Tento článek vznikl na základě projíždění stránek na internetu. Prosím, berte onu stránku s rezervou.
Jednou jsem narazila na stránky, které jsou založeny kouzelníky. Těžko říci, zda pocházejí z mudlovských rodin či to jsou opravdoví kouzelníci. Vezměme si ale, že svá kouzla ukazují společnosti a tudíž – podle mého názoru – to jsou „jen ti nešikovní mudlovští kouzelníci“, kteří nevědí, že magie patří mezi nás, čaroděje a hybatele magie a kouzel, a ne mezi mudly. Neříkám, že zakouzlit něco malého (třeba někomu nepatrně vyléčit beďar) je zlé, ale všeho s mírou.
Tyto stránky nám nabízejí možnost stát se kouzelníky a nakoupit si u nich různé pomůcky (tudíž Příčnou ulici neznají či nevědí, jak se na ni dostat). V onom virtuálním obchodě si můžete i vše VYZKOUŠET. To mě zarazilo a samozřejmě jsem nelenila a jala se to prozkoumávat dál. Bohužel to nejsou moc velcí magiči v tvorbě internetových stránek, protože jim někdo „ukradl“ levý panel, kde by se měly jejich produkty nacházet. Bylo to pro mě opravdu velké zklamání.
Vrátila jsem se tedy na úvodní stránku, na které se setkáme se třemi základními pravidly. Nečekejte nic zajímavého, jsou tam standardní „kecy“, jak zabránit tomu, aby ostatní nepřišli na to, jak jste to něco vykouzlili. Tento svaz dokonce vydává i svůj časopis Moderní magie, ale jak jsem zjistila, rozhodně má daleko k úrovní našeho Denního Věštce. Pochopitelně. Dále se v časopise i na stránkách dozvíme, že jsou praktikována školení v magických školách, které vrcholí různými soutěžemi v podobě festivalu. Jako pozorovatel bych se i zúčastnila, abych zjistila, co tam vlastně dělají. Hlavní úkol těchto škol je získat co nejvíce peněz a prodat co nejvíce svých produktů (takže zase získat co nejvíce peněz).
Na stránce se dozvíme, jak se stát kouzelníkem. Kromě toho, že musíme pilně cvičit kouzla, musíme zaplatit pět set korun českých. Hlavně po tom, lidi, neskákejte! Naše škola nabízí vše, co potřebujeme k tomu stát se čaroději! A bezplatně!