Příběh na pokračování – část 4.
Ples už byl v plném proudu. Sál zářil barvami plesových toalet mladých slečen a
společenských obleků usměvavých studentů.
„Vypadá to, že jsme přišli o projev pana ředitele,“ přelétla očima situaci v síni Lina.
Kat si toho ani nevšimla: „Hele, tamhle je Markus!“
Obě zaměřili svůj zrak k Markusovi, který o něčem vzrušeně debatoval s panem
profesorem Rafaelusem, odborníkem na bílou magii.
„O čem si asi povídají?“ Zajímalo Kat, ale v tom si jich Markus všiml a zamířil k nim.
„Dobrý večer, dámy.Smím některou z vás požádat o tanec?“
„Lina si jistě zatančí ráda..“ Postrčila Kat Linu.
Markus jí nabídl své rámě a odkráčeli na taneční parket.
„Nevěděla jsem, že se tak dobře znáš s panem Rafaelusem..“
„Vážně?“ Markus si s úsměvem prohlížel její mírně pihatý nosíka tmavě modré oči, které
se často schovávaly za husté tmavé řasy na které jí z vlasů spadalo trochu hvězdného
prachu.
„Moc ti to dnes sluší.“ Nepřestával si ji s šibalským úsměvem prohlížet.Tančil ladně a
Lina si na chvíli představila, že taneční parket patří jen jim.
Její myšlenky najednou prořízl něčí zoufalý výkřik: „ ProMerlina pan profesor Rafaelus!“
„Co se stalo?“ Lekli se všichni. „Pomozte mi někdo, leží tam na zemi v chodbě.“
Vykřikla zadýchaná studentka vyššího ročníku.
„To je Sára..“ Markus se odtáhl od Liny a zamířil směrem k vyplašenému děvčeti.
„Co se stalo, Sáro?“ zeptal se jí netrpělivě. Nečekal na odpověď a rychlými kroky
zamířil na chodbu. Všichni ho zvědavě následovali.
Pokračování příště