Dílko od Baldera Balduina
Vařím si v kotlíku lektvary,
co v pospolu barvami jen hrají,
míchám si míchám,
přísady čarovné přidávám.
Pod kotlíkem kahan hoří,
spolužáci jsou ze mě choří.
Nad můj kotlík se sklání lektor,
netuší co je to za výtvor.
netuší, že to bouchnout může,
že on sám vyletí z kůže.
Kdyby to tušil trošku,
neříkal by mi dobře hošku,
na marodce by teď nebyl.
Teď už si bude pozor dávat,
až budu od kotlíku chvátat.