Zubařské šílenství ve Velké síni!

Dne 16. července proběhlo dvacet minut před půlnocí ve Velké síni drama. Panikařící studenti! Zvuk zubařské vrtačky! A všude zmatek!


Slečna Oresta Vianeuva a slečna Kate Resea. Jedna z Mrzimoru a druhá z Nebelvíru. A obě se podílely na masakrování zubů nevinných nováčků. Co hůř – ony tento Hogwartský masakr ve Velké síni zosnovaly!

Začalo to celkem nevinně. Konverzace se stáčela líně kolem počasí, jak už to v těchto vedrech bývá. Náhle se tam objevily již zmíněné slečny, přičemž slečna Oresta měla v ruce kufřík. Následně začala vyčítat slečně Kate něco o nedostatku nováčků. Slečna Kate však bystře zpozorovala dvě nováčky, znuděně se opírající o svůj loket.

„Však je tady Nicol a Scallion,“ zaslechla jsem slova Kate a následné pokyny Oresty, která nás směrovala do křesla. Ale ne jen tak ledajakého křesla – do zubařského. Najednou se kolem mých ramen ovinuly dvě paže a odnesly mě na zubařské křeslo, kde se mě snažily připoutat. Podotýkám, že jsem byla zcela při smyslech a mohu tedy prásknout, že tyto zlé a zákeřné paže patřily slečně Kate.

V tu chvíli mě popadl amok. Ječela jsem, pištěla jsem a hlavně jsem se dožadovala pomoci. Pomoc nakonec přišla. A kdože byla ta hrdinná síla? Barush Talandie! Jí bychom měli složit alespoň oslavnou píseň!

Barush už měla ve svém ochranitelském batůžku Scallion a o mě se rvala jako lev… tedy… asi bych měla změnit zvíře, tedy, rvala se o mě jako havran! Když mě po zoufalém boji vytrhla ze spárů křesla a nacpala mě do svého batůžku, myslely jsme si, že je po všem. Jak moc jsme se mýlily.

Tyto dvě trapičky si našli jinou oběť. Nebyl jim nikdo jiný než další nováček Hiroshi Kenshin. Na naše zběsilé pokřiky se hájily tím, že dělají jen obyčejnou zubařskou prohlídku, ačkoliv to spíš připomínalo děsivé mučení. Hiroshiho zub byl nakonec uvrtán, vyvrtán, zneškodněn! To však Orestu, Kate a ani jednu privilegovanou nováčku neodradilo a našly si další oběť – Bree Tanner. Ta se bránila, jak to jen šlo, dokonce pokousala jednu z hlavních aktérek. Ani batůžek však nedokáže vše a Bree nám byla vytržena a vsazena do křesla. I přes všechny snahy, všechny urážky a nadávky směřované k hlavním aktérkám, Bree v křesle zůstala.

Ačkoliv trapičky dávaly imunitu těm nováčkům, kteří prohlásili za svoji vysněnou kolej Mrzimor, nebylo to nic platné, když se na scénu přihnala Marguerita Laux, která na námitky, že chce Bree do Mrzimoru, odpovídala pouze s vrtačkou v ruce a s tichým přáním v očích, jež jednoznačně hovořilo o vytetování znamení zla na čelo. Nakonec byl Bree vyvrtán zub, zaplombován. Bree však protestně na plombu přilepila lízátko a za tento druh odporu ji vzdejme hold.

Do Velké síně se připletl i profesor McBrave, který se po úvodním útěku před zubařskou vrtačkou vrátil zpět, zasedl dobrovolně do křesla, kde zaslechl verdikt – dva kazy! Pan McBrave si do křesla už jistě brzy nesedne, neboť mu byl vyvrtán úplně jiný zub než zkažený. Z Velké síně jsem prchala za skřeků zmíněného profesora, který se dožadoval odškodnění a vyhrožoval právníkem.

Vím, že zubařské vyšetření bylo nabízeno i starším, již zbarveným studentům, a jak jste si mohli přečíst, i profesorstvu. Proč jsou však nováčci na křeslo umístěni i proti své vůli? Je to snad zoufalá snaha zachovat nováčkům zdravý chrup? Či je to zvrácená choutka zmíněných slečen s vrtačkou, které v podvědomí vlastně nenávidí béžovou barvu a v pokusech na nováčcích se vyžívají? Odpověď nechám na vás.