Byl to blesk z čistého nebe, nebo očekávaná událost? Pro někoho tak, pro někoho onak. Ale na věci to nic nezmění, máme nové slunce jasné, nového ředitele školy. Nestal se jím nikdo jiný než dosavadní zástupce ředitele Matthew Whitecrow.
K oficiálnímu jmenování došlo 22. března 2016 a nový ředitel hned sklízel gratulace pod oficiální vyhláškou i ve Velké síni. Dokonce přiznal, že by potřeboval větší sovinec.
Matthew Whitecrow, kdo by ho neznal? Dříve zastával post kolejního ředitele Mrzimoru, vládnul na ošetřovně jako zdatný zdravotník a poslední dobu zastupoval Ronalda Holmse Williamse. Vyzkoušel si porotcování Sedmiboje – zajisté si pamatujete, jak mu do arény spadla svačina. Pomohl postavit či zrenovovat nejedno místo na našem hradě a pyšní se řády Spiritus Magicus za zimy 2015 a 2016 a také řádem Velké Bradavice za zimu 2016. Rád nabídne pomocnou ruku, pomůže vyřešit kdejaký problém téměř na počkání a každý mi určitě potvrdí, že s ním jde nuda prostě stranou. Nesmrtelnost jeho hlášek by mohla vyprávět.
Tohle byla jen malá ochutnávka hlášek, pro pokračování zabrouzdejte perličkovými články, případně vyčkejte, až zas nějaká perla z úst nového ředitele vypadne. Ještě než vám předložím celý rozhovor, dovolte mi trochu odbočit a předložit trochu dat, abychom věděli, kdy nám kdo vládl a kdo kdy vykonával post zástupce ředitele.
Ředitelé školy:
Albus Mithrandir Dumbledore: 19. 6. 2004 – 1. 12. 2004
Erasmus Irridae: 1. 12. 2004 – 16. 2. 2005
Nimrandir Elénére: 16. 2. 2005 – 10. 8. 2014
Ronald Holms Williams: 10. 8. 2014 – 22. 3. 2016
Matthew Whitecrow: 22. 3. 2016 – x
Zástupci ředitele:
Sefrenie z Ylary: Rok 2004
Anseiola Jasmis Rawenclav: Rok 2004
Ashante Justy Forsyth: Rok 2004
1. 12. 2004 byl post zástupce ředitele oficiálně zrušen. Obnoven byl 1. 12. 2005.
Nekro the Gravedigger: 29. 4. 2005 – 31. 12. 2007
Post zrušen společně s rozpuštěním školní rady. Po jmenování rady nebyl post zástupce ředitele obnoven. K obnovení došlo až 7. 3. 2013.
Larrie Larstonová: 7. 3. 2013 – 28. 1. 2014
Ronald Holms Williams: 28. 1. 2014 – 10. 8. 2014
Matthew Whitecrow: 29. 9. 2014 – 22. 3. 2016
Teď už zpět k nynějšímu panu řediteli, Matthewu Whitecrowovi. Rovnou jsme vám ho vyzpovídali!
Denní věštec: Hned na začátek přijměte mou gratulaci, pane řediteli. – usměje se a začne zpovídat – Jak jste si jmenování do funkce ředitele školy užil? Nenechalo to na vás nějaké trvalé následky? – přejede ho pátravým pohledem –
Matthew Whitecrow: Děkuji. – taky se usměje – Mno musím říct, že i když jsem to už v podstatě tušil přicházet, stalo se to tak rychle, že jsem v první chvíli už přijímal gratulace a ještě jsem si ani nestihl přečíst ten oznam na hradní bráně. Následky jsou prozatím takové, že můj sovinec zaplavilo více sov, než kolik je tam bidýlek, takže se začal podivně nadouvat a skřípat. Ale to bylo naštěstí jen kvůli gratulacím. Teď už je zase všechno v pořádku. A asi budu muset ještě chvíli překonávat ten nezvyk, že můj kabinet je zároveň i ředitelna.
Denní věštec: Já myslím, že na tu ředitelnu si zvyknete rychle, určitě tam máte pohodlné křesílko, výborný kávovar, vlastní hodovní tabuli… a tak. – směje se – Říkáte, že to bylo rychlé… ale povězte nám, co vašemu jmenování předcházelo. Musel vás bývalý ředitel školy pan Williams dlouho přemlouvat? Nebo jste se po funkci rovnou vrhnul? A co úplatky, byly?
Matthew Whitecrow: Myslím, že stát se ředitelem školy čar a kouzel je obrovský závazek nejen vůči škole a všem jejím obyvatelům, ale i vůči sobě samému. Zprvu jsem si nebyl úplně jistý, jestli jsem připravený takovou nabídku přijmout, ale když jsem viděl, že Ronald má v mé schopnosti plnou důvěru, utvrdilo mě to v přesvědčení, že bych tu příležitost měl přijmout. Přemlouvat mě ani nemusel. Znal jsem jeho situaci a věděl jsem, že tak jako tak bude potřeba tu pozici někým obsadit. A vzhledem k tomu, že jsem měl za sebou už nějaký ten měsíc jako jeho zástupce, v podstatě jsem už tušil, do čeho se vrhám, a nemusel jsem se obávat něčeho neznámého. Úplatky zatím žádné nebyly, ale asi by se mělo vědět, že dobrým jídlem a slovem ještě nikdo nikomu neuškodil. – zasměje se –
Denní věštec: Je dobře, že jste se do toho nevrhnul bez uvážení, snad víte, do čeho jdete. – zasměje se – Říkáte, že jste praxi získal díky zastupování, což mi nahrává na další otázku. Poslední ředitel měl svého zástupce, vás. Chystáte si také někoho takového zvolit, nebo budete vládnout sám?
Matthew Whitecrow: Prozatím zástupce nepotřebuji. Pravděpodobně budu jmenovat svého dočasného zástupce v případě, že bych měl z hradu odcestovat na nějakou delší dobu. Tohle ale ukáže spíš čas. Prozatím nic takového nepředpokládám.
Denní věštec: Tak snad vám takové uvážení vydrží co nejdéle, přeci jen škola potřebuje, aby byl její ředitel duchem přítomný. – směje se – Co máte nyní v plánu? Jaká dvířka vám ředitelský post otevřel oproti postu zástupce? Povězte nám, zda je něco, na co se můžeme výhledově těšit.
Matthew Whitecrow: Abych byl upřímný, nemám teď v plánu žádné výrazné změny. Rád bych dotáhl do konce několik drobných změn, které se započaly už před mým nástupem, a bude tedy jen třeba dohlédnout na to, aby všechno dospělo do těch správných konců.
Denní věštec: – povzdechne si – Takže žádné nové budování, žádné nové věže, nové zkoušky, nová kolej… prostě jen pár drobných změn? Inu dobrá, my si počkáme, co čas a vaše ředitelování přinese. Nyní mi dovolte trochu odbočit… co vašemu zvolení říká vaše žena a dcera? Jsou nadšené? Začaly se k vám chovat podezřele mile?
Matthew Whitecrow: Dcera si prakticky v jedné sově spolu s gratulací požádala o zvýšení kapesného a žena by prý ráda rozšířila zahrádku u domu o několik vzácných exemplářů okrasných keřů a bylin. Takže z toho vyvozuji, že nadšené jsou značně. – zasměje se –
Denní věštec: Jak překvapivé! – cukají jí koutky – Takže se u vás doma bude budovat velká zahrada? Ale zpět k vaší funkci. Co nám jako nový ředitel hodláte nabídnout? Je sice hezké, že vám byl post předán, ale čím si chcete získat obyvatele hradu? Dejte prosím stranou, že mnohé jste si získal ještě předtím, než jste se stal ředitelem.
Matthew Whitecrow: Rád bych zůstal takový, jaký jsem byl doposud. Vím, že mnoha lidem to bylo sympatické, že jsem jejich přání a stížnosti řešil rychle. To bych si rád udržel, i když uznávám, že to nebude vůbec snadné, protože toho teď bude víc. Nicméně rád bych, aby každý dostal na svou sovu odpověď, a aby nikdo nemusel mít pocit, že jeho stížnosti a připomínky nejsou slyšet. Nedělám si iluze o tom, že mě všichni budou jako ředitele zbožňovat, ale pokusím se udělat všechno, co je v mých silách, pro to, abychom na hradě mohli být všichni spokojení.
Denní věštec: To zní jako hezká idea, budu držet pěsti, aby vydržela a dařilo se ji realizovat. – odmlčí se a poté zkusí zahrát na sentimentální struny pana ředitele – Již nějaký ten čas na hradě pobýváte… co patří mezi vaše nejhezčí vzpomínky či události? Je i něco, co jste se na Hogwarts naučil?
Matthew Whitecrow: Myslím, že mé nejhezčí vzpomínky jsou vždycky z Vánoc a celého toho zimního období. Když ve Velké síni skřítkové zdobí obrovský strom, když se sejdete s přáteli nad máslovým ležákem U Tří košťat a když z hradní kuchyně voní čerstvě upečené cukroví. Celá ta atmosféra Vánoc je tu vždycky kouzelná. Naučil jsem se tu jak jednat s lidmi. Naučil jsem se poznat, co je a co není potřeba brát vážně, a že respektem vůči ostatním a nasloucháním ze sebe nikdy neuděláte takového hlupáka, jako když se vznášíte na nějakém namyšleném obláčku vlastní dokonalosti. Myslím, že Hogwarts vděčím v tomto ohledu opravdu za hodně.
Denní věštec: – chápavě se usměje se – Ach ano, Vánoce jsou tu kouzelné. A vidím, že jste se tu naučil opravdu spoustu důležitých věcí, přála bych našim čtenářům, aby si z vás vzali příklad. – mrkne a pokračuje – Hradem hýbe Sedmiboj, stateční sedmibojaři jsou postaveni před draky. Sledujete toto zápolení?
Matthew Whitecrow: Nejen to! I když se mi fandit sedmibojařům naživo poštěstí spíš výjimečně, líbí se mi, s jakou odvahou a obratností řeší záludné úkoly v aréně a jak nápaditě přistupují k vypracování kreativních úkolů. A rozhodně si nenechám ujít ani možnost projít si nástrahy arény na vlastní kůži. To mi připomíná, že už za pár dní si budeme moct vyzkoušet druhý úkol! – oči mu zazáří jiskřičkami nadšení –
Denní věštec: To máte pravdu, uvidíme, s čím se museli sedmibojaři potýkat a vyzkoušíme si to. – směje se, ale pak jí ztuhne úsměv na rtech – A porota bude zase hodnotit… – chvíli se snaží myšlenku potlačit a pak se zase usměje na pana ředitele – Jste znám svým humorem, kdekdo jde do kolen, když se k něčemu jen tak vyjádříte. Tak mi řekněte, kde se to dá naučit, kde se takový dar dá získat?!
Matthew Whitecrow: Sám to nevím úplně jistě, ale kolují zvěsti, že moje matka nebyla zrovna proslulá svým kuchařským uměním, takže mě od malička krmila pořád dokola vtipnou kaší. Těžko se to ale ověřuje. Vždycky, když při některé návštěvě zavedu po večeři nit hovoru tímhle směrem, tak musí hrozně akutně vyrazit do kuchyně umývat nádobí. Prý aby zbytky kaše nezaschly na talířích. Což docela chápu.
Denní věštec: – kýve hlavou, jakože chápe – Takže všechno tajemství je ve stravě, jak jinak. A je tedy vtipná kaše vaše oblíbené jídlo, nebo máte jiné favority?
Matthew Whitecrow: Za ty roky se mi už docela přejedla. Teď si spíš pochutnám na vyváženější a pestřejší stravě. Těžko jmenovat. Jednoduše tam musí hrát barva, chuť i vůně dohromady. Pak to vždycky rád sním.
Denní věštec: Pro vás bych teda chtěla vařit, takových nároků. – kroutí hlavou – Poslední otázka bude taková… výběrová. Vyberte, co je přednější, a krátce uveďte proč.
Kráva nebo vrána?
Žena nebo dcera?
Zástupce nebo ředitel?
Muž nebo žena?
Denní věštec nebo kolejní časopisy?
Sluch nebo zrak?
Exexředitel nebo exředitel?
Matthew Whitecrow: V Indii asi kráva, ale pro mě vrána. Je to už taková zvěromážská volba . – zasměje se –
Žena, protože dcera se ještě tolik neumí vztekat, když jí nedám přednost.
Ředitel, protože ředitel a maminka mají vždycky pravdu.
Žena, protože ženy jsou bytosti, kterých si musíme vždycky vážit a předcházet si je pro všechny ty úžasné schopnosti a vlastnosti, které my muži prostě nikdy mít nebudeme.
Denní věštec, protože bych nerad, aby mi u rozhovoru otiskli ohavnou fotografii.
Sluch, protože oči mnohdy nevidí tak dobře jako srdce, a pokud lidem nasloucháte, můžete se o nich dozvědět mnohem víc, než je na první pohled vidět.
Z chronologického hlediska je přednější exředitel, protože následuje hned po řediteli. Ale pokud bych to měl vzít vážně, tak si vážím obou pro to, co na hradě dokázali a co dělali a dělají stále pro všechny, kteří tu byli, jsou a budou s námi.
Denní věštec: Výborně, pěkné a sem tam taktní odpovědi. Tak doufám, že máte s tou ženou a dcerou pravdu a dcerunka se nevybarví… – směje se – Moc děkuji za rozhovor a přeji, ať jde vše hezky od ruky! – mrkne –
Matthew Whitecrow: Já děkuji za výborný čaj a sušenky. – pro jistotu si ještě pár sušenek nacpe do kapes – A ať se vám též daří. Příjemný večer!
Tak co, myslíte si, že je hrad v dobrých rukou? Podle mého ano! Doufejme, že elán novému řediteli vydrží ještě hodně dlouho a že chuť do práce přinese brzy nějaké zajímavé ovoce.
Pro Denní věštec
Lilien Emity Meissed