Autor: Marguerita Laux (S)

Jak jste si mohli přečíst v článku „ Silácký ring – zkáza kouzlení, ušlechtilá zábava, nebo jen nevinné pošťuchování?
(26.04.2010)
“, tak vyšší ročníky se pouštějí do bitky „kdo víc vydrží“ s těmi méně zkušenými (rozumějte mladšími). Ale na druhou stranu – kde jinde se mají naučit vzdorovat někomu, kdo již kouzla studuje nějakou dobu? Je pravda, že jsou používána nejen kouzla, ale i fyzické násilí, ale život není růžový; často je po Salazarovsku.

Je to tak. Na hradě se již nějakou dobu vyskytuje kanibalismus.

Dnes jsem si naordinovala učící den, což znamená, že především bloudím po hradě a hledám, co by se dalo zdrbnout, zničit, nebo popsat nějakými velmi inteligentními nápisy. Nikde nic, všichni jsou na sebe hodní, všechno je dokonalé, no, a pro zmijozelského studenta tudíž naprosto nezajímavé.

Jako správný student jsem se vydala pogratulovat naší nové profesorce na škole – profesorce Petule Laskavé.

---

Jak jsem soubojovala s Trumtorádem Nezmarem.

Myšlení mudlů nás často neustále překvapuje. Třeba pojetí Vánoc v podání Ježíška a Santy Clause. Ale za ta léta ve světě mudlů jsem si na jejich obyčeje jakžtakž zvykla, a dokonce jsem na Ježíška věřila i poměrně dlouho, ač jsem kouzelník. Rodiče mi sice o Víle Fleuntýnce pověděli, ale nikde nebyla tolik propagovaná jako právě Ježíšek, a tak se stal mým vánočním favoritem. Čas plynul, Ježíšek k nám chodil každý rok, až jsem zjistila, že Ježíšků je víc než je zdrávo a že i můj táta je Ježíškem. Něco tu nesedělo a mně bylo vysvětleno, že jsem již dost stará na to, abych pochopila, že rodiče kupují dárky sami. Achjo.

Věnováno Elerin, bibi a Amandě.

Jsem stálý zákazník na Příčné ulici, projdu pěkně všechny obchody, mrknu kolik jakého kusu oblečení kde je, či zda někdo něco prodal k Vetešníkovi. Tam teda koukám vyloženě po žabkách, protože se málokdy stane, že mi nějaká padne – ať už za domácí úkol, či v Ďáblově Jámě.

Každý student jednou dojde do chvíle, kdy uvažuje, co bude v budoucnu dělat. Jak jsou na tom studenti, kteří vyšli ze zmijozelské koleje?

Dnes je opět ošklivo a já přemýšlím, proč s tím nic na ministerstvu neudělají. Od čeho jsme kouzelníci? Jen sedíme kdesi v pokojích a vůbec nepoužíváme kouzla společnosti prospěšná.

Vítejte v článku o Chytrákovi:)

Tento článek vznikl na základě projíždění stránek na internetu. Prosím, berte onu stránku s rezervou.

Jako každý puberťák přemýšlím, čím jednou budu. Hlavní je, aby to hodně vynášelo a málo se pracovalo. Sem tam se podívám, co se kde nabízí, co dělají moji spolužáci a kolik jim to vynáší (neb hodně mých bývalých či nynějších spolužáků má trvalou práci) a jestli se mají lépe než já. No, většinou se ten, kdo vydělává, lépe má. Někdo nedokončí střední, a tak má přísun peněz mnohem dříve, a tudíž si připadá narozdíl od ostatních studujících zazobaně. To samozřejmě platí teď. Jenže později ostatní dostudují a všechno se obrací. Přesto mi vrtá hlavou, kdo se má lépe – ti, co pracují dříve či ti, co začnou později a „dostudovaně“?

Vždycky mě zajímalo, co si kdo o čem myslí. A tak jsem se zeptala:).