V dnešním čísle vám DV přináší exkluzivní rozhovor se slečnou Ivou WildDragon!
Slečna WildDragon působí na škole už od roku 2006 a po studentských letech strávených ve žluté se v letošním roce dočkala zfialovění. S oblíbenou zaměstnankyní jsme usedly ke stolku U Tří košťat.
Pokračujte dále a přečtěte si, co ještě nevíte!
Queya Aislinn AnMhoráiv: Začněme u toho, co vlastně děláte. Ve škole se nyní potlouká mnoho
nováčků, kteří vás ještě neznají a slovo „Zaměstnanec“ jim mnoho nenapoví…
Iva WildDragon: Ač neoficiálně, pracuji jakožto dračí chůva. Draci žijící v okolí školy si nechávají hlídat své potomstvo, aby se mohli věnovat důležitým činnostem, například vypalování rybníků…
QAA: A v čem obvykle spočívá starost o dračí mláďata – myslím tím, co konkrétně s nimi děláváte,
když je hlídáte?
IWD: Především se je snažím držet všechna pohromadě, to byste nevěřila, stačí se na vteřinku otočit a dráčata se rozletí do všech stran. Hráváme nejrůznější hry, sportujeme, zpíváme, také se jim starám o jídlo a po obědě je uspávám, prostě taková normální školka 🙂
QAA: Páni! Vypadá to jako pěkně náročná činnost! Co vám pomáhá to všechno zvládnout?
IWD: To, že mě to baví 🙂 Stačí si jen odmyslet tíhu zodpovědnosti a myšlenek „co když se někomu něco stane“ a je to. S dráčaty neustále blbneme, tak dobře jsem se snad nebavila ani v době, kdy jsem sama byla v jejich věku 🙂
– Rosmerta přinese pro slečnu sklenku Ohnivce –
QAA: Máte pravdu, nejdůležitější je, aby vás práce těšila. Neuvažujete někdy, že byste své poznatky
o dracích předávala studentům ve formě nějakého předmětu? Přeci jenom, světle fialová je teď v módě.
IWD: Už mě to napadlo, ne tedy kvůli módě, na tu moc nehraju, ale přeci jen, stálé zaměstnání
by nebylo špatné, navíc, kdybych měla jeden předmět, jistě bych zvládala i práci chůvy.
QAA: Takže se studenti mohou těšit na případný nový dračí předmět?
IWD: Těšit se mohou, kdy však skutečně přijde, to nevím ani já 🙂
QAA: Výborně. Dost už ale o práci a škole. Co váš soukromý život? Máte na něco takového vůbec při
práci čas? – pomrkává –
IWD: Soukromý život, no… mám dvě děti, jen vám neprozradím s kým, by z toho byl skandál! –
zasměje se –
QAA: Vážně? Povězte nám něco víc o dětech a jejich otci, naše čtenáře to jistě velice zajímá!
IWD: Obě mé děti studují v modré koleji, jejich otec je profesor a to je vše, co ze mne vytáhnete,
slečno!
QAA: Zajímavé – pokud se nemýlím, tak vy sama pocházíte ze žluté koleje, že? Znamená to tedy, že
jejich otec je z modré koleje, nebo obě vaše děti zamířily jinam než rodiče?
IWD: Holt děti jsou zřejmě chytřejší nežli rodiče… – směje se –
QAA: Dobrá, dobrá, už tedy nebudu dále vyzvídat. Raději seznámíme čtenáře s nějakými vašimi
zálibami. Čím se zabýváte ve volném čase?
IWD: Dříve jsem za soumraku sedávala na větvi hodně starého stromu a brnkala na kytaru, jindy
poletovala nad neobydlenými pozemky školy. Od té doby, co většinu času trávím venku s dráčaty, si ráda posedím u krbu ve Velké síni.
QAA: A co vaše záliba ve skřítcích?
IWD: Heh… skřítci jsou dobří…
QAA: Máte ráda skřítky? A jak nejraději?
IWD: Středně propečené.
QAA: Och, slečno, chcete mi tím naznačit, že pojídáte skřítky a že ten nedávný článek ve Žlutém
Trimelovi byl pravdivý?
IWD: Cože? Ne!!!
QAA: A co tedy mají naši čtenáři rozumět pod „středně propečené“?
IWD: To, že jsem se přeřekla, přeci jen, jsme U košťat a Rosmerta roznáší sklenice opravdu
rychle, navíc, to byla nahlas vyřčená úvaha, zda si mám objednat kuře… dáte si také, slečno?
QAA: Nene, děkuji, já kuře nerada. Mám to tedy chápat tak, že vás ten alkohol trochu zmáhá?
IWD: Ale jenom maličko, je to má první návštěva Košťat ve fialovém plášti, tak se nedivte… –
probrala se po tom množství alkoholu a raději si dala vyprošťovák – Aj, ta hlava!
QAA: – trochu slečnu šťouchne, aby mohly pokračovat v rozhovoru – Závěrem trochu zavzpomínejme na vaše studentská léta – jaká jste byla studentka?
IWD: – probere se a zašilhá na slečnu – Co jste se ptala?
QAA: Ehm, jaká jste byla studentka?
IWD: Žlutá – odoví ještě rozespale a zamžiká na prázdný pohárek před sebou –
QAA: Nene, myslela jsem tím spíše, jak jste si vedla za svých studentských let.
IWD: No vynikající – zazelenají se jí tváře – Jé, já měla bodové konto… – spokojeně se usmívá – Škoda, že mě po zfialovění vymazali z bodovacího žebříčku.
QAA: Stýská se vám někdy po vašem studentském životě? Třeba po něčem konkrétním?
IWD: Moc se mi stýská po kolejní místnosti a jejích obyvatelích – začne pofňukávat – Rosmerto, ještě skleničku!
– Rosmerta se vrátí s další sklenkou Ohnivce –
QAA: Ale no tak, slečno – podává jí kapesník –
IWD: Děkuji, slečno… hmm, nemáte větší kapesník? Na ten můj dočasně megaliózní frňák to
stačit nebude. No, jen se pochlubte v našem rozhovoru, co jste mi provedla s nosem, hm?
QAA: – podívá se na slečnin půlmetrový nos – Ehm, slečno, myslím, že už mám všechny informace, které jsem potřebovala, mnohokráte vám děkuji za rozhovor! A nepřehánějte to s tím pitím!
IWD: – dívá se za prchající slečnou a pokrčí rameny – Rosmerto, ještě jednu skleničku! – hlava jí padne na stůl a už je slyšet jen syčivé chrápání –
