Vendesousa Asio Otusová – s dlouholetou studentkou nejen o studiu

Když jsem minulý týden přemýšlela, koho si vyberu pro své interview, pomyslela jsem si, že takové ty šíleně známé osobnosti si vybere každý. A navíc je to pořád dokola. Chtělo to někoho nenápadného, ale přesto zajímavého. Když jsem se zamyšleně dívala do seznamu studentů, narazila jsem na jednu studentku – Vendesousu Asio Otusovou. Není to žádná primuska ani prefektka, ale přesto je to podle mě osobnost. Studuje už 4. ročník rozšiřujícího studia, což znamená, že už je tu více jak 5 let, a to je rozhodně velký výkon. Dokonce získala i řád Helgy z Mrzimoru.

Jedna z věcí, která mě zajímala snad nejvíce, je její bydliště – tedy cizina. V tu chvíli jsem okamžitě poslala sovou otázky a za chvilinku už klepala sova s odpovědí.

Patříš mezi studenty, kteří tady na škole pobývají už docela dost let. Jak je to možné, že jsi tu tak dlouho vydržela? Tím se vlastně ptám, co tě tady na škole tak drží.

No, – poškrábe se na hlavě – myslím, že mě tu drží hlavně to, že pro mě hog mají to kouzlo jako na začátku – kouzlo čarodějnického světa. Znamenají jakousi skrýš před mudlovinami. Jsou tu lidé, které mám ráda a s kterými bych se asi nikdy neseznámila, kdybych do školy nechodila.

Klasická otázka snad v každém rozhovoru. Jak jsi spokojená ve své koleji? Myslím, že odpověď je ale jasná. – usměje se – Myslíš, že je Mrzimor lepší kolej než ostatní? A proč?

Ano, jsem spokojená, protože jsem do Mrzimoru prostě chtěla. Napsala jsem ho do přihlášky a modlila se, ať mi to vyjde. Nemyslím si, že by byla lepší než ostatní koleje. Ale je to ta nejlepší kolej pro mě.

Kolik času tu přibližně každý den strávíš? Stačí jen orientačně. A co na hradě děláš nejraději?

Ach, já nevím. – koukne se na své přesýpací hodinky – Myslím, že tak čtyři přesypání mých hodinek a pět zrnek k tomu. 😉

Co máš raději – prázdniny, soutěže a šetření galeonů nebo školní rok, úkoly a sbírání bodíků?

Galeony škrtám rovnou, na peníze nejedu. Mám ráda soutěže, ale jsem hodně vybíravá. Dělám jen ty, které mi padnou do oka… Proč bych se mořila s počítáním, když nejsem Einstein. Docela ráda chodím i do školy, jen mám trošku problém se vsoukat do školní lavice. – rozesměje se – Na prázdninách se mi líbí nabídka cest do světa s kanceláří C.A. Kolodějovi se naopak vyhýbám.

Další tvou zvláštností je, že vlastně nejsi z Čech, ale z Rakouska. Upřímně ti to závidím, protože tuhle zemi mám moc ráda. – usměje se – Jak se ti tam daří? Je to výhoda, nebo spíše nevýhoda?

Nenene, já jsem z Čech, jen teď momentálně bydlím v Rakousku a studuju mudly v německém Pasově. Možná je to trošku komplikované, ale mně se to líbí. Rozhodně je to výhoda, protože používám jazyk, o kterém jsem si myslela, že s tím neumím ani kváknout. Poznávám spousty nových lidí z celého světa. Vím, že se o sebe zvládnu postarat sama bez maminky a tatínka. Kdyby se Němci naučili kombinovat jídla a vynalezli teleport, nemám si nač stěžovat.

Jak to, že nenavštěvuješ Kouzelnickou němčinu? 😀 Řekla bych, že zrovna pro tebe by to bylo dost výhodné.

Nemyslím si, nemůžu přeci mezi německými mudly používat slovíčka jako hůlka, zaříkávat, kotlík,… to bych se hned prozradila. Takhle nevím, jak se německy řeknou, a můžu být bez obav, protože čeština se tu moc nevede.

Tak a teď zase trochu odbočím. Neuvažuješ o zfialovění? Nebo tě více baví tohle a zůstaneš u studia?

Uvažuji, ale nemůžu se k tomu rozhoupat, protože po zfialovění není cesta zpět. Ale taky uvažuji nad tím, že bych potřebovala získat magíka Stipendista, abych měla akademickou čapku. To při mém tempu studia znamená – chvíli počítá –… No, já to radši počítat nebudu, protože je to hodně let.

Za ty roky jsi už určitě nasbírala spoustu přátel. Tak kdo je podle tebe tady tvoje nejlepší kámoška/kámoš? Můžeš napsat jednoho anebo klidně i 20. Jak chceš. – usměje se –

Ať je to, jak chce, tak moje nejlepší kámoška nemá o Hogu ani ponětí. Mojí nejlepší přítelkyní je Jeho Milost vévoda bavorský Štěpán. Na Hog je to potom Eillen, Márč, Teo, Avrýška.

Poslední otázka. Je něco, čeho bys chtěla dosáhnout, něco změnit? Anebo máš nějaký cíl?

Chtěla bych dosáhnout toho, aby mě obchodníci přestali vyhazovat z krámů v Godrikově Dole, přijde mi nefér, že ví, kolik mám na kontě… Já jim na konto taky nevidím a navíc, je jim po tom houby.
Mým snem je otevřít si stánek na Příčné vedle obchodu s bramborami, kde bych za symbolickou cenu prodávala pytle, které by lidé mohli nosit místo oblečení. – zasní se –

Děkuji za rozhovor.

Sarah Rich