Zima, jaro, léto podzim…
Den se dnem později se setká,
noc začíná vládnout.
dřevo v krbu tiše praská,
řeky začínají mrznout.
Noc panuje tři úplňky,
poté ztrácí moc,
zima tuhá, tamty řeky,
zaplavuje mrazivá noc.
Po úplňku rozbřesk chladný,
odpoledne vše napraví,
kde jsou horké dny?
Blízko, ale prvně záplavy.
Mocný živel kácí domy,
jak kopu stavebnic,
mudlové trpí velké újmy,
a nezbude jim z domu nic.
Od rána do noci,
stále větší horko je,
kdo nám může pomoci,
snad ta mocná magie.
Léto teplé, odletět pryč,
na koštěti co nejdále,
mudlové letí a neberou skoro nic,
ale hlavně sandále.
Na podzim listí spadne,
i na kouzelnické zahradě,
mudlové sbírají listí ručně,
neučili se na žádném hradě.
Všichni si užívají poslední slunce,
první větry, které nevanou prudce,
ráno i večer z jiného pohledu,
když je zima jak kostka ledu.