Denní věštec: Pane profesore, předně mi dovolte, abych vám pogratulovala k získání staronové funkce. Asi málokoho napadlo, že byste byl ochotný se o post inspektora výuky opět ucházet. Co vás k tomu vedlo? Rozčarování nad stavem hradní výuky, nebo soucit s profesorským sborem, kterému hrozilo, že se ho nikdo neujme? – nesnaží se nepodsouvat pikantní odpovědi –
Filius Orionis: Ach, děkuji za gratulace. – rádoby nenápadně si ověřuje, zda slečna neskrývá za zády nějakou drobnou pozornost, a nechává jí dostatek času na případné předání; po chvíli mu konečně dojde, že se nedočká, a tak pokračuje v odpovědi – Hlavně mi bylo líto, jak trpce z pohledu výuky končily poslední dva školní roky, a nebyl jsem si jistý, že se do konkurzu přihlásí nějaký kandidát, který zajistí, že ten letošní rok nedopadne podobně. Ve sborovně je spousta šikovných kolegů – mimochodem, loňská generace nově přijatých profesorů byla snad nejsilnější v historii vůbec – a pro školu by byla velká ztráta, kdyby skončili demotivovaní. A to samé platí pro studenty, kteří k výuce, jednomu z hlavních pilířů hradu, přicházejí zase z druhé strany.
Denní věštec: – souhlasně přikyvuje – Mnoha hradním obyvatelům stav posledních dvou let nevyhovuje a většina z nich doufá, že nový inspektor konečně vrátí naší výuce řád a stabilitu, která tu od odchodu madam NaSaŠí chybí. Můžeme tedy mít naději, že setrváte ve funkci delší dobu než vaši dva poslední předchůdci?
Filius Orionis: Určitě mám ambici vydržet ve funkci celý školní rok, takže v tomto ohledu snad ano. Delší budoucnost si nicméně netroufám odhadovat, ve Věštění jsem nikdy zrovna dvakrát nevynikal. Na začátku prázdnin jistě bude prostor bilancovat, co mi funkce přináší, co přináším já jí – a podle toho se rozhodnout, co dál.
Denní věštec: Předal vám profesor McCollin svůj kabinet s čistým stolem, nebo jste spolu ještě na poslední chvíli řešili nějaké resty končícího školního roku? Čím se aktuálně musíte zabývat nejvíce?
Filius Orionis: Část inspektorské agendy spočívá například i ve vyhodnocování předešlého roku a před jeho koncem ji řešit nelze, takže je pochopitelné, že se k uplynulému roku nějakým způsobem vracím. Nejvíce pozornosti nicméně směřuji do budoucnosti: nový školní rok klepe na dveře a je potřeba zajistit, aby během něj bylo co učit. Ten termín je poněkud šibeniční, ale kolegové jsou velmi nápomocní, tak doufám, že studenty úplně nezklameme.
Denní věštec: – přikývne – Všimla jsem si, že v tomto směru nezahálíte, už v den nástupu do funkce jste vypsal konkurz na nové profesory. Neprozradíte nám, kolik uchazečů plánujete nejvýše přijmout?
Filius Orionis: Protože letos bohužel uvolní své kabinety – ať už dočasně, či trvale – hned několik profesorů, nejsem tentokrát příliš limitován kapacitními prostory hradu. Přesné číslo říci nedokážu, ale určitě platí, že pokud někteří ze studentů zfialovění třebas i dlouhodoběji zvažují, je letos ta vhodná chvíle, jejich šance na úspěch budou poměrně vysoké.
Denní věštec: V minulosti jste jako inspektor inicioval několik zásadních změn ve výukovém systému, za svůj přínos škole jste získal od tehdejšího ředitele dokonce vzácný Řád Velké Bradavice. Samozřejmě nešlo jen o zásluhy na poli výuky, ale řekněme, že jistě byly hlavním impulzem k vašemu ocenění… Nemáte pocit, že teď visí vaše laťka opravdu vysoko, že od vás minimálně starší obyvatelé hradu očekávají veliké věci?
Filius Orionis: Ale co vás nemá, ty změny protlačil zejména Ronald, tehdejší ředitel, já se k tomu jenom tak… Nachomýtnul. Nicméně o té laťce vůbec nepřemýšlím. V současné chvíli je pro mě velká věc rozběhnout nový školní rok – a potom se uvidí. Rozhodně v tuhle chvíli ve výuce neplánuji žádnou revoluci.
Denní věštec: Dobře, žádnou revoluci – ale vidíte již nyní někde nějaké mezery, které by bylo možné vylepšit?
Filius Orionis: Určitě je vždy co zlepšovat. Moc mě například mrzí, že aktuálně nejsme schopni nabídnout veškeré „tradiční“ čarodějnické nauky, jako jsou například Dějiny čar a kouzel, Starodávné runy, první ročník Astronomie – mimochodem, jak se daří paní matce? – a některé další. Z mého pohledu by tyto předměty měly být jakousi výkladní skříní naší výuky, vždyť právě na jejich studium se většina nově příchozích čarodějů a čarodějek těší nejvíce!
Denní věštec: – při zmínce o matce ohnivě zrudne a předstírá, že se přeslechla – V posledních letech jste často vyučoval pouze jedinou třídu, loni jste dokonce nevypsal předmět žádný. V roce následujícím zcela jistě zase vyučovat budete – máte ale již představu, kolik tříd otevřete? Budete se nadále držet při zemi? Nebo naopak chystáte rovnou nějaký nový předmět, třeba Jak se inspektorem státi? – zazubí se –
Filius Orionis: Téměř jste to trefila, ve spolupráci s kolegyněmi Čihůlkovou a Cuthbert plánuji otevřít dokonce Jak se oblíbeným a šťastnějším inspektorem státi. – směje se vlastnímu pokusu o vtip jen o pár chvil déle, než by bylo nutné – Nu, a vážně, v počtu otevíraných tříd bohužel jít příkladem úplně neplánuji, snad mi to kolegové nebudou mít za zlé. Je to však ta nejjistější cesta, mám-li jim vydržet práskat inspektorským bičem za zády po celý rok.
Denní věštec: Ať vám to tedy dobře práská, pane profesore. Mnohokrát vám děkuji za váš čas a přeji mnoho energie a úspěchů.
Filius Orionis: Já děkuji vám, slečno.
Pro Denní věštec
Beteramis Athenodoros