Sny jsou jak přání
daleké, záhadné
končí při svítání
Nesplněné touhy
překrásné
bolestí nasáklé
Zasněná tvář
provází mě
znovu a zas
A střípky nadějě
rozplývají se na dlani
jak sněhové vločky
Uprostřed vánice
na pláni osamělá
stojím