Kolejní časopisy jsou nedílnou součástí hradního života. Nebyly by však, kdyby se o ně nestarali ti nejpověřenější, co jim obětovali víc než jednu noc před uzávěrkou daného čísla –šéfredaktoři. V dnešním článku se podíváme na ty, kteří měli tu čest vést havraspárský časopis, který nese vznešený název Corvinus Declaratio. A že jich nebylo málo a otisk v něm nese každý, kdo do šéfredaktorské židle usedl!
Corvinus Declaratio je nesmírně úspěšný časopis, což dokazuje i to, že se mu během tří let fungování udílení novinářských cen podařilo obsadit tři nejlepší příčky. Za rok 2015 obsadil 2. místo po Denním věštci, o rok později v kategorii časopis roku vyhrál 1. místo a při posledním udílení v roce 2017 se umístil na 3. místě po Denním věštci na prvním a Hadím králi na druhém místě. Je jediným kolejním časopisem, který se objevil na prvních třech místech ve všech třech proběhlých udíleních, což značí udržování vysoce kvalitních standardů.
Havraspárský kolejní časopis je obdivovaný především pro jeho vzhled, který před mnoha lety tvořil John Werewolf, dlouholetý kolejní ředitel Havraspáru a zástupce první šéfredaktorky, která však není oficiálně zanesena do záznamů. Byla jí Sarah Clarissa Cordis, která s publikováním začala v roce 2005, přesto však mluvíme o starém Corvinovi – noviny, které známe dnes, byly do provozu uvedeny v roce 2010. Sarah i John byli zároveň členy úzkého vedení Havraspáru – Sarah zastávala post primuse, John byl v prvním školním roce nakrátko prefektem. Zajímavé je, že už v této době byl Corvinus Corvinem, stejný název zůstal už jen Hadímu králi – mrzimorský kolejní časopis se jmenoval Ve znaku jezevce a nebelvírský Lví srdce.
V roce Léto 2006 přebírá vedení koleje po Aramorovi von Alecat nová tvář – Tatokalan Watanka, která na post primuse jmenuje Ewelinu Budget. Nejspíš šlo o tradici, neboť nová primuska, stejně jako Sarah, přebrala také péči o havraspárský kolejní časopis. V historii Havraspáru však toto není nijak výjimečné. V témže roce se do havraspárského šéfredaktorského křesla usazuje ještě Lucass One, o něm toho však příliš k nalezení není, za což může i fakt, že s rokem Zima 2007 žezlo přebírá Justýna Anna Loukoská, zatímco primuse začíná zastávat významná bibi střeštěnka pod vedením nové kolejní ředitelky Judith Eleanor Pixie. Přesto Justýna zastávala funkci prefektky, a tak ani ona nevybočovala z řady.
Léto 2007 vítá do svých řad Eimer Watton, dívku, která je oficiálně prvním šéfredaktorem, který Corvinus vedl déle než jeden rok – měla tu čest být v čele časopisu jak pod Judith Eleanor Pixie, tak Carwin Malin Velien, a své žezlo předala dále po čtyřech letech, kdy na kolej dohlížel John Werewolf. Eimer byla první, která nezastávala žádnou jinou funkci ve vedení a věnovala se čistě jen Corvinovi, což je dnes na hradě už téměř tradicí, aby měly časopisy prostor k co největšímu rozkvětu. Možná i proto se v roce 2008 dozvídáme o změně vzhledu havraspárského plátku, pod Eimer a její zástupkyní Alismou Bailly Fisto vzniká také Sedmibojařský zpravodaj vedený Larrie Larstonovou, který byl pro Corvinus tradiční a byl veden až do předposledního Sedmiboje poctivě. Sedmiboj 2018 byl po dlouhých letech první, který z tradice vybočil, a jeho mapování si na starost vzal snad poprvé Denní věštec. V roce 2008 už všechny kolejní časopisy nesou jména, která si ponechaly až do dnešních dní.
Léto 2009 přivítá ve funkci Eri Liadin, Zima 2010 zase Theresu Leagwitovou. Zásadní je však Léto 2010, kdy do funkce usedá Larrie Larstonová, žena, která pro Corvinus odvedla nejvíce práce a která je s ním dodnes spjata velmi úzce. Larrie v prvé řadě po celou dobu svého šéfredaktorování zároveň působí v nejužším vedení koleje – v prvním roce je prefektkou, na následující tři roky si připíná zlatý odznak. To jí však nebrání pomoci Corvinovi k jeho největšímu rozkvětu; v roce 2010 přichází nový vzhled, který se zachoval až do dnešních dní. V něm je uvedeno do provozu hned několik nových sekcí, které dnes již považujeme za samozřejmé – zavedení pravidelných úvodníků, archiv, nová podoba Sedmibojařského zpravodaje, brzy přibudá také Módní patrola, která funguje dodnes. Je znát, že dvojice Larrie–John na Corvinovi odvedla obrovské množství práce, které budoucím šéfredaktorům usnadnilo nakládání s časopisem, který prošel rukama spousty lidí.
Po Larrie přebírá vedení v Létě 2012 Lilien Emity Meissed, která si zároveň nechává i svou funkci famfrpálového kapitána, kde vstupuje do čtvrté sezóny s céčkem na hrudi. Kapitána však v následujícím roce odevzdává a zůstává jí dohled nad novinářskými havrany, a to stejně dlouho jako Eimer a Larrie – po čtyři roky, které kolej absolvovala s novým kolejním ředitelem, Midarem Kilahimem. Poté do čela Havraspáru nastupuje Larrie Larstonová, v Létě 2014 se šéfredaktorování nad Corvinem ujímá Dunstan Merryweather, a i ten si střihne další čtyři roky na křesle, které by mu leckerý novinář na hradě mohl závidět. Dunstan během svého šéfredaktorského období nevykonával žádnou jinou funkci. V roce Léto 2016, poslední rok pod Larrie, se Corvina ujímá Any Dawson.
Do roka Zima 2017 pak přichází na post kolejního ředitele Lilien Emity Meissed a v celém vedení dochází k jediné další změně; post šéfredaktora přebírá James Watfar, který je současně také pokladníkem, ovšem jen po první rok. Také James dnes už patří k těm, kteří nad Corvinem bděli po čtyři školní roky, byť nebyly tak hýřící jako ty pod Eimer, Larrie nebo Lilien. Naopak se zdá, že Corvinus se se snižujícím množstvím čísel uložil k zimnímu spánku a čeká na probuzení. Na jeho obranu to však v posledních letech potkalo více či méně všechny kolejní časopisy.
S tím však může něco udělat poslední jmenovaná šéfredaktorka Corvina, která do své funkce nastupuje v roce Zima 2019. Je jí Olivie Henrieta Větroplachá – dívka, která již ve svém prvním roce na hradě získala při Udílení novinářských cen vzácnou sošku a označení Novinářský debut roku 2017. Ačkoliv je Olivie známá především díky působení v Denním věštci, pro Corvinus je téměř nepopsaným listem pergamenu – a my jí z naší redakce ze srdce přejeme, aby Corvinovi vrátila někdejší lesk.
Zdá se, že pro Havraspár je magické číslo 4 – toť maximální počet let pro šéfredaktorské setrvání ve funkci. Dosáhlo jej hned pět lidí: Eimer Watton, Larrie Larstonová, Lilien Emity Meissed, Dunstan Merryweather a James Watfar. Ti všichni pro Corvinus odvedli neuvěřitelné množství práce a zaslouží si spoustu vděku za kvalitní působení a archivování hradních dějin, také však za bavení hradní populace. Čí další jméno se vedle těchto pěti velikánů jednou objeví, o tom zatím můžeme jen diskutovat. Nejdříve se to můžeme dozvědět až za další čtyři roky…
Pro Denní věštec
Narcisse Cinerea