Z deníku mého psa II

| Vydáno:

Spolupráce Amálka versus Merry a kluci, výtvor druhý!!!

Už je to rok a nějaký ten měsíc, co naše fenečka Merrynka porodila. Musím se s Vámi podělit o fantasticko-šokující zážitek!

Můj drahý manžel, v té době budoucí, se rozhodl, že nechá připustit naši malou fenečku. A tak se tedy stalo!
A my čekali.

Já plula na internetu a sháněla důležitý informace, ať nic neopomenu. Ta naše malinká fenečka se měla jak královna. Pánička jí kupovala samé pamlsky a dobrůtky a ta naše treperenda rostla a rostla. No né ona, ale to její bříško. Vánoce byly na cestě a nový rok za humnami. Termín měla v tomto období a tak jsme čekali.

Vánoce NIC a já byla zklamaná a pak se blížil Nový rok a my jsme museli odjet za rodiči na oslavu. Vzali jsme ji samozřejmě sebou a to nabalenou jak na hory. Já připravovala porodní věcičky a přepravku kdyby tedy náhodou. A nový rok začal a nic. A já počítala a počítala, no snad jsem se nepřepočítala.

Po novém roce, jsem se s mou maminou dohodla, že půjdeme vybírat pro mně svatební šatičky. I kouzelnice se vdávají.

No a co se nestalo. Den před návštěvou svatebního salónu asi ve 22,00hod., slyším to naše malé psí kuřátko tak divně pískat. A jé je, že by? No, tak to nehrozí, ale jelikož jsem poctivá pánička, tak jsem hlídala jestli náhodou už něco nebude. Ve 2,00hod. ji, hurááá, praskla plodová voda.
No jo no, ale do dvou hodin po prasknutí má hafík rodit a ono nic. Tak to už jsem se křížkovala.

Asi v 6,00hod. mi to nedalo a volala jsem veterináři, který mi sdělil, že když neporodí do 10,00hod. tak máme okamžitě přijet. To byla noc, vůbec jsem nespala a ta naše malinká se tak děsně trápila.

Bylo 8,00hod. já obvolala snad všechny lidi na světě a ono nic. Šla jsem tedy za sousedkou, která je kynoložka/holt to má někdo štěstí/, ať se jde na ní kouknout. Přišla k nám a tak tedy koukala. A to, co následovalo to byl šok. Nazvala mě šílencem, který je slepý.
Pod tlapičkou naší fenečky, ležela malá mini kulička/velikost dospělého křečka/. Jééé to bylo radosti!

A tak jsem poctivě zapisovala datum a čas porodu. Bylo to 6. ledna 2006, v 8,03 se nám narodil Aurynek/kluk/, v 8,50 přišel na svět Berryšek/kluk/, v té době přišla moje mamča, s kterou jsem byla domluvená na návštěvu ve svatebním salónu/málem bych zapomněla/. V 9,10 se narodil Lední medvídek dnes tedy Gas. A dost…jé dneska je tří králů, pronesla mamina. Tak to tady máme Kašpara, Melichara a Baltazara a to já už si klepala na čelo, takový jména no těpic.

Ale ta naše malá nás uvedla, co nás – mámu v omyl a porodila další mini kuličku a kruci zase kluk. Tak a do té černý hromádky se narodil Elfíček. No jediný on byl hnědý, všichni jinak černí jak uhlí. Takže by se dalo říci, že přišli Tři Králové a přinesli si sebou BONUS.

No a pak bylo hotovo! Hafánky i s jejich maminkou jsme uložily do jejich speciálního pelíšku a já jela s maminkou mrknout na ty svatební šaty. To bylo taky něco, vypadala jsem jak vybledlá myš/bodejť celou noc jsem nespala/, ale šaty jsme vybraly a já byla spokojená!

Dnes je to rok, já už jsem vdaná paní a ze štěňátek jsou velcí chlapíci.
A jak to vím? No já jsem hlava chytrá a jedno štěňátko jsem dva dny před svatbou, dala mému milému k narozeninám!!! A tak máme doma dva hafánky Merrynku maminku a Aurynka synáčka!!!

A doma je opravdu veselo 🙂

Dodatek Merry: ach zas ta ženská přehání!!!

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *