Známe to všichni. V neděli se objeví nová truhlička s týdenními výzvami a mezi nimi trůní obávaná specializace, nebo ještě hůře – šachy. Netrvalo dlouho a trápení šachových začátečníků bylo ukončeno rychlými tipy na šach mat o pár tazích. Jak se na Hogu hrají šachy? A můžeme vůbec mluvit o výzvě?
U Dobyté věže jsem strávila několik hodin sbíráním dat z 1034 odehraných šachových partiích z období 1. ledna až 21. září 2025 (jestli je vám podezřelé konečné datum, tak vězte, že mi to vyšlo na konec stránky). Z těchto všech partií jsem vyřadila ty, kdy protivník rezignoval okamžitě nebo během prvního tahu. Vypozorovala jsem totiž, že šlo většinou o lidi, kteří v doupěti čekali na jiného soupeře a mezitím jim výzvu přijal někdo, s kým nebyli domluvení. Partií mi zbylo 1001.
Většina těchto partií se nedostane k šachové koncovce (tedy fáze hry, kdy na šachovnici zbývá málo figur), protože je ukončena do 4 tahů. Pokud vás tedy někdo vyzve na rychlé šachy, je vysoká pravděpodobnost, že posledním zahraným tahem bude Dh5xf7+ nebo Dd1-h5+. Tato dvě zakončení dámou jsou tak populární, že dohromady tvoří více než polovinu zahraných zakončení.
Konkrétně tzv. šustr mat, ve kterém dáma končí na pozici Dh5xf7+ (alternativní notací Dxf7#) byl použit ve 48 % her a druhý nejpopulárnější mat ve třetím tahu s konečnou pozicí Dd1-h5+ (Dh5#) ve 20 % případů. Tento mat jsem poprvé a nejčastěji zpozorovala u nebelvírského ducha Martina Matýska a přezdívám mu tak Matýskův mat, ačkoliv nejčastěji ho v rámci efektivity využívají studenti Zmijozelu.
Právě ve zmijozelské koleji se objevila druhá alternativa šustr matu na 4 tahy u dvojice Lacaille vs. Limbani (aneb L2). Dáma končí v postavení Df3xf7+ (Dxf7#). Ve vzorku byl unikátní pro obě dámy a ojedinělou havraspárskou partii. Rozdílem mezi šustr maty je třetí tah bílou dámou. U nás v častější variantě táhne na h5, v L2 variantě na f3.
Specialitou jsou pak partie Sages vs. Gatito. Tyto dvě protivnice hrají šestitahovou partii končící matem Dg4-c8+ (Dc8#). Král v tomto případě nemůže uhnout do bezpečí, protože mu v tom brání ostatní figury. Tato kombinace je pro ně naprosto unikátní a nevyskytla se u nikoho jiného v celém vzorku. Schválně se na ně běžte někdy k Věži podívat.
Co u hogwartských rychloher absentuje, je mat bláznů. Nejrychlejší mat ve druhém tahu jsem zachytila ve 4 pokusech. Nikdy ale šachmat nebyl uznán, a hra tak končila rezignací protivníka nebo dohodnutou remízou.
Rychlé partie do výzvy využívají lidé bez ohledu na barvu hábitu, jak ostatně ukazují následující čísla.
Proč jsou tak populární? Nabízí se hned několik vysvětlení:
Šachová partie vyžaduje čas a koncentraci
Při šachu nejde dělat víc věcí naráz. Na partii se musíte soustředit a přemýšlet nad vašimi dalšími tahy. Zároveň vyžaduje desítky minut vašeho času.
Neznalost šachu
Upozornění, že dotyčný šachy neumí, se častokrát objevuje ve Velké síni buď jako lákadlo na snadnou výhru, nebo také varování, že se partie může protáhnout. Ačkoliv není složité se naučit základní pohyby figurami, hrát šachy s nějakou strategií už těžké je. Doporučuji předmět Kouzelnické šachy p. p. Filiuse Orionise, pokud se chcete dozvědět o šachu něco víc a procvičit se.
Výzva se uznávala pouze při ukončení šach matem
Při dlouhých partiích už leckdy obě strany ztrácejí trpělivost, obzvlášť když se motají v kruhu uhýbání se zbývajícím králem. V tomto případě byl čas vynaložený na šach mat pro mnohé téměř nekonečný. Výzva nyní již však uznává i probíhající partie bez výhry v okamžiku, kdy počet tahů přesáhne 23!
Vraťme se ale zpět k datům. Očekávatelně spolu nejčastěji hrají hráči jedné barvy, a to včetně profesorů, kteří bývají věrní své domovské koleji. Což vzhledem k rychlosti domluvy v kolejních místnostech a Diskrbech není překvapením. Máme tu ale dvě anomálie – duchové hrají hlavně s Nebelvírem a zaměstnanci s profesory.
Kliknutím sem se přenesete k interaktivní verzi grafu.
V případě duchů jsou data ovlivněna jejich nízkým počtem, nejaktivněji se U Dobyté věže vyskytuje již zmiňovaný nebelvírský duch Martin Matýsek. Mezi zaměstnanci pak pan Claps Craps a madam Mioness Naiadés sehrávají partie pravidelně s profesorkou Mayou Prinz. A vůbec nejčastější dvojicí vyskytující se v doupěti je madam Aki san Marino a Ema Talia. Pokud byste si chtěli prohlédnout vazby mezi jednotlivci, živou vizualizaci najdete zde.
Výše uvedené ale neznamená, že by se u nás hrály jen partie mezi stejnými protivníky bez koncovky. Pojďme se podívat na opačný extrém – ty nejdelší odehrané partie v daném období. Celkem je partií nad 10 tahů 223 (22 % ze všech odehraných) a z nich 175 (78 %) skončilo šach matem a zbytek rezignací či remízou. Vůbec nejdelší úspěšně odehraná partie měla tahů 86 a sehrály ji Agnes O Mary a Angélica Rodriguez.
Mezi nejdelšími partiemi ale můžete vidět vysoké zastoupení rezignací. Zde jsem vypozorovala 2 nejčastější důvody:
-
- Chyba silnějšího hráče
- Systémová chyba
Chyba silnějšího hráče nastává, kdy má těžkou převahu na šachovnici, ale nedokáže dát protivníkovu králi mat. Typicky to vypadá tak, že na šachovnici je už pouze král a zbylé figury ho ohrožují pouze nepřímo. Zároveň mu ale zabraňují se pohnout.
Jak vidíte na přiložené ukázce, poslední tah bílé dámy byl Db6-c6 (Dc6). Tím ovšem bílý nedal šach a černý už neměl jak hrát. V rámci zkoumaných partií jsem tuto chybu viděla mnohokrát. Snoubí se s pocitem, že k výhře je nutné sebrat soupeři co nejvíce figur a nezkušeností hráče. V okamžiku, kdy se dostanete do situace, kdy protivník hraje už jen králem (nebo opravdu málo figurami), je nutností, aby hráč s převahou hrál obezřetně a protivníka takto neuzamknul. Zde by mohlo pomoci tlačítko Krok zpět, které nicméně dlouho nefungovalo.
Systémové chyby jsou o to více frustrující, protože šach mat neuznávají. Jako příklad uvedu partii, kterou jsem sehrála s madam Mintakou Orionis. Ačkoliv mi madam dala právě šach mat střelcem, Doupě mě stále vybízelo k tomu, ať táhnu. Což mi ale zároveň nebylo dovoleno.
Z této chyby se ale dá vyváznout, máte-li k dispozici jinou hratelnou figuru. Jak vidíte na partii Ewenlie Lerche s Thalirou Arannis, po matu bylo nutné zahrát další tah, aby se uznal. Není to ale zdaleka ideální řešení.
Kuriózní jsou pak situace, kdy král se hry zmizí. Stalo se tak například v partii Eleanor Blackfoot s Isabell Tenebris 24. 4. 2025. Madam Blackfoot mohla ve hře vesele pokračovat i bez něj a zastavilo ji až to, že nemohla s pěšcem táhnout dále.
Zmíněné chyby dokáží úsilí vynaložené na šachovou partii dost otrávit. Faktorem je pro mnohé také to, že vám z truhly mohou padnout „jen“ 2 srpce nebo karamely. Úsilí se pak nerovná odměně. Na druhou stranu je to výzva, nikoli domácí úkol. Její plnění není povinné a měla by sloužit k tomu, aby nás přiměla k aktivitě i v těch místech hradu, kam tak často nezavítáváme.
Nyní, kdy k jejímu splnění není nutný šach mat za každou cenu, by se mohlo více odvážlivců pustit do delších partií. Držím vám palce.
Pro Denní věštec
Eilonwy Ellesméry
Pozn. Článek vznikl přepracováním a rozšířením mého NKÚ do Kouzelnických šachů. Je znatelně méně technický a populace byla navýšena o více než polovinu. Děkuji p.p. Orionisovi za zajímavý námět.