Stojí jim to za to? Report z Godrikova Dolu

Komu? No přeci majitelům zdejších nemovitostí, kteří na svůj vysněný baráček šetří kolikrát roky. No bodejť by ne, i ta nejsmradlavější kadibudka stojí přes 100 galeonů. A s tím profesorským platem to prý také není zas tak žhavé.

Já sama se v Godrikově Dole nacházím často. Ne snad kvůli štístkům v útulku – na péči o cizí šneky si opravdu nepotrpím – a ze zjevných důvodů ani kvůli vyprazdňování měšce v salonu NiT. Na co mě však užije, to jsou vlezlé návštěvy v příbytcích hradního osazenstva. U některých očumuji poměrně pravidelně, do jiných sídel jsem měla tu čest nakouknout pouze jedenkrát. A některá, a že jich není málo, jsou mi do dnešního dne tajemstvím. Třeba zmiňovaný Zámek prastarých kouzelnic, pane řediteli.

Pro představu, kde všude jsem byla (a taky pro pochlubení se), vám dávám nahlédnout do svého zápisníku se seznamem navštívených nemovitostí:

Působivé, že? Zvláště hrdá jsem na hnědoplášté exempláře. A nemusíte mi říkat, že mi jich ještě kopec chybí, sama kvůli tomu nemohu dospat. Ale teď už k samotným majitelům domečků, kadibudek a panství. Jistě si mnozí vzpomenou na slavnostní zakoupení domečku U Dvou Dawsonkou a její věrnou společnicí, paní profesorkou Any Dawson.

Denní věštec: Paní profesorko, jak je to dlouho, co bydlíte v útulném domečku U Dvou?
Any Dawson: – koukne do deníčku – Od 25. 5. letošního roku. – usměje se –

Denní věštec: S jakým očekáváním jste si nemovitost zakoupila?
Any Dawson: Chtěla jsem magíka! A prozkoumat nějakou část hradu a okolí, kterou ještě neznám…

Denní věštec: Co za magíka může člověk dostat za koupi domečku? – podivuje se –
Any Dawson: Patricij. A je za to celých neuvěřitelných 10 zkušeností, to se vám za těch necelých 300 galeonů vyplatí, ne? – směje se – Plus když už máte domek, jsou na to vázané další magíky…

Denní věštec: 300 galeonů? – zalkne se – Inu, splnila se vám tedy vaše očekávání? Samozřejmě mimo získání magíka, k čemuž vám gratuluji.
Any Dawson: – kontroluje výpis – Trochu jsem přestřelila, stál jenom 238-7-5. Já žádná velká očekávání ani neměla, takže ano. Navíc je to skvělé místo, které se dá zamknout a kde můžete mít soukromé debaty, aniž by někdo něco viděl nebo slyšel. – uchichtne se a poupraví si svatozář –

Denní věštec: Ale, ale… – brk horlivě létá po poznámkovém bločku – Ale zpět k tématu! Stálo to tedy všechno za to? Myslím tím veškerou tu námahu, bezesné noci probdělé nad opravováním nikdy nekončících soutěží, schraňování svrčků a každodenní činění Sophiiny volby – ušetřit, nebo kafe?
Any Dawson: Vy si myslíte, že jsem si na to vydělala opravováním? Kdepak, já všechny ty soutěže dělala! A chodila do jámy a tak… Na kafe bylo vždy! Ono to celé vzniklo vlastně kvůli té divnodobě, kdy jsem najednou měla více volného času, tak jsem si řekla, že když ne teď, tak nikdy. Stálo to za to a měla jsem radost, že se mi podařilo našetřit peníze tak rychle. Vlastně asi řádově za necelé tři měsíce…

Denní věštec: No jste rychlík a šikula, to víme… Tak vám přeju hodně galeonů na nákup nábytku, protože to je, slyšela jsem, jako kupovat druhý domek. A těším se, že mě brzy pozvete na nějakou tu soukromou debatu!

Těsně předtím, než bylo kolaudováno sídlo U Dvou, si vzpomněla i madam Selena Enail Smithová, že by se jí vlastně domeček líbil. Denní věštec k té příležitosti otiskl podpůrný sloupeček, aby profesorku motivoval k našetření rovné stovky galeonů. A jak to dopadlo?

Denní věštec: Je pravda, že jste dříve vlastnila nemovitost? Kdy to bylo?
Selena Enail Smithová: Ano, dříve jsem nemovitost vlastnila. Myslím, že to bylo asi v roce 2018, ale moc dlouho to netrvalo. Nakonec jsem si potřebovala od školy trošku odpočinout a zavírání v domku mne po chvilce přestávalo bavit, takže jsem podala žádost o přesun do mrazáku a dopřávala jsem si ledové osvěžení. Domek pak chvilku používala má dcera jako útočiště. Po svém návratu jsem ji bohužel na nějaký čas vyhnala k otci, protože dělala v domě strašný nepořádek.

Denní věštec: Takže jste domek později prodala? Přestal vás bavit? Mimochodem, jak se jmenuje vaše dcera? – vyzvídá –
Selena Enail Smithová: Chvilku po svém návratu jsem ho prodala. Samozřejmě jsem nejdříve musela zajistit odvoz nábytku a patřičný úklid. Prodej pak proběhl rychle, bez sebemenších problémů.
A důvod? Inu… jsem hodná duše a přislíbila jsem finanční pomoc jednomu studentovi. A celkově jsem po prodeji domu drtivou většinu peněz rozdala mezi studenty, ať už darem či v rámci koupě bylinek a podobných maličkostí. Nějaký ten galeon přišel i na konto mrzimorské koleje.
Já peníze moc neudržím a jsem rozdavačná duše. – směje se – A jméno dcery jest Whina Smithová.

Denní věštec: Tak to vás jistě šlechtí! Nicméně nyní se podle všeho nacházíte v životní fázi, kdy vás vlastnictví nemovitosti opět láká, je to tak? V čem si myslíte, že to bude jiné? Jak víte, že vás domek opět neomrzí a že nebudete chtít bohatství rozdávat místo syslení? – jakožto zmijozelské studentce se jí to těžko představuje –
Selena Enail Smithová: Ta touha po opětovném vlastnění domku ve mně stále dřímala, tedy dříme, tak proč to znovu nezkusit? Každý má nějaký cíl, za kterým se žene. Samozřejmě stát se může cokoliv a po měsíci mne třeba opět omrzí. I když… spíše ne. Tentokrát bude rozdíl i v tom, že budu mít domek navržený přímo pro sebe, takže vše dle svých představ.

Denní věštec: Kdo vám bude navrhovat? Vy sama jste zdatná čarokreslířka, uzpůsobíte si tedy plány vy osobně, nebo máte najatého čarchitekta?
Selena Enail Smithová: Poprosila jsem o pomoc doposud neznámého kouzelnického architekta Knuda Skalničku, ten mi vyšel vstříc. Já osobně jsem už strašně dlouho nic nenavrhla, takže když nyní vezmu do ruky kreslicí brk, je to hodně znát a vypadá to spíše jako práce začátečníka. – směje se –

Denní věštec: Odpusťte mi delikátnější otázku, ale jak jste na tom s penězi? Před časem se v Denním věštci objevila zmínka o tom, že začínáte šetřit. Jde to?
Selena Enail Smithová: S penězi jsem na tom dobře. Sice bych mohla mít více, ale má lenost vypracovávat soutěže je až moc silná. Dle předběžných propočtů bych v tuto chvíli mohla už na koupi domu mít. Ale uvidíme, jestli nepřijde nějaký zádrhel.

Denní věštec: Tak vám přeji, ať pan Skalnička splní vaše představy a ať se vám hezky zabydluje. Jo a víte, kdo bude vaše první návštěva. – důležitě víří vzduchem –
Selena Enail Smithová: Děkuji, děkuji… snad to vše dobře a hlavně brzy dopadne. Je mi to jasné, kdo tam bude stát venku… v dešti či ve sněhu jako první. – směje se – Akorát možná ze začátku budeme nějaký čas sedět na zemi. Po koupi domku bude nový cíl, a to šetření na nábytek.

Na závěr vás můžu navnadit na další slibné vlastníky. Nedávno byla vypsaná soutěž Boudo budko, kdo v tobě přebývá?, kde madam Marylin Cuthbert hledala jméno a popis pro svůj budoucí domeček. No a nebyla bych to já, abych se nepochlubila, že návrh zhotovila mladá, nadějná čarokreslířka – já! A z tajného zdroje mám horkou informaci, že novým adeptem na koupi nemovitosti se stala i madam Kim Sarah Reevesová! Já vám, madam, palce držet nebudu, ale zbytek redakce jistě ano. Hodně štěstí!

Pro Denní věštec
Nina Yozhinski