Mlsání IV.

Dneska si pochutnáme na takové celkem podivné pochoutce, a to jsou škrkničky v čokoládě. Můžete je ochutnat při každém famfrpálovém zápase u paní Rosmerty v jejím stánku. Jak vlastně škrkničky v čokoládě vznikly? Kde vznikly? To se vše dozvíte.

Trocha historie
V Africe někde v dnešní Botswaně v pravěku měla jedna skupinka šamanů malou vesnici. Často měli problémy s škrknami, neustále je otravovaly a oni se pořádně nemohli soustředit na svou práci. Tak se jednoho dne sešli na poradě, kde museli přijít na to, jak škrkny zlikvidovat. Jednoho mladého šamana napadlo, že by mohli škrkny jíst, protože jídla taky neměli hodně, ostatní kmeny jim nechtěly nic dát, protože se jich bály. Tak si řekli, že by je mohli namáčet do čokolády. Tak si každá šamanská rodina zasadila svůj kakaovník, zrychlili jeho růst a čokolády měli až až. Uprostřed vesnice šamani vystavili sloup, na který celý nanesli nějakou lepkavou tekutinu, s největší pravděpodobností to byla míza ze stromů. Škrkny okolo létaly a přilepovaly se na sloup, šamani si jich pokaždé pár vzali a šli je namočit do čokolády.

V podobnou dobu někde v Číně měli místní kouzelníci podobný nápad. Akorát škrkničky namáčeli do rajčatového protlaku, který si sami vyráběli. Tento recept se do dnešní doby nezachoval. Škrkničky v čokoládě je v pohodě převálcovaly a na tento recept se už zapomnělo.

Zkouška horkem
Házet čokoládové sladkosti do ohně není moc dobrý nápad, je jasné, že to roztaje. Tak jsem si zašel do sauny, kde jsem pozoroval, co se děje se škrkničkou v čokoládě. Samozřejmě, že se pomalu čokoláda roztékala, ale neroztékala se tak rychle, jak jsem předpokládal. Po delší době se čokoláda roztekla úplně, ještě chvíli jsem počkal, ale škrknička se nijak nezměnila. To šlo očekávat, že čokoláda roztaje, ale myslel jsem si, že se škrkničkou se také něco stane, ale nestalo, což je jedině dobře. Takže ve vysoké teplotě se škrkničky v čokoládě určitě nemohou skladovat, to by pak dopadlo špatně. No, takže škrknička úkol splnila tak napůl. Čokoláda se roztekla, ale škrknička vydržela.

Zkouška mrazem
Tak beru svoji krysu a dávám ji do takového toho kolečka, kde si hrají křečci. Nějakými mudlovskými dráty je to připojené k té jejich mrazničce nebo jak se tomu říká. Krysa běhá v kolečku a tím pohání tu mrazničku. Schovávám škrkničku v čokoládě a chvíli nechám krysu běhat. Po necelé půlhodině vyndávám z mrazičky a zkoumám škrkničku v čokoládě. Je tvrdá jako kámen, málem jsem si na ní vylámal zuby. Házím škrkničku o zem, nemá ani škrábnutí. Tímhle způsobem se škrkničky také nemohou skladovat, vypadá to, že se skladovat budou v trochu nižší teplotě, než je obyčejná pokojová. Takže tento úkol nebyl splněn.

Rozbor
Tak u této pochoutky není třeba dělat rozbor, je to jasné. Je to škrknička politá čokoládou. Nic víc, nic míň.

Hodnocení
Já osobně takovéhle podivné pochoutky jako třeba nějaké sušené brouky nemám moc rád a ani nejsou u nás moc rozšířené, ale podle mě je jedině dobře, že se něco takového jako škrkničky v čokoládě u nás objevilo. Třeba to může zachutnat více lidem a postupně se k nám budou dovážet i další podobné sladkosti a díky tomu by se u nás objevovalo více sladkostí a čím více sladkostí, tím líp, že ano.

A teď tady mám hodnocení od obyvatel hradu. Ochutnali jste někdy škrkničky v čokoládě? A pokud ano, jak je zhodnotíte?

Hannabell Cavanaugh: To si piš, že jsem škrkničky ochutnala. Přímo jsem si na nich smlsla, přeci jen jsou to docela otravná stvoření, když se ti kvůli nim zadrhne všechno, co máš v plánu. Nesmí se od nich očekávat nic extra, ale pro milovníky křupavých dobrůtek a hlavně čokolady je to ideální a docela i zdravé mlsáníčko.

Chris Jericho: No jistě, škrkny v čokoládě, to je přeci lahůdka, a super jsou i mravenci v medu. – zasměje se –

Zuzana Malron: Popravdě jsem se dlouho odhodlávala, než jsem škrkničky zkusila. Přece jenom… škrkna, co to vlastně je? První, co se člověku vybaví, je nějaký brouk, čemuž moc nepomáhá ani tvar toho čehosi, co se v čokoládě nachází. Přiznám se, že jsem si netroufla tu věc nakousnout a podívat se. Nejprve cítíš jenom čokoládu, která je opravdu dobrá, potom… to chutná jako nějaký oříšek. Hlavní je nemyslet na to, že by ty drobné kousky mohly být nožičky, pak si pochutnáš.

Pro Denní věštec
Blake Towerell