Poloprázdné učebny

Díky soutěži „Poloprázdné učebny“ se mi na tuto situaci podařilo nasbírat dostatek různých pohledů napříč různými skupinami hradních obyvatel. Všem účastníkům děkuji za jejich vstupy. Dorazivší vysvětlení současného stavu jsem se pokusil přetavit do několika kroků, jimiž se všichni můžeme řídit, pokud chceme opakování tohoto stavu zabránit.

Nejprve se pokusím osvětlit důvody, proč tuto snahu považuji za důležitou. Samozřejmě mě mrzí odklon od výuky jako takový, neboť právě získávání nových znalostí a dovedností v hodinách a jejich prokazování v domácích úkolech pokládám za jeden z hlavních přínosů celého našeho univerza, byť rozhodně není jediný. Jako inspektor výuky však spatřuji i další, pragmatičtější dopady:

• Prázdné učebny demotivují profesory – alespoň některé z nich. Nejenže v případě zcela prázdné učebny hrozí její zavření, což se negativně promítne na profesorově výplatě, ale zároveň se tím může snižovat odhodlání sepisovat například vyšší stupně předmětů. Přihlásil by se tam vůbec někdo?
• Nepředvídatelný zájem studentů o výuku rovněž ztěžuje plánování. Absence spolehlivých odhadů „kolik tříd bude potřeba“ komplikuje rozhodování o přijímání nových profesorů. Mám být jako inspektor spíše přísný a riskovat tím, že tříd – nebo třeba nových předmětů – nebude dostatek? Nebo mám cílit na větší počet vypsaných tříd, nabírat profesory ve velkém a přijmout třeba i kandidáta, který by měl jinak smůlu?
• Poloprázdné semináře – dokonce včetně několika nově vypsaných – zase zapříčiňují, že se tmavě fialoví zaměstnanci školy nemohou spolehnout na to, že si díky vypisování seminářů tmavě fialový hábit udrží do příštího měsíce, a musejí tuto činnost kombinovat s dalšími (např. s vypisováním soutěží či kvízů). Zda byla aktivita zaměstnance v seminářích dostatečná, či nikoli, se totiž posuzuje nikoli podle počtu vypsaných seminářů, ale podle počtu opravených úkolů z nich.

Ilustrační čarokresba (zdroj)

Dobrá zpráva je, že pomoci změnit tento trend poloprázdných předmětů může vlastně každý a níže se pokusím nastínit jak. Následující text prosím nicméně neberte jako nějaké příkazy, ale spíše jako podněty k přemýšlení a k diskuzi, za kterou budu rád v komentářích. Jakou inspiraci jsem tedy ve zmíněné soutěži nasbíral a co pro stabilnější výuku můžeme všichni udělat?

KOLEJNÍ VEDENÍ

Příčinou současného stavu, která mezi vypracováními soutěže rezonovala snad nejčastěji, bylo jednoduché vysvětlení: tři koleje ze čtyř letos „nejedou“ na pohár, a proto studenty nemotivují ke sběru bodů, tím pádem ani k zápisu do výuky – naopak mohou pozornost studentů směřovat např. ke sběru peněz či dalším aktivitám. Přestože kolejím může tento střídavý systém „všechno, nebo nic“ vyhovovat, z dlouhodobého hlediska není bez nějaké koordinace udržitelný právě z důvodů, o nichž jsem psal výše. Jinými slovy: vy, kdo stojíte ve vedení jednotlivých kolejí, budete možná překvapení, že při plánování školního roku nemáte zodpovědnost pouze za studenty své koleje, ale – za určitých okolností – i spoluzodpovědnost za fungování hradu jako celku. Výuka tak, jak funguje nyní (tj. s vypisováním tříd předem, s relativně stabilním obsazením sborovny apod.), nemůže na zájem či nezájem studentů reagovat příliš pružně a jednoduše může nastat situace, že v budoucnu nikdo za jeden „hroticí“ školní rok nezvládne vystudovat více než pár předmětů – protože ty ostatní budou zkrátka plné do posledního místa.

Napadá vás něco, čím by pro vás např. vedení školy mohlo zatraktivnit nejen boj o pohár jako takový, ale třeba i boj o konečné druhé či třetí místo?

STUDENTI

Konečná odpovědnost, zda budou ve výuce aktivní, či nikoli, leží pochopitelně na jednotlivých studentech. Některým z vás by v mých očích mohla prospět větší otevřenost něčemu novému. Bylo to patrné z vypracování soutěže, kde jste si někteří stýskali nad absencí některých konkrétních osobností profesorského sboru a litovali nejen toho, že se vaše oblíbené předměty již třeba neučí, ale občas i zmiňovali, že „i kdyby je někdo učil, tak byste si je nezapsali, protože už by to nebylo takové“. Takový je ovšem život, někteří lidé odcházejí a jiní je nahrazují. To nejjednodušší, co můžete udělat, je jednoduše nepředjímat a dát novým členům profesorského sboru šanci, aby i oni byli v budoucnu ti vaši oblíbení, na které nedáte dopustit. Tuhle šanci si, myslím, zaslouží každý.

Jako inspektor výuky, který se do funkce vrátil přibližně po pěti letech, nemám totiž pocit, že by celková kvalita výuky za tu dobu klesla – jak z některých vypracování vyznívalo – a už vůbec ne nijak dramaticky. Jistě: výuka je jako živoucí organismus a každý rok je trochu jiná, ale svůj standard si, hádám, zachovává. Pokud u některých předmětů či profesorů nebudete mít ten pocit, jednoduše mi o tom dejte vědět – od toho tu jako inspektor výuky mimo jiného jsem.

PROFESOŘI

Pro větší atraktivitu výuky mohou pochopitelně něco dělat i sami profesoři. Od studentů často zaznívá, že o řadě z vás prakticky nic nevědí a že by je motivovalo, kdyby vás lépe poznali. Raději si zapíší předmět od někoho, koho znají např. z Velké síně, kdo už si s nimi navázal nějaký vztah např. přes soutěže či semináře a od koho tak nějak tuší, co mohou čekat.

Pro studenty je rovněž důležité, aby vás mohli brát jako autoritu – k tomu nejlépe pomůže, abyste se zkrátka chovali jako profesoři prestižní kouzelnické vzdělávací instituce, nikoli jako mudlové, kteří se omylem ocitli ve Velké síni.

Rovněž platí, že nároky studentů se stále posouvají, a tak výklady, které sklízely úspěch před deseti lety, nyní nemusejí zaujmout. Většímu zájmu o některé třídy by tak mohla pomoci jejich aktualizace a zvýšení kvality jejich výkladů.

INSPEKTOR VÝUKY

Velkou možnost zatraktivnit výuku mám pochopitelně i já. Mohu se zaměřit na kontrolu již zmíněné kvality výuky, stejně jako na včasné hodnocení úkolů. Studenty také potěší pestřejší výběr předmětů, letos by ocenili zejména více jazykových předmětů a pár vybraných dalších. Nejdůležitější ovšem je, abych byl ve funkci aktivní a o výuku se staral kontinuálně po celý školní rok, nikoli jen na jeho začátku.

A jaké jsou ostatní zmíněné příčiny letošního poklesu zájmu o výuku? Některé studenty podle všeho děsí, že učí už i Dawsonka, jiní to zase házeli na škrkny slečny Newiky. Podle jiných teorií by se měla mít na pozoru hradní zdravotnice, neboť za poloprázdné učebny může koronavirus na hradě (případně jeho mutace v tzv. lenoravirus). A opomenout nelze samozřejmě ani uzavření agentury Žlutá tlapa, neboť bez možnosti pravidelných brigád už na výuku některým jednoduše nezbývají peníze.

Pro Denní věštec
Filius Orionis