Kam se podělo kouzlo Vánoc?

| Vydáno:
Co je kouzlo Vánoc a kam vlastně zmizelo? To je otázka, na kterou se pokusila redakce Denního věštce zjistit odpovědi. Že to nebylo nic snadného, se můžete dočíst právě teď a tady.

Určitě jste si také všimli, že nejen svět mudlů, ale i ten náš jaksi pomalu, ale jistě opustilo kouzlo Vánoc. U mudlů už je to několikátý rok, ale u nás v kouzelnickém světě se s tím exkluzivně setkáváme poprvé a věřte, že to není nic milého.

Nejprve si musíme hned z kraje objasnit, co to vlastně to kouzlo Vánoc je. Jedná se o pradávnou magii, která sbližuje a koná dobro v celém světě. Dříve totiž Vánoce bývaly především o tom, že se sešla rodina a pohostila se jídlem, které v těch dávných dobách bylo celkem vzácností, což ostatně vy ani já už nemůžeme pamatovat. My si už totiž nemůžeme pamatovat hlad a bídu oné doby. Naši vrstevníci už totiž mají všeho dostatek, ne-li přebytek, a tak se moci chopili démoni obžerství, lakomství a závisti.

Tito démoni nejprve nakazili svět mudlů. Mudlové pod náporem démonů bezmyšlenkovitě začali dělat vše pro to, aby měli více než soused. Dopřávali si více, nežli je nutné, a než aby se podělili s potřebnými, všechny zbytky raději vyhodili. Stali se z nich sobci. Ti méně movití si začali půjčovat peníze, jen aby se mohli chlubit a vyrovnat těm movitým, a tak svět mudlů pomalu, ale jistě přišel o kouzlo Vánoc. A tak mezi mudly vznikly Vánoce, které známe my dnes. Vánoce v uspěchané době plné komerce a reklam.

Náš svět i přesto velmi dlouho odolával, ale démonové umí všechny a všechno lapit do svých medových sítí. A tak i náš kouzelnický svět byl nakažen závistí, obžerstvím a lakomstvím. Studenti se začínají předhánět ve Velké síni, jaké hezké dárky koupili na Příčné ulici, a hlavně se chlubí, že už nejsou k sehnání. Když se sem tam objeví na stole nějaká dobrota, hned si ji někdo celou přivlastní a sní. Není den, aby se někdo nezeptal, zda mu nepůjčíte pár srpečků, a tomu my říkáme Vánoce?

Pojďme s tím něco udělat! Vypuďme tyto démony z našeho světa. Je to tak jednoduché a prosté. Musíme především myslet na druhé více nežli na sebe. Pojďme se zase na chvilku těšit z maličkostí, které nejsou samozřejmostí. Přestaňme vyhlížet ve stínech Fleutýnku a uvědomme si, že Vánoce jsou opravdu o společně strávených chvílích a nikoli o dárcích a hostinách. Sedněme si společně ve Velké síni nebo v koleji k rozpálenému krbu, obejměme se a vyprávějme si krásné příběhy. Jen tak tyto démony vypudíme z našeho světa a zbavíme se jich. Ano, přesně tak snadné to je.

Závěrem bych chtěla říci, že ten, kdo rozdává lásku, je pak milován. Proto je tak důležité mít svá srdíčka otevřená dokořán, a to hlavně v tomto důležitém ročním období.

Pro Denní věštec
Hannabell Cavanaugh

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *