V neděli 12. 6. se brzy před devátou hodinou ranní začaly plnit tribuny fanoušky famfrpálu, kteří se přišli podívat na zápas mezi Nebelvírem a Zmijozelem. Na obloze svítilo slunce a slibovalo krásný teplý den. Rozespalí fanoušci se navzájem zdravili, vtipkovali a připravovali si mávátka, vlaječky a třásně. V té době ještě nikdo netušil, že se před jejich zraky brzy odehraje prozatím nejdelší zápas této sezóny.
Tajemný les je místo, které dokáže studenta, a dokonce i dospělé obyvatele hradu vždy ohromit. Nikdy dopředu nevíte, co by vás v něm mohlo čekat. A letos je jeho chování daleko divnější než v minulých letech. Život v lese začal pomalu skomírat a šíří se jím tajemné síly. K dnešnímu dni bylo do lesa provedeno 5 výprav, které měly zjistit, co se s lesem děje. Já vám přináším malý souhrn a otázku do budoucna.
Máte neskutečnou fobii z pavouků? Začnou se vám potit ruce v moment, kdy jednu z takovýchto oblud uvidíte na druhé straně hradu? Potom je tento článek přesně pro vás! Pojďte s námi nahlédnout do soukromí jednoho z nejstrašnějších obyvatel Zakázaného lesa, akromantule Bětky, a zároveň se zbavit bezdůvodného strachu.
Posledních pár dnů se na hradě nemluví o ničem jiném než o blížících se divadelních představeních v rámci celohradní soutěže KouzlOscar. Ve Velké síni se staví pódium, na Příčné ulici se objevila divadelní kolekce a můžeme spatřit skupinky nejrůznějších studentů, jak ve volných chvílích šijí kostýmy. Pojďme se společně podívat na to, které herce vybraly jednotlivé koleje jako své reprezentanty.
Já osobně mám prázdniny spojené hlavně s volným časem, poklidným tempem, výlety a dobrou knihou. A ta kniha může být klidně sbírka básní. To poslední mě přimělo vyzpovídat relativně novopečenou kolegyni Isabellu Anne Swan
Zařazovací slavnost je již za námi a nyní už lze jen těžko poznat, kdo je nováček, kdo je starší student a kdo se k nám právě vrátil z mrazáku. Než nám však nováčkovská jména zcela splynou s ostatními, pojďme se společně ohlédnout za letošní vlnou lososů, se kterými jste na hradě strávili někdy i dva měsíce. Vyzpovídali jsme pětici zajímavých nováčků, kteří na hrad zavítali již s první vlnou, a zeptali se jich, jak na ně naše škola vlastně působila a co rozhodovalo o jejich vysněné koleji.
Co hrad hradem stojí, stala se na něm spousta zajímavých věcí. Některé jsou veselé a milé, jiné odstrašující a poučné, některé jsou velice nepěkné (o těch se ale bavit nebudeme). Jakožto nedočkavé malé dítě jsem ještě při čekání před hradní bránou prošmejdila všechny vývěsky na hradní bráně, a že jich tam není málo, a vybrala pro vás ty nejzajímavější, nejpoučnější a nějakým způsobem nejdůležitější. Budeme tu mít záležitosti jako první svatba na hradě, uhelné prázdniny, podmínečná vyloučení nebo třeba změny ve fungování výuky. Tak se hezky usaďte, nasaďte čtecí brýle a jdeme na to! Jen pro zvědavce, události budou řazeny chronologicky, takže si tu postupně vypíšeme takovou historii Hogwarts.
Vánoční čas je dobou, kdy máme možnost potěšit druhé kolem sebe. Nejen nějakým dárečkem, ale také milými slovy. Tentokrát jsme se ale rozhodli my, redakce Denního věštce, že popřejeme něco hezkého celému hradu. A co přesně? Třeba…
Dopluli, nezranění, unavení, vyčerpaní, ale s úsměvem na rtech. Plní zážitků, takových, kterými umí obdarovat jen Merlin a moře. Mořeplavci odhodili pádla, vypili spousty dýňového džusu a namazali si puchýře na rukou.