Zendaer Amattis: „Řada obyvatel hradu byla reinkarnována“

Úkol vyzpovídat nového kolejního ředitele Havraspáru připadl na mě. Vyslala jsem tedy sovu se žádostí o rozhovor. Odpověď se vrátila zanedlouho. Pan profesor skromně podotkl, že rozhovor s ním byl v Denním věštci otisknut nedávno a že si není jistý, jestli bude o čem povídat. Já mám ale otázek vždycky nespočet, nakonec se mi tedy dostalo kladné odpovědi a nyní vám s potěšením můžu předložit výsledky našeho povídání. S panem profesorem jsem se bavila nejen o představě vedení koleje, ale také o problematice úbytku hradního obyvatelstva. Řeč padla i na Bradavickou čtyřku a mnohá další témata. Tak na nic nečekejte a pojďte s námi číst…

Rozhovor začal se zpožděním. Nervózně jsem se dívala na hodiny hradní věže a už jsem se skoro měla k odchodu, když pan profesor s omluvou rozrazil dveře komnaty nejvyšší potřeby. Na nic jsem nečekala a začala jsem pana profesora zpovídat.

Denní věštec: Pane profesore, máte za sebou první rok ve fialové. Jaký byl? Naplnil vaše očekávání? Bylo něco, co vás na výuce zklamalo?
Zendaer Amattis: První rok byl řekl bych zajímavý, většinu roku jsem byl nadšený. Zklamalo mě jen u některých úkolů to, že studenti už tu jsou asi zajetí do určitého stylu, kterým zpracovávají úkoly, a občas si tak nečtou zadání pečlivě a zbytečně něco přehlédnou. Překvapila mě ale ochota vyjádřit názor i na kontroverzní či komplikované téma.

Denní věštec: V rozhovoru s mou kolegyní jste se nechal slyšet, že by se vám líbil v budoucnu návrat do Havraspáru na pozici kolejního ředitele. Rovněž jste ale konstatoval, že změnu ve vedení koleje neočekáváte. Neuplynul ani půlrok a tato možnost se vám naskytla. Jaké byly vaše pocity, když se konkurz objevil? Věděl jste ještě před vypsáním, že dosavadní ředitelka hodlá končit?
Zendaer Amattis: O tom, že Eleanor bude končit, jsem netušil. Měl jsem sice nějaký kontakt se zasedačkou i přímo s Eleanor, ale nepadla o tom ani zmínka. Takže jsem situaci nečekal. Obdobně jsem nečekal, že se na tuto pozici budu hlásit sám. Dlouze jsem i zvažoval, zda se chci hlásit takto brzy, ale nakonec jsem si řekl, že teď aspoň znám kolej a nejlépe tak můžu navázat spolupráci.

Denní věštec: Přebíráte skvěle rozjetou kolej. Havraspár má v tuhle chvíli podle obsazení kolejí nejvíce studentů, v uplynulém roce získal školní pohár a podal skvělý výkon také ve Školním famfrpálovém mistrovství. Rozhodně nemáte snadnou pozici. Vy sám se netajíte tím, že mentalitu bodohrocení nemáte příliš rád. Je pro vás důležité, aby Havraspár tyto výsledky obhájil? Máte nějaké vize, kam byste s kolejí rád směřoval?
Zendaer Amattis: Je skvělé, že Havraspár má tuto reputaci, nicméně také čelí řadě problémů. Jak se dá vyčíst i z článků ve Věštci, odešla nám řada zkušených klíčových hráčů famfrpálu. Stejně tak obhajování poháru vždy stojí nějaké to úsilí a může i vyčerpat. V této fázi bych se rád zaměřil tedy na „obnovu“ toho ztraceného. Z velké části, abych se pořádně zaběhnul, hlavně asistuji primusce a nechávám ji vybrat směr.

Denní věštec: Dosavadní registrace není příliš úspěšná. Pokud se na konci srpna nestane zázrak, počty nováčků, kteří zamíří do kolejí, budou nižší, než jsme zvyklí, obzvláště v Havraspáru, který má v tuto chvíli nejvíce studentů. Jak by se podle vás měla škola s tímto problémem vyrovnat? Byl byste pro nějaké řešení ze strany vedení školy (např. nějaká větší propagace), nebo to vzhledem k našemu úzce zaměřenému společenství není žádoucí?
Zendaer Amattis: Náš hrad logicky tento problém musí řešit dříve nebo později. Nedávné mudlovské filmy o populárním vědci Scamanderovi pomohly, ale obávám se, že kroniky o HP jsou dnes již poněkud zastaralé. Pokud tedy nebudeme čerpat hojně z potomků předchozích studentů, tak je to skutečně problematická situace. Jak ale říkáte, možná by stálo za to hrad více propagovat, protože předměty, které hrad nabízí, přesahují rozsah našeho kouzelnického světa a mohou být užitečné i mimo něj.

Denní věštec: Jak se díváte na tzv. reinkarnace, tedy osoby, které už nejsou opravdovými nováčky?
Zendaer Amattis: Myslím, že není tajemstvím, že řada obyvatel hradu byla reinkarnována. Často jde o mladickou nerozvážnost, jindy jde o snahu zapadnout do jiného celku, někdy netuším. Asi bych řekl, že je nejdůležitější, zda je to útěk před prohřešky, které pak reinkarnace stejně zopakuje, nebo je to opravdu snaha začít s čistým štítem.

Denní věštec: Během studentského života jste působil jak v Corvinu Declaratio, tak v Denním věštci, později jste ale z obou redakcí vymizel. Plánujete se v budoucnu k psaní vrátit? V čem spatřujete nejsilnější a nejslabší stránky dnešních periodik? Čtete hradní noviny pravidelně?
Zendaer Amattis: Dříve jsem psal do obojího, protože jsem viděl jisté rozdíly v tom, kde jaký článek nechám otisknout. DV jsem vnímal jako dosti neutrální prostor. Nyní vidím problém v tom, že DV má vysoký rozpočet a zatímco dříve jsem měl za článek asi deset srpců, tak nyní bych se údajně pohyboval v řádech galeonů. Osobně si myslím, že to trošku poškozuje motivaci psát i do kolejních časopisů, protože koleje sází především na „patriotismus“ a jakékoliv finance jsou spíše drobnějšího rázu. Řada dobrých žurnalistů tak končí spíše v DV, kde se zaměřují jen na ta velká témata, ale řada drobnějších témat přímo z koleje může ujít pozornosti.

Co se týče mého psaní, tak uvidím, jak budu zápolit s časem. Aktuálně uvažuji minimálně o nějakém okénku kolejního ředitele v rámci CD, případně opět návrat k mým obvyklým úvahám sloupařského typu.

Co se čtení týče, do DV zavítám dvakrát třikrát do týdne zkontrolovat, co je nového. Do CD když vyjde. Jinak asi jen občas nahlédnu do Hadího krále.

Denní věštec: Na závěr bych se ještě chtěla zeptat, co říkáte na poslední Bradavickou čtyřku? Z vašeho komentáře pod článkem v Denním věštci je očividné, že jste s organizací nebyl spokojen. Myslíte, že tato klání mají ještě na hradě místo? Jste jejich zastáncem?
Zendaer Amattis: Věřím, že když by se klání dobře organizačně zvládlo, tak místo mají. Je to rozhodně zajímavá část hradního života, která naruší jistou rutinu hradní existence. Nicméně z reakcí některých mladších studentů mi připadá, že soutěž, které se nemůže účastnit každý, je vlastně nezajímá. Takže se krom tradičních B4 a 7B nabízí myslím i prostor pro nějaké větší zápolení. Nejsem si jistý, jaký by byl přesně formát, ale možná by pomohlo zjistit, o co nynější studenti vlastně stojí.

Co říci závěrem. Zpoždění bylo nahrazeno přímo bleskovými odpověďmi, pamatuji si atmosféru každého z rozhovorů, které jsem vedla, tento byl jednoznačně nejrychlejší a nejvěcnější. Pane profesore, děkuji za zajímavou dvacetiminutovku a přeji hodně úspěchů v nové funkci.

Pro Denní věštec
Vicky Charmant