý Trimeles)
Aya Watanabe (redaktorka a bývalá dlouholetá šéfredaktorka)
Barbara Arianne Lecter (milovnice časopisů a redaktorka)
Marylin Cuthbert (zástupce všech knihomilů)
Oliver McCollin (redaktor DV)

Odchytila jsem si na chodbě některé ze zkušených porotců, abych se zeptala, co na tuhle novinku říkají. Vlezou se k jednomu stolu? Nemají strach, že dojde ke shodnému počtu hlasů? Nebo víc zastávají názor „víc hlav, více rozumu“?

Eillen McFir Elat: Vzhledem k tomu, že se i dřív stávalo, že byla sdílena první místa, nemyslím, že by byl sudý počet porotců problém. Vetší porota mi tak přijde docela fajn.

Aya Watanabe: Vidíš, až když jsi zmínila, že patřím k „ostříleným porotcům“, jsem si uvědomila, že to není moje poprvé v odborné porotě, přesto mi to tak připadá. Poprvé totiž nejsem členem poroty automaticky a z šéfredaktorského křesla, ale byla jsem vybrána jako člověk „zvenku“, tak je to pro mě takové jiné. – usměje se – Každopádně si toho moc vážím a budu se snažit zhostit se té role, jak nejlépe budu umět. To zajisté i každý další porotce, letos máme i jednoho navíc. To ale asi nijak zvlášť nevnímám, vždy jsem hlasovala za sebe a nad hlasy jiných vlastně ani moc nepřemýšlela. Samozřejmě že může dojít ke shodnému počtu hlasů, ale to se několikrát stalo i v kategoriích, kde hlasovali čtenáři, nebo i v těch odborných i s původní devítičlennou porotou. Nemyslím si, že to je něco špatného. – mrkne – Víc hlav sice víc ví, ale myslím, že tady to tolik neplatí, jelikož každý hlasujeme právě sám za sebe a s porotci své hlasování neprobíráme. – usměje se –

Barbara Arianne Lecter: Ke stolu se vlezeme, 10 je lepší číslo než 13. Nebojím se, že by byl počet překážkou k jednoznačným výsledkům. A pokud se sejdou dva stejné? Tak si to dozajista oba zaslouží!

Olivia Wines: Já si popravdě jako zkušená porotkyně nepřipadám – zaprvé minimálně do začátku ledna zavírám dveře před všemi, co ta tři písmenka jenom řeknou, zadruhé jsem na to chvíli zírala, než mi došlo, že v nějaké porotě jsem. – směje se – Jinak si myslím, že dobrých lidí se vejde všude dost, takže ani u stolu nemám problém. Kdyžtak pořídíme větší, na to snad ještě finance máme. A když se shodneme na hlasy? No tak bude dělené místo, no bóže, vždyť je to vlastně hezké, nebýt sám.

Pozn. šéfredaktory: Aby se předešlo mystifikacím, nový stůl se kupovat nebude, zas tak bohatí nejsme. Porotci se budou muset zmáčknout. 

Teď už nezbývá než se přesunout k samotným nominacím. A že to porota nebude mít snadné!

DEBUTANT ROKU

Corvinus Declaratio
Meningitida Epidemica – Jednou z nominovaných v této kategorii bude zajisté Meningitida Epidemica, která se do chodu našeho časopisu zapojila v druhé polovině roku, chvíli poté, co ji k nám Moudrý klobouk zařadil. Je to člověk opravdu nápaditý a velmi šikovný. Její články mají mnohdy nádech vtipu či sarkasmu. Vždy se u jejích článků nebo celkově u jejích počinů královsky bavím. A myslím, že nejen já. Mimo jiné založila novou (bulvární) rubriku AHAspár, uspořádala halloweenský projekt Strašidelný dům a také už pronikla do tajů neviditelných, tedy korektorských. Je značnou posilou naší redakce a já doufám, že tomu tak bude i nadále.

Magnus Sigursur – Dalším nominovaným je Magnus Sigursur. Magnus je stejná registrace jako Týda a i on se vrhnul do redakce jako vítr. Nemít Magnus správné vychování, určitě bychom našli na zdi za dveřmi velkou díru od kliky. Jeho články jsou často zaměřeny na havraspárské legendy a povídky. Ale nebojí se ani výzev, jako je rozhovor s pokladníkem, ačkoliv rozhovor nikdy nedělal, nebo třeba experimenty v kuchyni. Přebral otěže s komiksy a vlastně i ilustrátorský post. Jeho články vždy hýří krásnými obrázky, a když ho někdo hezky poprosí, ilustruje i další články. Jeden někdy až žasne, kolik toho stihne. Říkáme si, zda je to vůbec člověk.

Denní věštec
Meningitida Epidemica – Ačkoliv bych za debutanta v rámci Denního věštce mohla označit každého druhého v redakci, rozhodla jsem se zvolit opravdového debutanta. Slečna Meningitida vtrhla na hrad jako velká voda. Rozhodně člověk měl co dělat, aby ji přehlédl. A stejně tak se zjevila před branami redakce. Za půl roku udělala tolik práce, kolik by někteří nezvládli ani za několik let. Slečna Týda píše články, které jsou zajímavé, poutavé a originální, je doslova prvotřídní korektorkou, dokonce se zasloužila i o vánoční hlavičku, která zdobila náš časopis, a především se fušuje do dění Věštce a zajímá se – to je vzácné. Abych nezapomněla, loňská asi největší akce Koledobraní byla primárně v její režii, nápady, veškerá grafika, starost o to, abyste každý den měli naservírované pod nos nové úkoly. Mít takovou nadanou střelu v redakci je radost a potěšení a mám velkou čest, že s takovou úžasnou osobou mohu spolupracovat a že si naši redakci, ve které je už po pár měsících jako doma, našla. Těším se, kam budou kroky slečny Meningitidy směřovat dál, a doufám, že její nadšení pro věc nikdy nezmizí.

Hadí král
Rozhodla jsem se v této kategorii nenominovat. Nových hádků, co psalo, by bylo, ale jeden článek si nominaci nezaslouží.

Lví tlapou
Arya Arcus – Arušku jsem si odchytla hned začátkem roku na popud svých stávajících redaktorů. Všimli si totiž, že píše moc dobře, má dobrou slovní zásobu a psaní ji baví. Naštěstí se moc nezdráhala, za což jsem moc vděčná. Ary píše naprosto báječně, a hlavně svou hravou a vtipnou formou. Nemá problém se ujmout jakéhokoliv tématu, ale nejraději píše reporty z různých akcí a aktivit na hradě.

Seraphine Elizabeth Thornfield – Seraphinka přišla výjimečně jako jediná za mnou, že by chtěla psát pro časopis. Brala jsem ji všemi deseti, protože je jen málo lidí, kteří jsou ochotni dobrovolně vstoupit do novinářské řehole. A taky píše moc hezky a má hlavu plnou nápadů. Její Knihovna malé Seraphine (ačkoliv má zatím jen jeden díl) se mi moc líbila, stejně jako jiné články. Nebojí se psát o čemkoliv a její články jsou vždy propracované.

Žlutý Trimeles
Mia Broccoli – První nominovanou nemůže být nikdo jiný než Mia Broccoli. Mia již prvním článkem rychle dokázala, že brk jí do ruky zkrátka a jednoduše patří. Rozhovory, reporty z výprav, večírků a akcí, projekty a soutěže. Nic jí není cizí, všechno jí to jde, a ještě u toho stíhá dělat korektury. Rozhodně se jedná o autorku, která si tuto nominaci za svoji celoroční práci více než zaslouží.

Subik Gamerovsky – Druhým nominovaným je Subik Gamerovsky. Ten, ačkoli není na hradě dlouho, rychle pronikl do nitra redakce a stal se jejím neodmyslitelným členem. Kromě jeho článků můžeme ve ŽT vidět také jeho krásné ilustrace – ať už jako součást článků jeho i jiných, vánoční stromeček Trimela nebo třeba na čestných poličkách. Práce, kterou odvádí, ať už před oponou, nebo za ní, je obdivuhodná.

PROJEKT ROKU

Corvinus Declaratio
Halloweenský strašidelný dům – Projekt roku Halloweenský strašidelný dům byl rozhodně opravdu povedený projekt, na kterém se podílela převážně Meningitida Epidemica a pár dalších pomocníků. Byl to ve všech směrech opravdu promyšlený a vymazlený projekt. Jedna věc byl dům sám o sobě společně se strašidelnými úkoly, druhou věcí byl pak strašidelný VIP večírek pro vyvolené s kolem štěstí. Z vypracovaných úkolů vznikla moc pěkná galerie, ale třeba i strašidelný playlist či knihovna. Celé to bylo skvěle vymyšleno, provedeno a následní i slavnostně zakončeno. (tudy, tudy, tudy)

V(r)ánoční bingo: Znáte vánoční filmy a pohádky?
Nominovala zástupkyně Aya Watanabe za podpory šéfredaktorky.

Nominovat projekt roku dřív nebylo tak náročné, ale letos se s těmi projekty nějak roztrhl pytel. Naši redaktoři byli tak nápadití a aktivní, že zvolit jeden (dva, ale jeden už vybrala šéfová), který pošleme do světa UNC, nějaké to přemýšlení vyžadovalo. Mé oko padlo totiž hned na několik projektů, ať už to byl třetí ročník oblíbené soutěže Máte ŠMRNC?, povedený módní či halloweenský speciál, nebo Letní bucketlist podpořený hradní soutěží. Nakonec mé oko zůstalo na projektu, kterého jste se mohli účastnit relativně nedávno. Jde o V(r)ánoční bingo, které si pro širokou hradní veřejnost připravila naše Nicolette Marique Leroy s podporou hradní soutěže vypsané od slečny kolejní Arietty Lielly Minette. Přes tuto soutěž jste mohli zasílat svá vypracování binga, které prověřilo vaši znalost vánočních filmů nejrůznějšími úkoly. Tento projekt si mou nominaci vysloužil svou originalitou, propracovaností a krásným vizuálem, o který se postarala sama autorka (odznáček pro zúčastněné ale pochází z pera Charlie Ann Whitaker – také moc krásný doplněk pro všechny, kteří odznáčky za Nicolettiny projekty sbírají). Je na něm vidět velký kus profesionální redaktorské práce a má to ten správný šmrnc, jaký by projekt roku měl mít. Je možné, že některým z vás zapadl v lavině vánočních akcí a soutěží z ostatních periodik, to mě za vás mrzí, ale můžete se na něj podívat zde v nominacích a uložit si ho na příští rok a plnit jen tak pro vlastní potěšení.

Denní věštec
Koledobraní – Projekt Koledobraní začal vznikat již v září a už tehdy bylo jasné, že půjde o souboj vánočních příznivců a jejich odpůrců. Ne každý má totiž vánoční čas v lásce a i pro tuto (a že docela velkou) část obyvatelstva jsme chtěli vytvořit něco, co jim padne do oka a prosincový čas zpříjemní. Od začátku bylo v plánu opustit tradiční systém adventních kalendářů a stvořit koncept tak, aby připomínal deskovou hru. Od hrací desky se nakonec upustilo a vznikla hra karetní, ve které se za celou dobu trvání soutěže vystřídalo neskutečných 132 úkolů. Za celou soutěží stálo neuvěřitelné kvantum kreativní práce, a to jak v digitální formě, která se navíc každý den musela měnit, tak ve formě ručního tvoření (omalovánky, spojovačky, hádanky…). Projekt byl navíc realizován pouze ve třech lidech. Během jednoho každičkého dne se kontrolovalo a zapisovalo až 18 různých variant úkolů. Design se nakonec podařilo přizpůsobit tak, aby do sebe všechno zapadlo, o čemž svědčí i pozitivní reakce od účastníků a účast samotná.

Halloweenská stezka odvahy – Halloweenská stezka odvahy byla po dlouhé době větší akcí v rámci Denního věštce. Koncept byl velmi promyšlený a účast (minimálně pro nás organizátory) překvapivá. S Halloweenem se pojí tajemno, které jsme do soutěže přenesli pomocí hledání úkolů. Hledání potrápilo jak nováčky, tak letité matadory, kteří bloudili po hradě od ničeho k ničemu. Úkoly byly nádherně graficky zpracovány, dokonce i s hudbou a tajemnými efekty. Kouzelníci a čarodějky měli možnost hledat po hradě příšery a sledovat tajemný příběh čarodějova učně, který doprovázel jejich kroky v Denním věštci. Po úspěšném dokončení a zisku určitého počtu bodů si mohli za své úsilí vybrat štědrou odměnu. Nechyběl ani jedinečný památeční diplom pro účastníky. A já jsem vděčná, že na projektu spolupracovali studenti všech barev, odlišných zkušeností a různého věku. Sešla se vskutku skvělá parta.

Hadí král
HK MISS Hogwarts 2024 – MISS tu s námi byla po celé léto, ostatně jako spousta jiných letních soutěží, ale byla v něčem jiná. Donutila z účastníků vytáhnout to nejlepší a udělat i nějaký dobrý skutek v mudlovském světě. Byla časově náročná (kdo by čekal, že jako MISS musí člověk v jedné kategorii vařit!?), ale zároveň odměnila poctivě a člověk se u toho rozhodně nenudil.

Návštěva Ferdinandovy rodiny – Jak už známe, tak klasická HK soutěž, udělej menší úkol a dostaň odměnu. To nic ale nemění na tom, že na jejím psaní se podíleli 4 lidé a obrázky pod každý článek nakreslilo lidí 6. Ukázali jsme tím hradu, že v koleji máme bandu umělecky založených kousků a nebojíme se spojit síly.

Lví tlapou
Sedm divů světa – Letní akce našeho časopisu, která mnohým z nás doteď nedá spát. Na tomhle projektu se nás podílelo víc a plánování zabralo strašnou spoustu času a energie. A také jsem si díky němu uvědomila, jak skvělou partu lidí mám kolem sebe a jak krásně dokážeme spolupracovat. Celé akce se zúčastnilo 33 lidí a troufám si říct, že se lidem líbila. Aspoň těm, kteří na mě doteď občas pokřikují „Vzpouraa!“ Myslím, že krom celoletního pokusu svrhnout kapitána se do mysli zapsala i písnička „Lví expedice – Sedm divů světa“, kterou pro nás nazpívala Emička: „Nim dá, že přijde den…“ Velké díky taky patří Barbaře Turner, která nazpívala druhou písničku, která byla zveřejněna před koncem akce, „Vzhůru na palubu“. Plavbu většina lidí úspěšně dokončila a kapitán pak velice rychle zmizel kdovíkam.

Zakletá knihovna – Tenhle nápad taky vznikl úplnou náhodou. Jen jsem chtěla něco neobvyklého na březen – měsíc knihy. Tehdy na poradě vznikla tahle myšlenka a hodně se mi líbila. Tady jsem vděčná sl. Eillen, která se ujala prologu i epilogu, celým příběhem nás protáhla a propojila části s kompletací kouzla u kapitol ostatních autorek. A taky redaktorům, kteří byli ochotni napsat své příběhy, a Frejuš, která tehdy měla plné ruce práce s korekturou. A hlavně závěr byl za mě moc epický, kdy se s posledním článkem změnil i vzhled Lví tlapou. Jsem nesmírně hrdá, že se mi to povedlo takhle načasovat, a děkuji Charlie a Matýskovi, že mi k tomu dopomohli.

Žlutý Trimeles
Trimemes – Letos nelze opomenout naši (a snad i vaši) oblíbenou denní novinku, a tou jsou Trimemes. Každodenní vydávání, reakce na hradní i mudlovské události, přístupná forma, hodně smíchu. Za pár obrázků celkem hodně muziky. Do jejich tvorby se zapojuje v podstatě celá kolej (aneb co umístíte na d-krb, může být znárodněno). Největší měrou se na nich ale podílí madam Marylin, madam Oresta a Feliska.

Tenkrát na Západě – Druhou nominaci si pro sebe získává celoletní soutěž Tenkrát na Západě, se kterou se účastníci mohli vžít do kůže westernového Balíka, kterému se do cesty postavilo pár menších rozhodnutí. Společným hlasováním (formou plnění úkolů) se pak pomalu tvořil příběh plný banditů různých velikostí, pomocníků zákona, zrady a střelného prachu.

NEVIDITELNÁ TVÁŘ ČASOPISU

Corvinus Declaratio
Matthew Whitecrow – Na začátku byla otázka: „Nepomohl byste nám prosím s Corvinem…?“ To, co ze začátku vypadalo jako občasná výpomoc „ve chvílích volna“, se přerodilo do něčeho, díky čemu mohu pana Matthewa s klidným srdcem jmenovat naší (ne)viditelnou tváří. Corvinus byl léta bez technické podpory, nějakým stylem fungoval, ale o opravách webu, nebo dokonce inovacích jsme si mohli nechat leda tak zdát. Ale díky němu se naše sny staly skutečností – a některé snad ještě stanou. Nejen tímto bychom chtěli vyjádřit panu Matthewovi velké poděkování a říct, že si moc vážíme toho, co pro naši redakci dělá. Za ten relativně krátký čas stačil nejen nahodit naši redakci po výpadku Hogwarts, ale i vychytat malé či velké chyby v systému. Zjednodušil nám redakční život a přinesl víru v dokonalé redakční zázemí a snad i „popředí“.

Aya Watanabe – Často se stává, že se exšéfredaktor/ka stáhne do ústraní, ale jsem ráda, že Aya to tak úplně neudělala. Nejenže je mi jako moje zástupkyně k ruce vždy, když potřebuju, ale ještě se pravidelně ujímá korektury a vizuální úpravy článků. A že té práce není mnohdy úplně málo! Ne že by naši redaktoři neuměli psát nebo tak něco, ale pořádek musí být. A tak můžeme Ayuš vídat po nocích v redakci, jak se z našich článků snaží vyhnat šotky. A když už má dost korektury, nebojí se zasáhnout ani do obrázkové dokumentace a trochu jí domluvit. Mimochodem, zpovídá naše ctěné Sedmero – přes ty opeřence taky není skoro vidět! Každopádně ona si cestu najde – a vy si k jejím článkům také cestu najděte. Je to prostě nejen famfrpálová legenda, ale už několik let i redaktorská!

Denní věštec
Maya Prinz – Nominace již tradiční, avšak zasloužená. To, že kolegyně Prinz vede bloky, je už ohraná písnička, to, že je vede ukázkově, však už taková jistota být nemusí. Všechny bloky opravit, zkontrolovat, zda se neopakují, motivovat vlídným slovem každý měsíc blokaře, zapisovat tabulku, všemu dělat korekturu a vydávat – ideálně každý den. A to všechno Mája zvládá nést na svých bedrech. Ale to je jen chabý začátek. Editor Denního věštce byl – a co si budeme, z části ještě je – řekněme svůj. Občas si dělá, co se mu zachce. Maya se s ním vždy statečně prala, aby z něj vytřískala přesně to, co jsme potřebovali. A to i v momentech, kdy mi opravdu došly nervy. Často také u obrázků ve článcích velmi pečlivě a poctivě odstraňovala pozadí, aby vypadaly co nejlépe. Každý článek poválí ve svých ručkách, zkontroluje, zda obsahuje všechno, co má, popřípadě ještě opraví nějaké nesrovnalosti. A že těch článků ve Věštci vychází opravdu hodně. Do toho si ještě občas střihne nějakou korekturu, aby toho neměla málo. A to všechno zvládá, prosím pěkně, ještě s péčí o svou vlastní kolej. Závěrem… Když jsem přebrala post šéfredaktora, doslova jsem byla víc ztracená než Alenka v říši divů. Mít někoho, kdo vám pomůže, udělá byť jen na první pohled drobné věci, jako třeba dohledá všechna přání k narozeninám, data narozenin, návody, abyste se mohli patlat v kódech a WordPressu, je štěstí. Kdo šéfredaktora nikdy nedělal, asi si ani nedokáže představit, kolik takové drobnosti udělají, jak moc pomůžou, jak ulehčí práci, a Mája jich dělala mnoho. Když vezmu v potaz opravdu celý rok, nemám pochyby, že jsem zvolila správně, a nominovala právě naši Máju.

Nessa Naiadés – Denní věštec má neviditelných duší požehnaně – díky za ty dary a jejich precizní práci – od Ivy, Becky, Faye, Símy až po Clapse, Nicha nebo Ayu. Slečna Nessa je však královna neviditelné práce. Někdy je ta práce opravdu až tak neviditelná, že si jsem jista, že si ji vy čtenáři snad ani nemůžete všimnout. O to víc jí tato nominace přísluší. Když se podíváte na Denního věštce, ušel od jara dlouhou cestu. A v téhle cestě ho primárně doprovázela slečna Nessa – nové pozadí, nová moderní hlavička, patička, nové logo DV (které používáme třeba u článků) a nová ikonka u článků. Jsou to drobnosti, které však ve výsledku dělají opravdu hodně a z mého úhlu pohledu povýšily časopis na vyšší úroveň. Zároveň mi vnukla nápad a dala i návod na tvorbu ikonky v liště, což bych sama v životě nezvládla. Omalovánky v Koledobraní rozhodně nebyly odněkud stažené nebo vygenerované, ale pěkně ruční práce slečny Nessie. A jak hezky vás hřeje dečka za Koledobraní z dílny Nessie? Popravdě, zásluh má za posledních pár měsíců slečna Naiadés tolik, že si jsem jista, že jsem na něco ještě rozhodně zapomněla. K tomu všemu je to navíc kouzelná čarodějka, která nikdy nešetří podporou, zajímavým nápadem a vlídným slovem. O to více si takové duše v redakci člověk cení.

Hadí král
Marguerita Laux – Zde bych chtěla nominovat naši úžasnou dušici Marguerita Laux, která krotí hrubky jak na běžícím páse a nejednou mě zachránila na poslední chvíli. Každý časopis si zaslouží jednu svou Márč.

Lví tlapou
Simelie Mallorny – Myslím si, že nikoho nepřekvapí, že jsem nominovala zrovna Simelku. Její nadání jak na tvorbu tabulek, tak grafické schopnosti nám pomohlo už mnohokrát. Akce bez její šikovných rukou by nebyly tak krásné a plné obrázků. Díky ní po grafické stránce může Tlapa šlapat jako hodinky.

Freya Reeves – Naše nadaná korektorka. Dlouhý čas byla na všechny články sama a pracovala celou dobu pilně jako včelička. Nejednou mi opravila článek hned a na požádání, jen abych ho mohla vydat co nejdřív. A taky vím, kolik úsilí ji některé články stály. Byla a pořád je oporou, kterou Tlapa potřebuje jako sůl.

Žlutý Trimeles
Nicholas McElen – Dalo by se říci, že první nominovaný je na tomto krátkém listu již stálicí – Nicholas McElen. Péče, kterou časopisu a jeho webhostingu věnuje, je obdivuhodná. V letošním roce jsme mu té práce přidali více než dosti – ať už šlo o přechod časopisu do Elementoru, nebo o vytvoření samotného prvku Trimemes.

Marylin Cuthbert – Druhá nominace právem náleží madam Marylin Cuthbert, zvané Memerylin. Právě její dlouhodobé příspěvky daly vzniknout projektům, jako je Hog v kocke nebo právě Trimemes. Kromě toho se aktivně podílí na organizaci a podpoře projektů, a především nabízí skvělé nápady a zpětnou vazbu.

ŠÉFREDAKTOR ROKU

Amanda Wright (Denní věštec, květen–prosinec 2024)
Ashley Watfar (Corvinus Declaratio, březen–prosinec 2024)
Aya Watanabe (Corvinus Declaratio, leden 2024)
Eillen McFir Elat (Sub Salix)
Faye Sages (Hadí král, do ledna 2024)
Hayley Moon (Corvinus Declaratio, únor–březen 2024)
Michelle Corbin (Hadí král, září–prosinec 2024)
Niobé Taíny (Lví tlapou, únor–prosinec 2024)
Olivia Wines (Žlutý Trimeles, celý rok)
Simelie Mallorny (Lví tlapou, do ledna 2024)
Theresa Veillin Brendi (Denní věštec, leden–duben 2024)
Vulpecula Aldrovanda Vesiculos (Hadí král, únor–srpen 2024)

Tak, a nyní už je vše v rukou početné poroty. Tímto jim přejeme mnoho objektivity, jasnou mysl a otevřená srdce, ať se jim snáz rozhoduje. Hlasovací pergameny mohou porotci očekávat v nejbližších dnech. A my se už budeme moct těšit na vyhlášení!
Slavnostní Udílení novinářských cen pro rok 2024 proběhne v úterý 11. 2. od 19 hodin ve Velké síni!

Pro Denní věštec
Charlie Ann Whitaker