1. Za dobu, co jste na našem hradě strávil, jste zastával hned několik velmi významných postů. Který byl pro vás osobně ten „nej“ – nejvýznamnější, nejzajímavější, nejpoučnější? – usměje se a za pochodu vedle pana profesora si začíná psát poznámky –
Filius Orionis: Těžko říct, jak moc je to ovlivněné efektem „starých dobrých časů“, ale vyberu funkci primuse.
Nejvýznamnější proto, že roky ve funkci jistě přispěly tomu, jak moc se mi škola „zažrala pod kůži“ – a že to drží dosud! – směje se –
Nejzajímavější proto, že jsem si toho mohl spoustu dělat podle svého. V Nebelvíru tehdy nebylo mnoho tradic, na nichž by se dalo stavět, byl to spíš trochu chaos. A ten mě baví krotit.
A nejpoučnější proto… Že jsem poprvé přičichl k tomu, jak různorodá sbírka povah a charakterů nám chodí po hradě. Post je hodně o komunikaci snad všemi možnými směry a v tomto ohledu mě naučil opravdu mnohé.
2. Kdo je pro vás osobně nejvýznamnější postavou Hogwarts?
Filius Orionis: I když pominu hradní zakladatele a čarostavitele (což bych neměl, protože bez nich by hrad nestál), stejně nedokážu vybrat jednu… Váhám mezi Angelou Grey-Slytherin a Cerridwen Lowrou Antares. Obě v mých očích posunuly hranice toho, co bývalo považováno za představitelné, byť každá v jiných oblastech.
3. Jako knihomolská Oliva si nemohu odpustit otázku, co je vaše nejoblíbenější kniha?
Filius Orionis: Bezpochyby Latinský slovník. Báječně se hodí na dovolenou i na čtení před spaním! K dostání v Krucáncích a Kaňourech i ve školní knihovně! – směje se –
4. – musí se zasmát, ale rychle pokračuje v otázkách – Za vaše profesorování jste si taky vyzkoušel učení nejrůznějších předmětů. Který byl pro vás tím nejoblíbenějším?
Filius Orionis: Teda, takové složité otázky! – uleví si se smíchem – Speciální vztah mám samozřejmě k Latině, to je moje srdcová záležitost.
Hrozně jsem si ale užil i učení Historie Hogwarts a Prefektování a primusování – tam jsme myslím ty „hranice představitelného“, o kterých jsem mluvil před chvílí, zase posouvali já s Betelgeuse. Minimálně co do délky výkladů v té době. – směje se –
A nerad bych zapomněl na Kouzelnické šachy vzniklé relativně nedávno, to pro mě byla taková oddechovka… A upřímně doufám, že i pro studenty.
5. Jaké vlastností si na ostatních nejvíce vážíte?
Filius Orionis: Přímosti a otevřenosti.
6. A co něco úplně jednoduchého – vaše nejoblíbenější jídlo?
Filius Orionis: Čokoládové žabky, to dá rozum!
7. Nemůžeme opomenout fakt, že jste se velmi aktivně zapojoval v Denním věštci. Tedy, tentokráte by mě zajímal článek v Denním věštci, na který jste nejvíce hrdý?
Filius Orionis: Popravdě, já jsem hrdý spíš na jejich kvantitu než na kvalitu… Ale, hm, mám-li vybrat… – probírá se archivem a podá slečně jeden z článků –
`– začte se do článku – Úžasné! – vydechne –
8. Ale ještě na chvíli zpět k otázkám. – pokračuje a přitom si píše poznámku: Přečíst bezdpodmínečně všechny články pana Filiuse! – Je nějaká vlastnost, kterou na sobě nemáte rád?
Filius Orionis: Učím se mít se rád i se všemi svými nešvary. Ale nevadilo by mi, kdybych byl občas o trochu méně líný… A nebo kdybych aspoň neměl tak vysoké nároky. – směje se –
9. To je opravdu složitá kombinace, ač musím přiznat, že vzhledem ke všem vašim aktivitám mi k vám lenost zrovna dvakrát nepasuje. – usměje se – Teď otázka trochu osobnější – co váš největší strach?
Filius Orionis: Nejvíc se bojím toho, že zklamu. Jednak své okolí, ale hlavně sám sebe.
10. Bez čeho pan Filius nedovede žít?
Filius Orionis: Bez přemýšlení o tom, proč věci fungují tak, jak fungují. A o tom, co by se muselo stát, aby fungovaly lépe.
11. Pokud se nepletu, složil jste celkem 16 zkoušek NKÚ – která pro vás bylo nejtěžší?
Filius Orionis: Hm, NKÚ? Ty jsem skládal v roce 2008, jistě si nepamatuji na všechna, tak mě berte s rezervou… Ale určitě můžu zmínit to z Literárního semináře – poezie. Zapsal jsem si ho coby něco lehčího – tehdy se tam psaly závěrečné práce na dva řádky… A vyklubalo se z něj veršované drama… – při vzpomínání lehce pobledne –
12. Co byste na Hogwarts ještě rád dokázal nebo změnil?
Filius Orionis: Potřeba něco (si) tu dokazovat mě už vesměs opustila. A na to, abych byl aktivním strůjcem změn, už asi zase nemám dost energie ani odhodlání.
13. A úplně nakonec něco pěkného – vaše nejkrásnější Hog-vzpomínka?
Filius Orionis: Nevím, jestli je nejkrásnější, ale pobaví mě vždycky, když si na ni vzpomenu. Bylo to hned zkraje mého prvního ročníku: skupinka mých spolužáků hrála – snad U Tří košťat, nebo spíš na Ošetřovně – tehdy populární flašku. A vzpomínám si, že Margaret Rose Pigeon tehdy dala Betelgeuse úkol, aby tehdejší čarokreslířce Charlottě van Child sdělila, že je „tak krásná, až se z toho počůrala“, a poprosit ji, aby to po ní šla z podlahy vylízat. Uf. – směje se tak nahlas, až se za to trochu stydí – No a Bete to samozřejmě udělala. – nepřestává se smát a kroutí hlavou –
– musí se také zasmát –
Pane Filiusi, moc děkuji za váš čas a přeji vám spousty krásných chvilek strávených s latinou nebo přemýšlením nad tím, jak věci fungují nebo tak, jak si zrovna budete přát. Ať se vám daří!
Filius Orionis: Děkuji za rozhovor.
Milí čtenáři, šťastná 13 je dovršena a srpnový rozhovor nám víc neodhalí. Doufám, že jste si čtení užili a odkryli jste se mnou alespoň nějaká tajemství váženého pana Filiuse. A koho vyzpovídám příště? To vám samozřejmě neprozradím, ale slibuji, že opět je na co se těšit!
Pro Denní věštec
Olivie Henrieta Větroplachá
Dalo by se někde dohledat i to veršované drama? Klobouk dolů, pane profesore. 🙂 Škoda, že NKÚ nejsou zpřístupněny jako třeba OVCE.
Moc povedený rozhovor, líbí se mi! +mrkne na Olivku+
Děkujeme +mrkne taky+
Jak jako nejoblíbenější jídlo čokoládové žabky? Nemůže mít rád třeba čokoládové delfínky, trolly nebo škrkny?! Chudáci obojživelníci! Asi budu kolegovi přát, aby ho žáby chodily strašit!