Zevrubné zkoumání zakleté zprávy

Záhadný pergamen visící u hlavní brány alespoň mě nenechává v klidu spát, a proto jsem se rozhodl zjistit o něm co největší možné množství informací. Nejprve jsem se pokoušel pátrat na vlastní pěst, nicméně po chvíli mě napadla i jiná myšlenka… Dá se říci, že mě na ni přivedl kolega Nekro the Gravedigger, když po prohlédnutí onoho vzkazu uspokojeně konstatoval, že „na něm není nic mudlovského“.
Došel jsem k závěru, že nejjistější bude dát hlavy dohromady s dalšími profesory… A výsledky jejich bádání v oborech, na něž jsou specializovaní, vám tu nyní předkládám.

Nejprve si však ujasněme, o čem je vůbec řeč. Jedná se o tento vzkaz, který se v odpoledních hodinách v úterý 20. října roku 2009 objevil na nástěnce u hlavní brány Bradavického hradu.

Experimentálně bylo zjištěno, že je k nástěnce připevněn kouzlem trvalého přilnutí, tudíž nejde žádnými jednoduchými způsoby odstranit. Avšak i přesto, že je takto manipulace s ním omezena, je možné o něm konstatovat pár základních faktů.

Tak tedy, jedná se o pergamen standardní velikosti (46,4 x 60 centumetrů) volně prodejný v Papírnictví na Příčné ulici za cenu patnácti svrčků (ačkoli madam Grey níže tvrdí něco jiného, nicméně… Nechme jí její názor; ona sama pravděpodobně navštěvuje Papírnictví na Obrtlé, kde evidentně disponují jiným sortimentem). Nahoře a dole je pergamen navinut na dvě dubová dřívka standardní tvrdosti, která slouží ke snadnějšímu čtení. Samotný text má délku 0,2 palce a je napsán pravděpodobně husím brkem střední velikosti zakoupeným rovněž v Papírnictví na Příčné ulici.

Jako profesor Kouzelnických počtů mohu dále konstatovat, že tento pergamen je tvořen s ohledem na matematické zákonitosti. Například je s podivem, že jeho plocha zabírá ve skutečnosti rovných 278 400 centimetrů čtverečních, což je, jak jistě všichni víte, velice významná konstanta.
Zpráva na pergamenu je tvořena – podržte se prosím – 77 znaky (magii tohoto čísla myslím netřeba zdůrazňovat), které jsou rozmístěny celkem do čtyřech řádků v poměru 20:18:19:20. Pokud bychom nechali písmena písmeny a zaměřili-li bychom se na jednotlivá slova, dopočítali bychom se k 17 slovům celkem (ta magická sedmička je zkrátka obsažena všude), jejichž rozmístění do řádků vyjadřuje poměr 3:6:5:3 (povšimněte si prosím poměrně nelogické analogie v porovnání s poměrem písmenným).
A na závěr perla: Složitými počtářskými kouzly se mi podařilo zjistit, že pokud zderivuji jakoukoli výše uvedenou konstantu (ať již se jedná o 278 400, 77, či 17), dostanu výsledek 0.
Je tedy myslím evidentní, že psaní tohoto vzkazu je velice přesně propočítané, což svědčí o tom, že člověk, který jej tvořil, přesně věděl, co dělá.

Na danou problematiku jsem však nahlížel i z pozice profesora Kouzelnických svátků. Jediná možná spojitost, která mě však napadla, je předběžné upozornění na oslavu listopadových událostí (vzkaz se totiž objevil přesně měsíc a tři dny před památným Dnem zoufalství). Jistá symbolika by se najít dala – doba zla – doba zoufalství; temnota k nám doletí – až se dočkáme temných dní (dní smutku)… Nicméně jak všichni víme, listopadové události nejsou poznamenány, pokud to můžeme spolehlivě tvrdit, žádným prokletím; ba naopak – jejich závěrečná fáze (Ohnivý den) je chápán jako symbol obrody a znovuzrození.
Jak byl již řečeno v předchozím článku, existují i názory, podle nichž se jedná o originální upozornění na svátek Všech svatých, nicméně z hlediska lidského musím konstatovat, že mi přijde velice nepravděpodobné, že by kdokoli z vedení školy tropil zlomyslné žerty tak neobvyklým způsobem….

Z hlediska barvokouzelní je možno konstatovat, že text je napsán brkem a inkoustem, nikoli pomocí formule *Scriptum*. Použití fixačního kouzla nepotvrzeno.

Z pohledu iluzionisty vidíme, že pergamen s největší pravděpodobností nedisponuje žádnými skrytými kapsami, a proto není pro předvádění triků o nic vhodnější než jakýkoli jiný svitek.

Společně s kolegyní Betelgeuse jsme se zamýšleli nad pergamenem z pohledu primusů a prefektů, přičemž jsme došli k závěru, že školní řád použití kouzla trvalého přilnutí a vůbec ani vyvěšování pergamenů nijak neřeší, a proto pravděpodobně není nikdo oprávněn vykopnout tento předmět do jezera.

Tímto však jsem vyčerpal veškerou svou vlastní odbornost a musel se obrátit na své kolegy. Jako první se mi vrátila sova s odpovědí od profesorky Betelgeuse Orionis.

Profesorka Evangeline Joyce Wynne se na vše podívala z jiného úhlu pohledu:

Rovněž profesorka Alisma Bailly Fisto (Artušovské legendy) byla tak laskavá a podělila se s námi o odborný pohled na věc:

Stejně tak se důkladně rozepsala profesorka Anseiola Renine Rawenclav (Literární seminář, Literární seminář – poezie, Mudlovská antropologie a Tajemství cizích řečí).

Podařilo se mi získat i pohled profesorky Fortunace – děkuji. Paní Letitia te Tiba nám napsala toto:

Svou „troškou“ do mlýna na závěr přispěla i madam Angela Grey Slytherin. Záludně mi však poslala odpověď (na pergamenu sympatické barvy) celou v japonštině. K jejímu velkému zklamání však musím konstatovat, že za použití náročných překladových kouzel se mi podařilo její text převést do latinky (ona kouzla měla na svědomí poněkud potrhané kraje pergamenu, stejně tak jako poněkud strojové písmo; děkuji za pochopení):

Závěrem bych ještě jednou rád poděkoval všem svým kolegům; nepochybuji o tom, že po přečtení tohoto článku si každý udělá poměrně jasný obrázek o tom, co je onen pergamen vůbec zač a kdo je jeho autorem.

Pro Denní věštec
Filius Orionis