Zpověď odcházejících kolejních ředitelek

| Vydáno:

Během prázdnin došlo k výměně hned dvou kolejních ředitelek. V Denním věštci se samozřejmě objevily rozhovory s novými tvářemi kolejí. Odcházející kolejní ředitelé jsou většinou odsunuti tak trochu na vedlejší kolej. Mě ale zajímaly i jejich dojmy. Jak dlouho slečny odchod plánovaly? Co říkají na své nástupce? Zasahovaly do výběru? A jak vidí budoucnost kolejí, které obě předávají v nejlepším? Na tyto otázky mi ochotně odpověděly Eleanor Blackfoot, bývalá kolejní ředitelka Havraspáru, kterou jsem odchytla ještě před odchodem do země ledové, a NaSaŠí Jackson, bývalá kolejní ředitelka Zmijozelu.

Veronica Narcissa Williamsová: „Nesnášela jsem Arietty“

| Vydáno:

Ještě před pár dny studentka rozšiřujícího studia, nyní nová kolejní ředitelka Zmijozelu, to je Veronica Narcissa Williamsová, osoba, která samozřejmě nemohla uniknout otázkám Denního věštce. Řeč byla o jejích bodových úspěších i neúspěších, o slabší registraci nováčků i o neúspěšném konkurzu na profesora. Můžete si ale také přečíst o tom, jaké okolnosti by musely nastat, aby kolejní ředitelka dovolila zmijozelským flákání anebo o důvodech velkého čarostavitelského vývoje zeleného týmu v Bradavické čtyřce. Pojďte s námi poznat novou kolejní!

Bibi Anne přiznává veřejné tajemství: „Newika je moje dcera“

| Vydáno:
„Dvojnásobný Snaživec roku a já ji mám před sebou na rozhovor, taková vzácnost,“ běželo mi minulé léto hlavou, když jsem zpovídala Arietty Liellu Minette. Rok se s rokem sešel a já tu příležitost dostala znovu. Tedy dostala. Rozhovor pro Denní věštec jsem si zamluvila už dávno před koncem roku. Nic bych za to nedala, že na tento rozhovor si brousilo brky více redaktorů. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem si řekla první, patřím k služebně nejstarším a nebo obavou, že bych si dotyčného redaktora mohla vzít na paškál sama…, důvody mi jsou upřímně volné, důležité je, že jsem trofej v podobě Bibi Anne, bodohrotičky, která všem budoucím adeptům na titul doporučuje nosit vždy u sebe blok a tužku, získala já. Výsledek našeho klábosení vám teď s nadšením předkládám.

Zendaer Amattis: „Řada obyvatel hradu byla reinkarnována“

| Vydáno:
Úkol vyzpovídat nového kolejního ředitele Havraspáru připadl na mě. Vyslala jsem tedy sovu se žádostí o rozhovor. Odpověď se vrátila zanedlouho. Pan profesor skromně podotkl, že rozhovor s ním byl v Denním věštci otisknut nedávno a že si není jistý, jestli bude o čem povídat. Já mám ale otázek vždycky nespočet, nakonec se mi tedy dostalo kladné odpovědi a nyní vám s potěšením můžu předložit výsledky našeho povídání. S panem profesorem jsem se bavila nejen o představě vedení koleje, ale také o problematice úbytku hradního obyvatelstva. Řeč padla i na Bradavickou čtyřku a mnohá další témata. Tak na nic nečekejte a pojďte s námi číst…

Nováčci, kde jste?

| Vydáno:
Za ty roky mi už léta na hradě trochu splývají. Že je léto, si ale ještě všímám. Pro mě na hradě bývá vždycky typické hemžením nováčků. Letos ale nic. Po prvním kole registrace se na hradě objevilo jen 55 nových tváří. Tedy objevilo, ono je to celé trošku složitější…

Lilien Emity Meissed: „Chci teď být trochu sobec“

| Vydáno:
Právě skončil termín pro hodnocení posledního úkolu Bradavické čtyřky. To měly v rukou čtyři porotkyně, se třemi z nich jste se už mohli na stránkách Denního věštce potkat. Poslední, ale neméně důležitou, je Lilien Emity Meissed. Milá povinnost vyzpovídat ji připadla na mě. Sympatické profesorky jsem se ptala na problematiku hradních klání, zabrousily jsme ale také k jejímu odchodu z pozice kolejní ředitelky Havraspáru, novinařině a spoustě dalších témat. Tak na nic nečekejte a pojďte s námi číst.

Theresa Veilin Brendi: „Rozhodnutí organizátorky vnímám jako poněkud přísné.“

| Vydáno:
Jaké to je být porotkyní Bradavické čtyřky? Jak jsou podobná klání pro hrad důležitá? Je v nich prostor pro prváky? Je účast v celohradních soutěžích pořád čest, nebo je to spíše za trest? Jak se vypořádat s odchodem jednoho z členů týmu? A má Bradavická čtyřka po odchodu Havraspáru ještě vůbec smysl…? Těmto a mnoha dalším otázkám čelila Theresa Veilin Brendi, další ze čtyřlístku hvězdné poroty. Tak na nic nečekejte a pojďte s námi číst!

Budoucí paní Trotterticklerová odhalena aneb Rozhovor s Tadäusem Trotterticklerem

| Vydáno:

Úkol vyzpovídat nového supervisora soutěží jsem dostala ještě před jeho jmenováním. Kupovala jsem tedy tak trochu zajíce v pytli. Nakonec se ze zajíce vyklubal Tadäus Trottertickler. S panem profesorem jsem si popovídala nejen o jeho nové funkci, ale také o jeho koníčcích a dámě jeho srdce. Tak se pojďte s námi podívat oblíbenému profesorovi na zoubek!

Na konci

| Vydáno:
Velké oči spousty studentů, velké množství zapsaných i odhlášených předmětů, celkem zajímavý boj o školní pohár mezi dvěma kolejemi takřka až do konce roku a nový hradní rekord v počtu bodů získaných jednotlivcem za rok. To byl v souhrnu minulý školní rok z pohledu bodování. My ale určitě chceme vědět víc, že…?

Redaktoři v pozoru, UNC se vrací!

| Vydáno:
Když 31. 1. 2015 psala profesorka Niane z Libelusie vůbec první článek o plánovaném Udílení novinářských cen (UNC), vyjádřila přání, aby se tato událost stala hradní tradicí. Dnes už víme, že bývalá šéfredaktorka Denního věštce byla osobou, které se její sny plní. Vždyť UNC stojí na prahu už šestého ročníku! Letošní UNC se vůbec poprvé bude muset obejít bez své zakladatelky. Ta však nenechala nic náhodě a před svým odchodem svěřila patronát nad UNC své zástupkyni Nerys Heliabel Ghostfieldové s nadějí, že tato novinářská slavnost přetrvá na hradě i do dalších let. Já jsem ale přesvědčená o tom, že osobnosti jako Niane z Libelusie doopravdy nikdy nemohou odejít. Odkaz, který tu zanechaly, nám nedovolí na ně zapomenout…

Těsně před koncem

| Vydáno:
Sedmý termín za námi. Už je vidět světýlko na konci tunelu, vyhráno ale ještě není. Na osmý termín často nezbývají omluvy ani síly. Jak se zredukovaly počty předmětů? Kdo fičí a kdo své úsilí už vzdal…?

Top desítko, stíháš…?

| Vydáno:
„Ale jenom, že jsi to ty…“ dostala jsem jednu z prvních kousavých odpovědí na dotaz, jestli by si jeden ze studentů v top 10 v bodování našel čas na zodpovězení tří otázek týkajících se organizace práce. „Kdyby to byl někdo no-name, tak má asi smůlu,“ bavila jsem se nad další odpovědí. A protože letošní bodohrotiči jsou parta fajn lidí (a já nejsem no-name), přináším vám exkluzivní minirozhovor s celou aktuální top desítkou. Jak se perou s úkoly? A už se dali do psaní esejí…? Čtěte s námi!