Včera se naštěstí (všechny informace jsou z data 3. 10. 2013) smazali studenti, kteří nebyli přihlášeni do žádného předmětu, a také ti, co měli méně než -20 bodů. Zbylí studenti se už nemusejí těchto lidí bát, že by kazili stav kolejních bodovacích hodin. Co se týče největších bodohrotičů nováčků z každé koleje, tak největšími bodohrotiči jsou tyto studentky (ano, tuto kategorii obsadily pouze studentky). První na řadě je se 741 body Naya Rochelle Abernathy z Mrzimoru, která je dokonce v tuto dobu na první příčce Topten školy v celkovém bodování! Dále je to studentka Maia Lynette Aerangis ze Zmijozelu s 534 body! Třetí příčku obsadila nebelvírská studentka Carrie Jones s 245 body. Poslední příčku této kategorie obsadil Havraspár studentkou Dellenayou Lillieth Hayessovou se 157 body. Pro vás, čtenáře, jsem uskutečnil rozhovor se dvěma studentkami, které měly zájem a čas a odpověděly na sovu, slečnou Nayou a slečnou Maiou.
Ahoj, jsi zatím nejlepší ze studentů ve tvé koleji, kteří studují 1. ročník. Jak se cítíš?
Maia Lynette Aerangis: Nu… cítím se trochu unaveně, ale jinak pracovně. – usměje se –
Naya Rochelle Abernathy: Zdravím! Nevím, jak přesně bych se měla cítit. – uchechtne se – Já ty body nesbírám ani tak pro sebe a svůj pocit uspokojení, ale pro svoji kolej. Je fajn vidět se na vysokých příčkách i celoškolně, ale nemyslím si, že by bylo dobré soustředit se na to, že jsem dobrá. Raději se soustředím na další sbírání bodů, abych neklesla a své koleji dělala jen a jen samou radost. – usměje se –
Kolik sis plánovala předmětů (a jaké) a kolik sis jich nakonec zapsala? Více. nebo méně?
Naya Rochelle Abernathy: Neplánovala jsem určitý počet předmětů, zatím upřímně řečeno ani nevím, kolik jich do budoucna budu doopravdy mít. – usměje se – Záleží to taky na tom, jak budou ostatní zapálení do boje o Snaživce roku, podle toho bych ještě něco přibrala. Každopádně, na začátku jsem měla naplánovanou fakt spoustu předmětů, na které bych se ráda podívala, ale nevyšly mi úplně všechny, takže u některých stále doufám v uvolnění místa. Zatím jich mám 29.
Maia Lynette Aerangis: Já jsem zpočátku ani neplánovala, že bych získala tolik bodů… myslela jsem si, že to prostě bude takový hladký rozjezd (přeci jenom jsem teprve v 1. ročníku, že), ale mýlila jsem se. Už ani nevím, co to do mně vjelo – chuť co nejvíce pomoci koleji? Nebo něco úplně jiného…? Spíše to bude ta první volba. Plánovala jsem, že se přihlásím plus mínus tak na pět předmětů… ale nakonec jsem si jich přibrala ještě šest a myslím si, že to zatím bohatě stačí (mám jich prostě tolik, abych to zvládala jak na Hogu, tak u mudlů). Navíc si nechci hned prvním rokem vybrat ty nejzábavnější a nejzajímavější předměty, že. – pousměje se –
Zabrala sis úplně všechny předměty, které sis napřed naplánovala, že si je chceš URČITĚ tenhle rok zabrat, nebo ti je někdo vyfoukl před nosem? Nebo sis naopak zabrala i nějaký ten předmět, o kterém sis říkala, že bys ho nezvládala?
Naya Rochelle Abernathy: Já nedělila předměty na ty, co chci, a na ty, co nechci. Každý předmět je něčím zábavný a zajímavý a já věděla, že ať už mi zaberou ostatní jakýkoliv předmět, který jsem chtěla, žádný velký problém s tím nebude. – usměje se – Bylo mi jasné, že po prvním dni zápisu přijdu o vcelku velkou část předmětů, které se mi líbily, ale i tak jsem si hned první den zabrala místo na Zvěromagii, které rozhodně nelituji. Upřímně můžu říct, že z předmětů, které mám zapsané, ani na jeden nemohu nadávat, všechny mají něco do sebe a každý z nich mě baví jiným způsobem.
Maia Lynette Aerangis: Několik dní před zápisem jsem si vybrala cca osm předmětů, na které bych chtěla jít – asi pět hlavních a tři vedlejší, „kdyby některý z těch hlavních už byl plný“. Nu, nakonec to dopadlo tak, že jsem si obsadila asi polovinu předmětů, na které jsem opravdu chtěla jít, a zbytek přišel tak nějak sám – něco mě zaujalo, nebo jsem se chtěla něčemu přiučit, apod. A že bych si říkala o nějakém předmětu, že ho nezvládnu, to se ještě nestalo. Řídím se zásadou, že „všechno jde, když se chce“. – pousměje se –
Jak se motivuješ, že doděláš v ten den domácí úkol, ale nenecháš si ho na zítřek? A jak se třeba motivuješ u soutěží, když si nějakou necháš na poslední chvíli a vůbec se ti do ní nechce?
Naya Rochelle Abernathy: Motivuji se tím, že kolej už neměla hrozně dlouho snaživce a já mám letos šanci, takže to musím zvládnout. Navíc, školní rok není ani zas tak dlouhý, jak se může zdát. Mě dělání úkolů hrozně baví, takže si většinou za den vyberu pár těch, na které mám náladu a vypracuji je. – usměje se – Taky je super, když člověku brzo přijde odezva na tu práci v podobě hodnocení, většina profesorů umí být velmi povzbuzující a člověku se pak hned lépe pracuje. Co se týká soutěží, většinou mi jen sem tam dělá problém dokopat se k těm kreslícím, protože mi kreslení moc nejde. Ale je fakt, že od začátku už jsem se docela zlepšila, a když se podívám zpětně na výtvory na začátku prázdnin a teď, povzbudí mě to k větší snaze o zlepšení se. – pousměje se –
Maia Lynette Aerangis: Hmm… nu, motivuji se jen dobrým pocitem z kvalitně odvedené práce, případně i nějakou dobrotou, když všechno zvládnu včas a v pohodě. A u soutěží? Tam to je o trošku těžší – zezačátku jsem dělala soutěže skoro všechny a teď prostě udělám jen ty, ke kterým mě něco napadlo (např. jaký příběh by se dal napsat, jak by ten obraz mohl vypadat apod.) nebo pokud ta soutěž vypadá nějak zábavně. Také záleží na tom, kolik mám času – pokud je víkend a nemusím se nijak moc učit, udělám třeba i soutěže na celý příští týden, ať už se k nim musím dokopat, nebo ne.
Který předmět (z těch, které jste si vybrali) je podle vašeho názoru nejlepší? Vím, že to je asi těžké, protože každý předmět je v něčem nejlepší, ale chtěl bych přímo vašeho favorita.
Naya Rochelle Abernathy: Tohle asi nedokážu tak úplně říct. Moc se mi líbí předměty madam Mintaky, protože má zajímavé výklady a úkoly jsou zábavné. Asi nejsem schopna ti říct jeden předmět, ale pokusím se to zúžit na takovou TOP 3. Mám ráda Kouzelnickou tvořivost od již zmíněné madam Mintaky, protože je to vážně zábavný předmět, kde se můžu pořádně vyřádit a ukázat své šílené já. Dále by to byla Nauka o fóbiích madam Selenky, která je taky taková správně tvořivá a správně skvělá. – usměje se – A do třetice všeho dobrého asi Zvěromagie, protože kdo by nechtěl mít možnost přeměnit se ve zvíře? Úkoly i výklady jsou tam zatím taky skvělé, takže není co řešit. Ale tím bych nechtěla shodit své ostatní předměty, protože tohle posuzování je hrozně subjektivní a já je mám vážně ráda všechny!
Maia Lynette Aerangis: To je docela těžké, protože mě baví snad všechny, ale mezi ty, které mě baví nejvíce, patří například Domácí kouzlení (protože to je krásně relaxační předmět) nebo třeba Zvěromagie (u které se těším hlavně na druhý ročník, až se budu moci přeměnit ve „své“ zvíře).
Přihlašuješ se do seminářů? A pokud ano, podle čeho je vybíráš?
Naya Rochelle Abernathy: Ano, každý termín tři. Vybírám podle toho, kde je zrovna místo, a podle toho, jak mě zaujme téma semináře. Zatím i když jsem tu nebyla o půlnoci, se mi vždycky trojici, která mě oslovila, podařilo vybrat.
Maia Lynette Aerangis: Ano, na semináře se přihlašuji (a zatím se mi daří vždy „ulovit“ tři). Je jich tam spousta a spousta takových, které bych si chtěla vybrat, ale bohužel už bývají zabrané, protože se spousta lidí zapíše už o půlnoci… A já si bdít až do půlnoci nemohu dovolit, protože bych pak nevstala. Takže si je nevybírám nijak konkrétně – většinou to je podle toho, kde je volno, jak mě ten seminář zaujme a jestli jsem schopna daný domácí úkol vypracovat.
No, abych pořád nebyl jenom u těch bodů – chystáš se pomoci koleji i jinak? Aby získal například Famfrpálový pohár?
Naya Rochelle Abernarthy: Já se snažím pomáhat koleji všemi možnými způsoby. – pousměje se – Ano, plánuji trénovat famfrpál a budu se snažit zlepšit mimo jiné i svůj počet chycených terčíků na letové ploše, i když mi to příliš nejde. Ale nemyslím si, že je důležitá jen pomoc koleji ohledně počtu bodů a famfrpálu, důležité je pomoct jakkoliv se dá, prostě přiložit ruku k dílu, když je třeba, a být ochotný pro kolej pracovat.
Maia Lynette Aerangis: Na famfrpál se velmi těším a ráda bych koleji pomohla i v tomhle směru, ale můj čas je limitovaný, a proto nejsem schopna říci, zda budu moci koleji skutečně pomoci, či ne. Udělám ale vše, co bude v mých silách, abych kolej podpořila a pokud se skutečně budu moci zúčastnit, budu jen ráda.
Když jsi přišla poprvé do hradu, byl pro tebe velká neznámá, nebo jsi tu měla příbuzného či kamaráda, který k tobě přišel a vysvětloval ti co kde je atd.? Nebo jsi se obrátila na starší studenty?
Naya Rochelle Abernathy: Já osobně tu měla pár lidí, kteří byli vždy velmi ochotni mi pomoct s porozhlédnutím se po hradě. Byla to převážně Annie Sami Criss, kterou jsem později dostala i za patronku, a která mě v mých začátcích zkušeně provedla a poradila mi s tím, na co jsem sama nestačila.
Maia Lynette Aerangis: Nu, já nejsem úplně takový ten komunikativní typ, jsem spíše introvert (i když se poslední dobou začínám projevovat trošku více), tudíž jsem se s nikým nijak moc nebavila a procházela jsem se chodbami hradu sama. Postupně jsem přišla na to, jak to tu chodí, kde co je apod. A když jsem si s něčím nevěděla rady, tak jsem se nejdříve pokusila najít, zda je na to někde odpověď, než jsem se někoho zeptala.
Stalo se ti někdy, že jsi vlastní blbostí či neznalostí přišla o body či peníze? Nebo rozhodnutí později litovala? Pokud ano, co se stalo?
Naya Rochelle Abernathy: O body a peníze jsem zatím nepřišla, takže v tomto směru vážně ne. Co se týká špatných rozhodnutí, tak jedno tu možná bylo, ale už je to docela delší dobu a nerada bych se v tom nimrala. – pousměje se – Důležité je, že to nakonec bylo napraveno.
Maia Lynette Aerangis: Než pošlu soutěž či úkol, ještě si ho třeba i několikrát zkontroluji, jestli tam náhodou nejsou chyby, nebo jestli jsem skutečně dodržela zadané hodnoty. V tomhle směru jsem velice velice ostražitá a důsledná, takže se mi něco takového ještě nepřihodilo (a snad ani nepřihodí).
A zřejmě poslední otázka. Jaký máte názor na studenty, kteří se zaregistrují, vyplní dotazník Moudrého klobouku a poté, co jsou rozřazeni, se rozhodnou skončit, protože nejsou spokojení s kolejí, kam je klobouk pošle (nejvíce takových případů je zřejmě u Zmijozelu, kde si studenti myslí že je zlý, takže tam nechtějí)? Nebo na studenty, kteří se přihlásí do předmětu a seminářů, rozhodnou se skončit a nesmažou se či nezmrazí, takže kolej přichází o body?
Naya Rochelle Abernathy: Nevím, takové případy jsou dost individuální a nedají se všechny „hodit na jednu hromadu“. Ne vždycky všem dle mého názoru musí jejich kolej vyhovovat, i když ji na první pohled viděli s růžovými brýlemi. Třeba po jisté době zjistí, že se jim tam nelíbí, v takovém případě si myslím, že je lepší z koleje odejít. Ale co se týká lidí, kteří prakticky jen chtějí zjistit, kam by se dostali – jejich styl se mi vůbec nelíbí. Takových odchodů ani není škoda, protože dotyční jsou nezodpovědní a koleji by i tak stejně jen škodili. To, že kolej přichází kvůli blbosti některých lidí o body je sice smutné, ale bohužel jsou takové případy všude a nic se s nimi nedá dělat. Takže jediným řešením je pracovat i za takové lidi a nevšímat si toho, protože by to člověku leda tak zkazilo náladu. – usměje se –
Maia Lynette Aerangis: Začněme nejdříve od těch, kteří se smažou hned po zařazování – každá kolej má něco do sebe a myslím si, že rozhodně neplatí takové ty stereotypy, že „do Nebelvíru jdou jen ti odvážní, do Zmijozelu jen ti zlí a zákeřní“, apod. To, že se smažou, je jejich volba, ale nejspíš tím přijdou o skvělé, zajímavé zážitky, které mohli v koleji prožít. Přeci jenom, když ten dotazník skutečně vyplnili podle pravdy, tak se nemohli divit, že skončí v té nebo té koleji, že? A navíc, klobouk ví vždy nejlépe, kam patříte. – usměje se – Ohledně těch studentů, kteří se někam přihlásí a pak se na to vybodnou, to už je horší… Tihle lidé mě spíš štvou, protože jsou jaksi nezodpovědní (tedy, pokud se to tady dá tak říci) a mohli se přeci odhlásit. Copak je to jedno kliknutí tak složité? Někteří z nich mají Hog za jakousi „srandičku“ a myslí si, že sem stačí přijít jednou za půl roku a vyblbnout se ve VS, ale tak to skutečně nefunguje, což by si měli uvědomit…
Díky za rozhovor a doufám, že se znovu setkáme, například při zpovídání Snaživce roku.
Naya Rochelle Abernathy: Johne, taky děkuju a uvidíme. Mějte se oba hezky, pádím dělat úkoly! – usměje se –
Maia Lynette Aerangis: Já ti také děkuji, za zajímavé otázky. Na shledanou!
Doufám, že se vám článek líbil, těším se na vás při dalším z rozhovorů.
– Nayo, jsi super! jen tak dál 🙂
– To je moje holka! Do toho Carrie 🙂
– Jak tvoje holka? Spíš je vidět, že je Jonesová! 😀
– Miky když sama říkala že nejste příbuzný!!
Johne jinak krásný článek 😀
– Já se v příbuzenstvu moc nevyznám, první den jsem ještě nevěděla, že Mike toho ví o našich příbuzných mnohem víc 😀 Mike mě pak informoval, že máme společného prapředka Horacia Grandwolfa Jonese :))
😀 – Carrí aha!!:D