Včerejší ráno jsem přišla od Velké síně tak jako vždycky. Pak už ale nic „tak jako vždycky“ nebylo.
Ve Velké síni byl totiž umístěn veliký obraz. Na něm byly umně zachyceny slunečnice ve váze. Krátce jsem se na dílo podívala a uvědomila si, že se dnes slaví Mezinárodní den obrazů, který připomíná hrdinskou výpravu bradavického osazenstva do nitra obrazu, který se před pár lety na hradě objevil.
Obraz jsem si prohlížela, když tu náhle se ve Velké síni vynořily další a další obrazy a začaly si mezi sebou povídat. Bylo jich přes třicet a po celý den mlely pořád to samé dokola, takže profesoři a studenti byli nuceni pro dnešní den hromadně „emigrovat“ se svými hovory na Ošetřovnu. Naštěstí na Ošetřovně neleží toho času žádný pacient, takže dnešní výjimečné klábosení v těchto místech klidu nikomu nevadí a nikoho neruší.
A co si povídaly obrazy? To si můžete přečíst dále. Jejich hovor se mi podařilo zachytit i pro budoucí generace.
Doufám, že si obrazy svůj mezinárodní den patřičně užily a že v následujících dnech už budou opět potichounku jako pěny a člověk se bude moci tiše kochat jejich krásou.