Magrápa Česneková: "Jsme v koleji báječný kolektiv"

Rozhodla jsem se udělat rozhovor s Magrápou Česnekovou, studentkou 2. ročníku Bradavic patřící do Mrzimorské koleje.

Proč jsem si vybrala právě Grapi? Odpověď je jednoduchá – nejenom že je mojí patronkou, ale i nedávno získala Oscara!

Byla vstřícná, co se týče podávání rozhovorů, myslím, že by si kdejaká celebrita z ní mohla vzít příklad.

Ocenila jsem, že mi věnovala svůj čas i po jejím perném dni u mudlů, kteří jí dávají, co proto.

Grapi, moc děkuji za tvůj čas. Předně se tě zeptám, jak se máš?

„I když zní obvyklá fráze ‚výborně‘, musím se přiznat, že dneska se mám strašně. V mé mudlovské škole nás dneska čekala praxe v malebném Kostelci nad Černými lesy. Co už nebylo tak malebné, bylo to, že jsme byli 8 hodin venku v téhle kose.

Díky tomu se mi udělal na obličeji lišej a já vypadám konečně jako správná zrůdná čarodějnice.“ (smích)

Co jste venku dělali?

„Nejdříve jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o různých motýlech a broučkách. Ale pak to přišlo! Pomáhali jsme připravovat nějaký výzkum.“ (šklebí se)

Nu, tak z jiného soudku. Jsi majitelkou KouzloOscara, jaké to je?

„Musím přiznat, že perfektní. V pokojíčku tady ve škole jsem měla prázdnou poličku, tak jsem ráda, že se na ní konečně jen nepráší. (řehtá se)

Ne, vážně, jsem opravdu moc pyšná na to, co se naší koleji povedlo dokázat.“

Jak jsi ho vlastně získala?

„Všechny koleje si připravily vystoupení, které pak následně zahrály. To naše bylo sehrané docela narychlo, takže v jsme v něm měli mnoho improvizace, ale asi nás políbila nějaká kouzelnická múza, protože se diváci řehtali s my sami si to skutečně užili.“

Chtěla bys i v mudlovském světě získat Oscara?

„Nene, to je pro děcka. Jestli chcete získat skutečného, musíte hrát v kouzelnickém světě. I ten kouzelnický Oscar vypadá daleko lépe a dokonce na mě občas mrká a čeho si cením je to, že sám pod sebou dokáže utřít prach.“

Ty jo, to zní úplně perfektně, že bych se taky dala na hereckou dráhu?

„No, jasně, určitě! Jsi moje patronče, takže jsi celá po mně. Tím pádem ti hraní půjde.“

Co je důležité při hraní?

„Já ani přesně nevím. Pro mě je důležité to, abych se cítila dobře. Protože jsem na jevišti se správnýma lidma, tak mě sami od sebe napadají vtipné hlášky, působím pak na publikum uvolněně, spokojeně a to hraje taky velkou roli.

Jsme v koleji báječný kolektiv, jak sis jistě všimla, takže pak jde všechno samo.“

Co tě ještě mimo herectví zajímá a čemu se hodně věnuješ?

„Hodně se věnuji malování. Hrozně ráda kreslím. Vždycky jsem si myslela, že nejsem kdovíjaký talent, ale když jsem začala chodit do Bradavic, postupem času jsem zjistila, že mě kreslení baví. Koupila jsem si pastelky a od té doby jsem je skoro nepustila. Jen si musím dávat pozor v noci, nerada bych viděla ještě hůř, než vidím teď.“ (zase se směje)

Jsem v Bradavicích nováček, chceš mi říct o Bradavicích něco, co ještě nevím?

„Myslím si, že všechno potřebné už víš nebo se dozvíš časem. Jen bych si přála, aby ses tu cítila tak hezky, jako se cítím já. Jsou tu báječní lidé, užiješ si s nimi spoustu srandy. A chci ti také připomenout, abys nezapomněla na všechny svoje úkoly a semináře.“

Neboj, prosím tě, nejsem přeci břídil.

Já vím, jsem pyšná na to, jak ti to tady ve škole jde.

Moc děkuji za tvůj čas a za rozhovor.

Vůbec není za co, jsem ráda, že jsem ti mohla pomoci.

Teresia Soapmaker